fbpx

Nová rozhledna na Velké Deštné

Koncem listopadu proběhla na FB stránce obce Deštné v Orlických horách zpráva, že bylo předáno staveniště na Velké Deštné, kde má do příštího podzimu vyrůst rozhledna. Stavba, o které se mluví již několik let, konečně dostala reálné obrysy.

Nová rozhledna

Rozhledna bude mít podobu pětibokého hranolu opláštěného tenkými dřevěnými hranoly, které symbolizují déšť hnaný větrem. Vyhlídková plošina bude v 17 metrech, což by mělo zajistit dobrý výhled i poté, co vyrostou okolní smrky. Schodiště a nosná konstrukce budou ocelové. Projekt najdete zde.

Je vidět, že autoři z Architekti.in jsou znalci místních podmínek, s deštěm a větrem se na vrcholu ve výšce 1115 m.n.m. celkem trefili. Ještě bych přidala sníh, mráz a mlhu jako od Rákosníčka. Brněnský ateliér má v okolí již několik realizací. Nedaleko naší chalupy v Deštném stojí tento dům. Nad Kounovem narazíte na dům v krajině.

Historie

Věže a rozhledny nejsou na nejvyšším vrcholku Orlických hor novinkou. Pěkný článek o jejich historii najdete zde. Možná si stejně jako já pamatujete poslední rozhlednu, která připomínala spíš větší posed. Jednoduchá dřevěná stavba byla v roce 2010 odstraněna kvůli havarijnímu stavu a od té doby je na Velké Deštné pouze plácek mezi klečí s rozcestníkem. Rozhledna se tak stane obnovenou dominantou hor a cílem letních i zimních výletů. Když budu děti lákat nejen na razítko od Kačenky, tatranku v nedalekém bufetu, kešku ukrytou v kleči, ale ještě na rozhlednu, určitě nahoru vyšlapou úplně samy:-) A co teprve takový výběh na Velkou Deštnou, to bude teprve výzva!

Česko-polská hřebenovka

Plánovaná stavba je součástí projektu Česko-polská hřebenovka – východní část, který je spolufinancován Evropskou unií. Do roku 2020 by měly být realizovány mimo jiné rozhledny na Feistově kopci v Olešnici (kam jsme letos poněkud neplánovaně zavítali při cyklovýletě) a na Šibeníku nad Novým Hrádkem. V Neratově mají naplánovanou stavbu mostu do Polska přes a Divokou Orlici a nové informační centrum.

Fotky: Architekti.in, Tisicovky.cz

Stavba roubenky – 1. část | Výběr pozemku

Startuje seriál, který Vás provede stavbou roubenky „krok za krokem“. Probereme vše, počínaje pozemkem, projektem, stavebním povolením, přes stavbu jednotlivých částí domu až ke kolaudaci. Články budou vycházet pravidelně každé dva týdny.

Každá stavba začíná výběrem pozemku. Tedy pokud jste nějaký nedostali nebo nezdědili. V takovém případě vám gratuluji, můžete článek směle přeskočit a počkat si na další díl. Vy ostatní najdete níže výčet kritérií, která vám pomohou zorientovat se v realitní nabídce.

Lokalita

Lokalita je nejdůležitější. Nevyhovující dům můžete přestavět, ale místo, na kterém stojí, už nikdy nezměníte. Novostavba roubenky patří na venkov nebo na okraj města, kde se zachoval vesnický ráz. Vyhněte se centrům měst a větších obcí nebo nově vznikajícím „satelitům“. Roubenka dobře zapadne všude tam, kde najdete staré dřevěné chalupy. Jedná se především o horské a podhorské oblasti, ale třeba i Polabí. Naopak minimum historických roubených staveb je na Jižní Moravě. Bydlení v roubence mají lidé spojené s pěkným přírodním prostředím.

Navštivte lokalitu nejlépe osobně nebo alespoň virtuálně pomocí https://mapy.cz/ nebo https://www.google.com/maps/. Využijte satelitní snímky a Street View. Užitečným nástrojem je digitální územní plán, který najdete většinou na stránkách obce. Dozvíte se z něj, zda je pozemek vhodný pro stavbu rodinného nebo rekreačního domu. Pro Královéhradecký kraj můžete využít web http://up.kr-kralovehradecky.cz/, kde jsou na jednom místě k dispozici územní plány všech obcí v kraji. Nejdůležitějšími částmi územního plánu jsou „hlavní výkres“ s barevným vyznačením funkčních ploch a textová část, kde najdete přesný popis, co je v dané ploše přípustné stavět.

