fbpx

Nová rozhledna na Velké Deštné

Koncem listopadu proběhla na FB stránce obce Deštné v Orlických horách zpráva, že bylo předáno staveniště na Velké Deštné, kde má do příštího podzimu vyrůst rozhledna. Stavba, o které se mluví již několik let, konečně dostala reálné obrysy.

Nová rozhledna

Rozhledna bude mít podobu pětibokého hranolu opláštěného tenkými dřevěnými hranoly, které symbolizují déšť hnaný větrem. Vyhlídková plošina bude v 17 metrech, což by mělo zajistit dobrý výhled i poté, co vyrostou okolní smrky. Schodiště a nosná konstrukce budou ocelové. Projekt najdete zde.

Je vidět, že autoři z Architekti.in jsou znalci místních podmínek, s deštěm a větrem se na vrcholu ve výšce 1115 m.n.m. celkem trefili. Ještě bych přidala sníh, mráz a mlhu jako od Rákosníčka. Brněnský ateliér má v okolí již několik realizací. Nedaleko naší chalupy v Deštném stojí tento dům. Nad Kounovem narazíte na dům v krajině.

Historie

Věže a rozhledny nejsou na nejvyšším vrcholku Orlických hor novinkou. Pěkný článek o jejich historii najdete zde. Možná si stejně jako já pamatujete poslední rozhlednu, která připomínala spíš větší posed. Jednoduchá dřevěná stavba byla v roce 2010 odstraněna kvůli havarijnímu stavu a od té doby je na Velké Deštné pouze plácek mezi klečí s rozcestníkem. Rozhledna se tak stane obnovenou dominantou hor a cílem letních i zimních výletů. Když budu děti lákat nejen na razítko od Kačenky, tatranku v nedalekém bufetu, kešku ukrytou v kleči, ale ještě na rozhlednu, určitě nahoru vyšlapou úplně samy:-) A co teprve takový výběh na Velkou Deštnou, to bude teprve výzva!

Česko-polská hřebenovka

Plánovaná stavba je součástí projektu Česko-polská hřebenovka – východní část, který je spolufinancován Evropskou unií. Do roku 2020 by měly být realizovány mimo jiné rozhledny na Feistově kopci v Olešnici (kam jsme letos poněkud neplánovaně zavítali při cyklovýletě) a na Šibeníku nad Novým Hrádkem. V Neratově mají naplánovanou stavbu mostu do Polska přes a Divokou Orlici a nové informační centrum.

Fotky: Architekti.in, Tisicovky.cz

Stavba roubenky – 1. část | Výběr pozemku

Startuje seriál, který Vás provede stavbou roubenky „krok za krokem“. Probereme vše, počínaje pozemkem, projektem, stavebním povolením, přes stavbu jednotlivých částí domu až ke kolaudaci. Články budou vycházet pravidelně každé dva týdny.

Každá stavba začíná výběrem pozemku. Tedy pokud jste nějaký nedostali nebo nezdědili. V takovém případě vám gratuluji, můžete článek směle přeskočit a počkat si na další díl. Vy ostatní najdete níže výčet kritérií, která vám pomohou zorientovat se v realitní nabídce.

Lokalita

Lokalita je nejdůležitější. Nevyhovující dům můžete přestavět, ale místo, na kterém stojí, už nikdy nezměníte. Novostavba roubenky patří na venkov nebo na okraj města, kde se zachoval vesnický ráz. Vyhněte se centrům měst a větších obcí nebo nově vznikajícím „satelitům“. Roubenka dobře zapadne všude tam, kde najdete staré dřevěné chalupy. Jedná se především o horské a podhorské oblasti, ale třeba i Polabí. Naopak minimum historických roubených staveb je na Jižní Moravě. Bydlení v roubence mají lidé spojené s pěkným přírodním prostředím.

Navštivte lokalitu nejlépe osobně nebo alespoň virtuálně pomocí https://mapy.cz/ nebo https://www.google.com/maps/. Využijte satelitní snímky a Street View. Užitečným nástrojem je digitální územní plán, který najdete většinou na stránkách obce. Dozvíte se z něj, zda je pozemek vhodný pro stavbu rodinného nebo rekreačního domu. Pro Královéhradecký kraj můžete využít web http://up.kr-kralovehradecky.cz/, kde jsou na jednom místě k dispozici územní plány všech obcí v kraji. Nejdůležitějšími částmi územního plánu jsou „hlavní výkres“ s barevným vyznačením funkčních ploch a textová část, kde najdete přesný popis, co je v dané ploše přípustné stavět.