Cena

Předběžnou představu o cenách pozemků v dané lokalitě získáte na realitních serverech. Ceny uvedené v inzerátech jsou většinou o několik procent vyšší než ceny skutečně obchodované. Není rozhodující, kolik zaplatíte za metr čtverečný pozemku. Porovnávejte vždy cenu za parcelu, na které lze postavit jeden dům.

Technická a dopravní infrastruktura

Zajímejte se o možnost napojení na distribuční síť elektrické energie, vodovod, kanalizaci a plynovod. Bez vyřešení prvních tří přípojek se při stavbě domu neobejdete. Absence vodovodu znamená nutnost vybudovat vrtanou (často desítky metrů hlubokou) studnu. Obdobně pokud není k dispozici kanalizace, musíte zřídit jímku, septik nebo domovní čistírnu. Společnost ČEZ Distribuce, a.s. provozuje Geoportál (https://geoportal.cezdistribuce.cz/geoportal/), kde si můžete zažádat o informaci o existenci sítí elektrické energie. Služba je zdarma a odkaz na situační plánek vám přijde během pár minut do mailu. Obdobnou službu poskytuje společnost Innogy (dříve RWE) a někteří další vlastníci technické infrastruktury.

Dopravní infrastruktura zahrnuje přístupovou cestu na pozemek a vybudování sjezdu. Ideální je, pokud je pozemek přístupný z místní komunikace ve vlastnictví obce. Někdy je přístup ze silnice ve vlastnictví kraje nebo státu. S vlastníkem přístupové cesty budete řešit povolení nového sjezdu na pozemek, pokud nebyl dosud zřízen. Je-li přístup přes soukromý pozemek, je nutné ošetřit právo užívat cestu sepsáním služebnosti (dříve věcného břemene).

Místní podmínky

Sem patří velikost parcely, odstupové vzdálenosti, ochranná pásma, orientace ke světovým stranám, svažitost, geologie a základové poměry a další. Zde doporučuji konzultaci s odborníkem, nejlépe budoucím architektem či projektantem vašeho domu. Pokud ještě nevíte, kdo bude váš dům projektovat, mohu pro vás odborné posouzení pozemku zajistit. Stačí využít kontakt na stránce. Doporučuji obrátit se na odborníka, který je schopen nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. Abyste nemuseli později vyčítat příbuznému (kamarádovi, kolegovi, … ), že vám špatně poradil.

Naše zkušenosti s výběrem pozemku

S hledáním pozemku pro roubenku jsme začali asi jako většina na realitních serverech. Bylo to tuším někdy začátkem roku 2011. Zaměřili jsme se na západní stranu Orlických hor. Občas nás něco zaujalo a zajeli jsme se tam podívat. Nazvala bych to „realitní turistikou“, která ale k ničemu moc nevedla. Po příjezdu na místo se vždy objevilo nějaké velké ALE. Většinou se jednalo o zcela nevhodný pozemek ke stavbě domu nebo se nám nelíbila lokalita. Pravda, naše požadavky nebyly nejnižší, chtěli jsme třeba, aby byl pozemek blízko upravovaných běžeckých stop. Postupně jsme poznali pěkný kus Orlických hor. Jednou jsem odpověděla na inzerát v Sedloňově a ozval se mi makléř, že by nám mohl ukázat i jiné pozemky, než které jsou na internetu. Jednalo se tzv. neveřejné nabídky. Za půlden jsme s ním objeli asi 10 pozemků a nakonec jsme si jeden vybrali. „Náš“ pozemek byl čerstvě určen k zastavění novým územním plánem obce Deštné. Prodával se i přes inzerát, ale my jsme aspoň získali jistotu, že lepší pozemek tehdy neseženeme.

V současné době je hledání vhodného pozemku v Orlických horách složitější než před 6-7 lety. Nabídka je omezená, majitelé nemají potřebu pozemky prodávat nebo chtějí vysokou částku. Ceny pozemků stále mírně stoupají. Zkušený realitní makléř, který zná místní podmínky, může být tou správnou osobou, na kterou se obrátit. Další možností je kontaktovat přímo obec.

Jedna z prvních návštěv na pozemku proběhla v zimě roku 2012.

Pohled ze stejného místa o pár měsíců později.

Topení v roubence 2 – čištění kamen a komínu

Zima už klepe na dveře a je nejvyšší čas připravit se na další topnou sezonu. V roubence máme kachlová kamna napojená do klasického třívrstvého komínu. A právě o nezbytném čištění a kontrole komínu a kamen bude dnešní článek. Pokud chcete podrobněji znát systém vytápění roubenky, přečtěte si první článek o topení.

Čištění kamen

Uvnitř kamen je zabudována krbová vložka s teplovodním výměníkem. Výměník si můžete představit jako plechovou krabici se soustavou trubek, kterými procházejí spaliny. Přes teplosměnnou plochu trubek je teplo předáváno do topné vody. Trubky výměníku se při proudění spalin zanáší dehtem a je potřeba je pravidelně čistit.

Prvním předpokladem správné údržby výměníku je mít k němu dobrý přístup. Z tohoto důvodu jsme si na přední straně krbové obestavby nechali udělat velká revizní dvířka. Dvířka mají šamotovou výplň v plechovém rámečku. Povrch dvířek je opatřen bílou kamnářskou omítkou, takže nepůsobí nijak nápadně. Na obrázku vidíte sundaná revizní dvířka a za nimi odkrytý výměník. Trubky výměníku jsou schované za ocelovými deflektory, které je třeba vyjmout. Špinavá práce začíná…

Čištění probíhá ocelovým kartáčem. Je potřeba nepočínat si moc urputně, jinak budete mít vše v několikametrovém okruhu kolem kamen pokryté tenkou vrstvou sazí.

Vysmýčit dokonale kamna neznamená jen vybrat popel z topeniště. Výměník se má podle výrobce čistit jednou za měsíc. My topíme hlavně o víkendech, a tak jej čistíme vždy po sezóně. Většinou z něj vymeteme tak třetinu kýble sazí.

Čištění komínu

Z kamen proudí spaliny do nerezového kouřovodu a dál do komínu. Máme klasický třívrstvý komín Eko Universal od firmy Eko komíny. Betonová tvárnice má uvnitř šamotovou trubku potřebného průměru (v našem případě 20cm) obalenou tepelnou izolací. Jednotlivé tvárnice se staví na sebe do potřebné výšky. Nad střechou se přidá opláštění imitující cihelné zdivo, ukončující deska a nerezová stříška.

Komíny u topidel na pevná paliva (tj. na dřevo, brikety apod.) do výkonu 50 kW se musí při sezónním provozu čistit minimálně 2x ročně. Čištění provádí kominík nebo majitel svépomocí. Manžel si na to pořídil ocelovou štětku s plastovými ohebnými tyčemi, které se dají napojovat.

Čištění se provádí shora, takže je nutné mít bezpečný přístup na střechu nejlépe hned vedle komínu. Saze se vybírají dole vybíracím otvorem.

Jak často se čistí a kontroluje komín

Údržba komínů se řídí vyhláškou č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Pro nejčastější typ topidla na tuhá paliva do výkonu 50kW platí povinnost čištění 3x ročně (2x při sezónním provozu) a kontrola kominíkem 1x ročně. U staveb pro rodinnou rekreaci platí čištění minimálně 1x ročně a kontrola jednou za dva roky. Revize komínu se provádí pouze před zapojením topidla do provozu (např. v novostavbě), při výměně topidla za jiné, při stavebních úpravách apod.

Co hrozí, pokud nebudete komín pravidelně čistit a kontrolovat? Především se bude postupně zanášet, špatně potáhne a časem může dojít ke vznícení sazí. Hořící dehet vyvine vyšší teplotu než mají běžné spaliny a komín nebo topidlo se může žárem poškodit (nejčastěji prasknout). Pokud zanedbaný komín způsobí požár, pojišťovna vám bude krátit plnění. Navíc se vystavujete riziku pokuty od hasičů, kteří kontrolují zejména objekty přístupné veřejnosti. V roce 2017 způsobily nevyhovující komíny 1028 požárů (zdroj: HZS ČR).

Roubenka a zahrada v roce 2018

S pořízením roubenky se z nás stali kutilové. Na dovolenou už nejezdíme na závody, nedej bože do zahraničí, ale zásadně na chalupu do Deštného. Protože samo se to neudělá, že jo. Někdo tomu říká i jinak, třeba že jede na VT Deštné (pro mudly uvádím překlad – výcvikový tábor). Princip je ale stejný. Člověk na čas odloží myš a klávesnici a jde dělat něco “normálního”.