Cena

Předběžnou představu o cenách pozemků v dané lokalitě získáte na realitních serverech. Ceny uvedené v inzerátech jsou většinou o několik procent vyšší než ceny skutečně obchodované. Není rozhodující, kolik zaplatíte za metr čtverečný pozemku. Porovnávejte vždy cenu za parcelu, na které lze postavit jeden dům.

Technická a dopravní infrastruktura

Zajímejte se o možnost napojení na distribuční síť elektrické energie, vodovod, kanalizaci a plynovod. Bez vyřešení prvních tří přípojek se při stavbě domu neobejdete. Absence vodovodu znamená nutnost vybudovat vrtanou (často desítky metrů hlubokou) studnu. Obdobně pokud není k dispozici kanalizace, musíte zřídit jímku, septik nebo domovní čistírnu. Společnost ČEZ Distribuce, a.s. provozuje Geoportál (https://geoportal.cezdistribuce.cz/geoportal/), kde si můžete zažádat o informaci o existenci sítí elektrické energie. Služba je zdarma a odkaz na situační plánek vám přijde během pár minut do mailu. Obdobnou službu poskytuje společnost Innogy (dříve RWE) a někteří další vlastníci technické infrastruktury.

Dopravní infrastruktura zahrnuje přístupovou cestu na pozemek a vybudování sjezdu. Ideální je, pokud je pozemek přístupný z místní komunikace ve vlastnictví obce. Někdy je přístup ze silnice ve vlastnictví kraje nebo státu. S vlastníkem přístupové cesty budete řešit povolení nového sjezdu na pozemek, pokud nebyl dosud zřízen. Je-li přístup přes soukromý pozemek, je nutné ošetřit právo užívat cestu sepsáním služebnosti (dříve věcného břemene).

Místní podmínky

Sem patří velikost parcely, odstupové vzdálenosti, ochranná pásma, orientace ke světovým stranám, svažitost, geologie a základové poměry a další. Zde doporučuji konzultaci s odborníkem, nejlépe budoucím architektem či projektantem vašeho domu. Pokud ještě nevíte, kdo bude váš dům projektovat, mohu pro vás odborné posouzení pozemku zajistit. Stačí využít kontakt na stránce. Doporučuji obrátit se na odborníka, který je schopen nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. Abyste nemuseli později vyčítat příbuznému (kamarádovi, kolegovi, … ), že vám špatně poradil.

Naše zkušenosti s výběrem pozemku

S hledáním pozemku pro roubenku jsme začali asi jako většina na realitních serverech. Bylo to tuším někdy začátkem roku 2011. Zaměřili jsme se na západní stranu Orlických hor. Občas nás něco zaujalo a zajeli jsme se tam podívat. Nazvala bych to „realitní turistikou“, která ale k ničemu moc nevedla. Po příjezdu na místo se vždy objevilo nějaké velké ALE. Většinou se jednalo o zcela nevhodný pozemek ke stavbě domu nebo se nám nelíbila lokalita. Pravda, naše požadavky nebyly nejnižší, chtěli jsme třeba, aby byl pozemek blízko upravovaných běžeckých stop. Postupně jsme poznali pěkný kus Orlických hor. Jednou jsem odpověděla na inzerát v Sedloňově a ozval se mi makléř, že by nám mohl ukázat i jiné pozemky, než které jsou na internetu. Jednalo se tzv. neveřejné nabídky. Za půlden jsme s ním objeli asi 10 pozemků a nakonec jsme si jeden vybrali. „Náš“ pozemek byl čerstvě určen k zastavění novým územním plánem obce Deštné. Prodával se i přes inzerát, ale my jsme aspoň získali jistotu, že lepší pozemek tehdy neseženeme.