Havárie vody

Letošní zahrádkářův rok jsme s předtuchou velkého sucha zahájili důkladným zalitím zahrady. Ne zcela úmyslně nám z vodoměrné šachty vyteklo asi 200 kubíků vody. Na vině byl prasklý spoj potrubí, jako naschvál hned za vodoměrem. Po vyčerpání vody a opravě se chvíli nic nedělo a pak nám přišlo roční vyúčtování. Usmlouvali jsem to na méně než půlku původní částky, takže kromě suchého chleba můžeme dětem občas dopřát i suché brambory. 

Zahrada

Pak už to šlo jako po drátkách. V květnu vykvetly na podzim zasazené jahody a za chvíli už jsme sklízeli šťavnaté plody, které se vůbec nedají srovnat s těmi, co jsem vypěstovala v Hradci na dvoře (ze stejných sazenic). Letos na jaře bylo teplo a slunečno. Občas zapršelo, ale slimáci se drželi zpátky. K vyvýšeným dřevěným záhonům jsem přistoupila poněkud pankově. Místo sofistikované konstrukce a promyšlené skladby od pletiva proti hrabošům, přes větve, kompost a kdo ví co, jsem pouze sbouchala 4 prkna, posadila je na zrytou zem a prostor vyplnila hlínou z okolních krtinců. Aby se neřeklo, vysypala jsem nahoru jeden 50 l pytel substrátu. A protože nemám ráda jahody obalené v hlíně, přikryla jsem záhon černou textilií.

Na potoce jsme postavili hráz, abychom měli kde nabírat vodu na zalévání. Jenže i v Deštném je velké sucho. Potok stejně jako v roce 2015 vyschnul. Místo obvyklé bažiny máme teď na pozemku normální louku. Záhony musíme zalívat vodou z vodovodu.

Další metou byla bohatá květinová výzdoba na balkóně. Použila jsem samozavlažovací truhlíky, aby květiny přežily naše občasné víkendové absence. Zatímco petúnie byly tak trochu krokem vedle (v zalitých truhlících půlka uhnila), převislé muškáty bohatě kvetou celé léto. Příští rok je dám do všech čtyř truhlíků.

Terénní úpravy

V červnu vypadla naše zahrada takto. A pak to začalo. Navážení kamenů a hlíny od souseda, který kousek od nás začal stavět roubenku. Skládání kamenů do zídek, přesývání zeminy a vožení koleček se šterkem a hlínou tam, kam bylo potřeba.

Čas od času jsme si při práci s lopatou vyslechli komentáře od kolemjdoucích turistů. Zaujalo mě třeba “chalupu bych nechtěl ani zanic” nebo “už sem jezdíme několik let a vaše chalupa je tady nejhezčí:)”.

A takhle vypadá naše “skalka”. Nahoře máme v plánu trávník se stolem a lavicemi. A všude kolem budou okrasné záhony s keři a trvalkami. Jednou určitě!:) Letos blokuje zahradnické práce sucho a chybějící plech na soklu. Nechci, aby sazenice pošlapali řemeslníci, až ho konečně (po roce!) přijdou dodělat.

Zídku máme i z druhé strany za domem.

Vylepšení uvnitř

Když nám došly síly a venku bylo vedro, zalezli jsme s kutěním dovnitř. Na oknech přibyly vlastnoručně ušité závěsy a v lyžárně police na všechny věci (a že jich máme).

Také jsme se pustili do malování. Zatím je hotová předsíň a lyžárna. Něco mi říká, že se začátkem školního roku už se moc dalšího nestihne:)

5 tipů na letní výlety v Orlických horách – 3. část | Kačenčina pohádková stezka

Dnešní výlet potěší všechny malé (nebo i velké?) sběratele razítek. Kačenčina pohádková stezka Vás provede po blízkém i vzdálenějším okolí Deštného. Stačí si v infocentru nebo na jiném místě vyzvednout hrací kartu a lov může začít.

Trasa

V okolí Deštného v Orlických horách na vás čeká 18 stanovišť s razítky. K získání všech je potřeba ujít asi 15 km v kopcovitém terénu. Nepočítejte tedy, že s dětmi vše zvládnete za jeden den (i když i takoví borci se s pomocí auta najdou). Ideální je rozdělit si sbírání na tři okruhy. Na každém stanovišti najdete naučnou ceduli s textem, razítko, (dobrovolný) úkol a dřevěnou sochu Kačenky. Autorkou většiny z nich je Jarmila Haldová ze Sedloňova.

Kačenčina pohádková stezka mapa

Lanovkou na Studený vrch

První okruh jsme začali na spodní stanici lanovky v areálu Marta II, která je v provozu i v létě. Nahoru nás vyvezla čtyřsedačka. Nedaleko od výstupní stanice je vyhlídka pod Studeným. Už po svých jsme vystoupali na Studený vrch. S pomocí špalků jsme si připomněli nejvyšší vrcholy Orlických hor. Dál už vedla cesta převážně z kopce ke sjezdovce Zákoutí a k potoku nad Orlicí. Za parkovištěm naproti Orlici je nenápadná pěšinka, značená modrou turistickou značnou. Přešli jsme mostek přes řeku Bělou. Modrá značka odbočila do kopce, zatímco my jsme pokračovali podél vody ke kapličce. Už jen kousek to byl k odbočce ke kapličce. Výlet jsem zakončili v nedalekém Ateliéru zvonaře a hrnčířky. V kartičce přibylo 8 razítek. V Ateliéru zvonaře a hrčířky koupíte vkusnou keramiku a ručně odlité zvony. Pořádají tam i výtvarné workshopy.

ateliér Zvonaře a hrnčířky Deštné

Kostel sv. Matouše

Druhý výlet jsme začali u Muzea. Pokud máte chuť, můžete se uvnitř ponořit do historie zimních sportů, turistiky a řemesel. My jsem zamířili pro druhé razítko k restauraci Kozí chlívek, kde je oblíbená ohrádka se (sádrovými) zvířátky. Na oběd bylo ještě brzo, proto jsme pokračovali dál k lanovému parku. Pokud nepůjdete dovnitř zdolávat lanové překážky, můžete aspoň vyzkoušet lanovku před vchodem. Po silničce nahoru jsme vyrazili směrem ke kostelu sv. Matouše. Po cestě nás čekala zastávka u Huberta, patrona myslivců, který si připravil poznávačku zvířat. Svatý Matouš je barokní kostelík, který podobně jako kostel v Neratově, o kterém jsem psala zde, málem zanikl. Naštěstí i zde se našli dobří lidé, kteří se zasadili o zachování této krajinné dominanty. Ještě kousek vzhůru se šplhá cesta k altánu nad Matoušem, nejvyššímu bodu dnešního výletu. Lesem jsem prošli pro poslední razítko ke sjezdovce Marta. V hrací kartě se zaplnilo dalších 7 políček.

lanový park Deštné v Orlických horách
u Huberta Deštné v Orlických horách
kostel svatého Matouše v Deštném

Velká Deštná

Nejvzdálenějším stanovištěm je razítko na Velké Deštné. Autobusem jsme vyjeli na Šerlich, abychom ušetřili výškové metry, které nás dělily od Velké Deštné s kótou 1115 m. n. m. Z parkoviště jsme šli zkratkou přes les, která se napojila na asfaltku s červenou turistickou značkou (vrcholovou Jiráskovu cestu). Po třech kilometrech jsem byli na místě. Na vrcholu je nová rozhledna a připravuje se kiosek s občerstvením (zatím funguje provizorní). Původní srub horské služby byl zbourán. Dolů jsme se vydali strmou cestou po zelené značce do Luisina údolí, kde na nás čekalo poslední razítko. Výlet se dá absolvovat i na kole nebo vyjet autem do zmíněného Luisina údolí.

Poslední z 18 stanovišť je v Jedlové u rybníka Start. Můžete si ho přidat k druhému výletu nebo si k němu zajet zajet samostatně. V rybníce si můžete ulovit pstruha, kterého vám usmaží v nedaleké restauraci.

Zasloužená odměna

Máte alespoň 10 razítek? Výborně, můžete si vybrat odměnu. My doporučujeme vstup na adventure golf v Deštném. Na novém 18 jamkovém hřišti vás čeká zábava s vodními prvky. Běžné vstupné je 250 Kč pro dospělého a 200 Kč pro děti. Obzvláště pilní lovci razítek, kteří zaplní celou kartičku, se mohou zúčastnit slosování.