V současné době je hledání vhodného pozemku v Orlických horách složitější než před 6-7 lety. Nabídka je omezená, majitelé nemají potřebu pozemky prodávat nebo chtějí vysokou částku. Ceny pozemků stále mírně stoupají. Zkušený realitní makléř, který zná místní podmínky, může být tou správnou osobou, na kterou se obrátit. Další možností je kontaktovat přímo obec.

Jedna z prvních návštěv na pozemku proběhla v zimě roku 2012.

Pohled ze stejného místa o pár měsíců později.

5 tipů na letní výlety v Orlických horách – 3. část | Kačenčina pohádková stezka

Dnešní výlet potěší všechny malé (nebo i velké?) sběratele razítek. Kačenčina pohádková stezka Vás provede po blízkém i vzdálenějším okolí Deštného. Stačí si v infocentru nebo na jiném místě vyzvednout hrací kartu a lov může začít.

Trasa

V okolí Deštného v Orlických horách na vás čeká 18 stanovišť s razítky. K získání všech je potřeba ujít asi 15 km v kopcovitém terénu. Nepočítejte tedy, že s dětmi vše zvládnete za jeden den (i když i takoví borci se s pomocí auta najdou). Ideální je rozdělit si sbírání na tři okruhy. Na každém stanovišti najdete naučnou ceduli s textem, razítko, (dobrovolný) úkol a dřevěnou sochu Kačenky. Autorkou většiny z nich je Jarmila Haldová ze Sedloňova.

Kačenčina pohádková stezka mapa

Lanovkou na Studený vrch

První okruh jsme začali na spodní stanici lanovky v areálu Marta II, která je v provozu i v létě. Nahoru nás vyvezla čtyřsedačka. Nedaleko od výstupní stanice je vyhlídka pod Studeným. Už po svých jsme vystoupali na Studený vrch. S pomocí špalků jsme si připomněli nejvyšší vrcholy Orlických hor. Dál už vedla cesta převážně z kopce ke sjezdovce Zákoutí a k potoku nad Orlicí. Za parkovištěm naproti Orlici je nenápadná pěšinka, značená modrou turistickou značnou. Přešli jsme mostek přes řeku Bělou. Modrá značka odbočila do kopce, zatímco my jsme pokračovali podél vody ke kapličce. Už jen kousek to byl k odbočce ke kapličce. Výlet jsem zakončili v nedalekém Ateliéru zvonaře a hrnčířky. V kartičce přibylo 8 razítek. V Ateliéru zvonaře a hrčířky koupíte vkusnou keramiku a ručně odlité zvony. Pořádají tam i výtvarné workshopy.

ateliér Zvonaře a hrnčířky Deštné

Kostel sv. Matouše

Druhý výlet jsme začali u Muzea. Pokud máte chuť, můžete se uvnitř ponořit do historie zimních sportů, turistiky a řemesel. My jsem zamířili pro druhé razítko k restauraci Kozí chlívek, kde je oblíbená ohrádka se (sádrovými) zvířátky. Na oběd bylo ještě brzo, proto jsme pokračovali dál k lanovému parku. Pokud nepůjdete dovnitř zdolávat lanové překážky, můžete aspoň vyzkoušet lanovku před vchodem. Po silničce nahoru jsme vyrazili směrem ke kostelu sv. Matouše. Po cestě nás čekala zastávka u Huberta, patrona myslivců, který si připravil poznávačku zvířat. Svatý Matouš je barokní kostelík, který podobně jako kostel v Neratově, o kterém jsem psala zde, málem zanikl. Naštěstí i zde se našli dobří lidé, kteří se zasadili o zachování této krajinné dominanty. Ještě kousek vzhůru se šplhá cesta k altánu nad Matoušem, nejvyššímu bodu dnešního výletu. Lesem jsem prošli pro poslední razítko ke sjezdovce Marta. V hrací kartě se zaplnilo dalších 7 políček.

lanový park Deštné v Orlických horách
u Huberta Deštné v Orlických horách
kostel svatého Matouše v Deštném

Velká Deštná

Nejvzdálenějším stanovištěm je razítko na Velké Deštné. Autobusem jsme vyjeli na Šerlich, abychom ušetřili výškové metry, které nás dělily od Velké Deštné s kótou 1115 m. n. m. Z parkoviště jsme šli zkratkou přes les, která se napojila na asfaltku s červenou turistickou značkou (vrcholovou Jiráskovu cestu). Po třech kilometrech jsem byli na místě. Na vrcholu je nová rozhledna a připravuje se kiosek s občerstvením (zatím funguje provizorní). Původní srub horské služby byl zbourán. Dolů jsme se vydali strmou cestou po zelené značce do Luisina údolí, kde na nás čekalo poslední razítko. Výlet se dá absolvovat i na kole nebo vyjet autem do zmíněného Luisina údolí.

Poslední z 18 stanovišť je v Jedlové u rybníka Start. Můžete si ho přidat k druhému výletu nebo si k němu zajet zajet samostatně. V rybníce si můžete ulovit pstruha, kterého vám usmaží v nedaleké restauraci.

Zasloužená odměna

Máte alespoň 10 razítek? Výborně, můžete si vybrat odměnu. My doporučujeme vstup na adventure golf v Deštném. Na novém 18 jamkovém hřišti vás čeká zábava s vodními prvky. Běžné vstupné je 250 Kč pro dospělého a 200 Kč pro děti. Obzvláště pilní lovci razítek, kteří zaplní celou kartičku, se mohou zúčastnit slosování.

5 tipů na letní výlety v Orlických horách – 2. část | Sýpka v Rokytnici

Druhý výlet nás zavede do Rokytnice v Orlických horách. V budově historické sýpky z 19. století zde najdete Muzeum Orlických hor. Zatímco běžně se do muzea jezdí v deštivém počasí, my jsme ho poprvé navštívili v roce 2015, kdy panovalo stejně horké léto jako letos. Uvnitř byl příjemný chládek díky tlustým kamenným zdem a klimatizaci.

Expozice

Muzeum bylo otevřeno na konci roku 2013. Expozice je tedy poměrně nová, moderně pojatá a interaktivní. Zaujme malé i velké návštěvníky. Jak napovídá název “Přírodou za řemesly Orlických hor”, návštěvníci mají možnost seznámit se s tradičními řemesly zasazenými v kulisách přírodního prostředí Orlických hor. Nečekejte ale nudné exponáty ve vitrínách. Hned u vstupu vás zaujme model lesa vysoký přes tři podlaží. Uvnitř najdete strom s mnoha vypreparovanými ptáky, jejichž hlasy si můžete přehrát. V přízemí je dále víceúčelový sál a malá badatelna. Hlavní část expozice je v prvním patře. Zde už dojde na zmíněné vitríny, ve kterých můžete například sledovat, jak se potaš mění na sklářské výrobky. Třetí podlaží je věnováno praktickým ukázkám řemesel, která si můžete vyzkoušet buď sami (omezeně) nebo v rámci programu “Řemesla zaniklá, oživovaná, živá”. V nabídce je malba na sklo, výroba vánočních ozdob, tkaní a další. Stálá expozice je doplněna aktuální výstavou. Většinou se jedná o fotografie nebo panely (my jsme viděli zajímavou výstavu o českých legionářích).

sýpka Muzeum orlických hor interiér
sýpka Muzeum orlických hor interiér

Budova sýpky

Budova v poloviny 19. století byla citlivě rekonstruována hradeckým Ateliérem Šuda – Horský. Velký důraz byl kladen na zachování původních prvků (zdivo, krov). Nově vnesené konstrukce jsou naopak kontrastní, z moderních materiálů (výtahová šachta z pohledového betonu, prosklený světlík ve střeše atd.). Zajímavým motivem jsou větrací otvory na fasádě, které se dostaly i do loga muzea.

Praktické informace

Muzeum se nachází nedaleko náměstí, u silnice směrem na Bartošovice. Zaparkovat můžete na opačné straně cesty u prodejny potravin. Předem si můžete prostudovat pěkné webové stránky, kde najdete všechny potřebné informace. Otvírací doba je od úterý do neděle od 9 do 17 hod. V letních měsících a v září je navíc otevřeno i v pondělí. V průběhu roku se konají různé přednášky a akce. Plné vstupné je 60 Kč, snížené 40 Kč.

Kam dál v Rokytnici

V Rokytnici pochopitelně nemůžete minout náměstí, které je známé historickými domy s vysokými štíty a podloubími. Centrum je městskou památkovou rezervací, avšak celkový dojem kazí některé nevkusné provozovny. Což určitě neplatí o místním pekařství. Navštívit můžete také rokytnický zámek nebo malé muzeum železnice v bývalé výtopně vedle nádraží.

náměstí Rokytnice v Orlických horách

5 tipů na letní výlety v Orlických horách – 1. část | Neratov

pivo Neratov je malá osada za hřebenem Orlických hor, kam se každý rok ráda vracím. Vždy se tu objeví něco nového, co pozvedne toto duchovní místo ještě o kousek výš.

Obnovená osada

Nejlepší cesta do Neratova je v sedle kola ze Šerlichu přes Orlické Záhoří podél řeky Divoké Orlice. Jedete téměř pořád z kopce, kolem vás se střídá les a posečené louky s roztroušenými chalupami. Dominantou osady je obnovený poutní kostel s moderním skleněným zastřešením. Neratovské křesťanské sdružení je více než činorodé, kromě záchrany kostela se zasadilo o celkové oživení místa. Provozuje například obchod, hospodu, pivovar a zahradnictví. Část personálu tvoří hendikepovaní lidí, kteří našli v Neratově domov. Konají se zde různé kulturní akce. Více informací najdete na stránkách Sdružení Neratov.

Zahradnictví funguje formou samoobsluhy. Platí se do kasičky u vstupu. Hned za ním najdete minipivovar umístěný v nové budově s dřevěnými latěmi na fasádě. Na čepu je 10, 12 a 14 stupňové pivo s názvem Prorok, které je stáčeno i do PET lahví.

Hned za pivovarem je novinka roku 2020, obnovený Jánský most do Polska. 

zahradnictví a pivovar Neratov
Jánský most Neratov

Historie

Příběh neratovského kostela začíná v 18. století, přesněji v roce 1723. Byla to doba vrcholného baroka (shodou okolnostní ve stejném roce umírá v Praze geniální architekt a stavitel Jan Blažej Santini-Aichel). Na rokytnickém panství ale panovaly mnohem skromnější poměry. V horských osadách vznikaly jen malé kostelíky, často dřevěné. Výjimkou je právě neratovský kostel Nanebevzetí Panny Marie, který vznikl na oblíbeném poutním místě s léčivým pramenem. Hlavní loď má délku 48m a šířku 19m. Výška je kolem 20m (původní věže byly ještě vyšší). Jedná se tedy o poměrně monumentální stavbu. Také vnitřní výzdoba se vymykala zdejším poměrům. V interiéru dominoval rozměrný oltářní obraz doplněný malovanou freskou na kruhové klenbě.

Zkáza a obnova kostela

Pohnutý osud měla stavba po 2. světové válce. Na jejím konci, 10. května 1945, ostřelovala kostel Rudá armáda. Střela z pancéřové pěsti zapálila střechu. Interiér sice ochránily masivní klenby, ale střechu se již nikdy nepodařilo obnovit a kostel postupně chátral. Po několika letech se promáčené klenby propadly a zbylo jen torzo obvodových zdí. Co nedokázalo místní drsné podnebí, chtěl dokonat bolševik. Kostel unikl demolici na konci 50. let. V 60. letech se krátce mluvilo o obnově, aby přišel další demoliční výměr v době normalizace. Na zbourání kostela naštěstí nezbyly peníze.
Doslova znovuzrození se stavba dočkala po roce 1989. Dobrovolníkům z řad věřících i místních chalupářů se podařilo stavbu vyklidit. Následné opravy financoval místní spolek z církevních zdrojů i veřejné sbírky. Nové prosklené zastřešení bylo provedeno v roce 2006. Autory návrhu jsou Ing. Jiří Starý a Ing. arch. Petr Dostál. Koncem roku 2018 byly na kostelní věže osazeny repliky původních barokních bání. Věže jsou zpřístupněny v rámci evropského projektu Historické věže kladského pomezí. Uvnitř najdete výstavu mapující historii kostela a dostanete se na horní kůr.

prosklená střecha kostela v Neratově
Věže kostela v Neratově