Stavba roubenky – 7. část | Stěny
Po stavbě základů a betonové desky přichází konečně na řadu dřevěné konstrukce. Pro mnoho stavebníků jsou roubené stěny, strop a krov oprávněně nejdůležitější částí stavby, která bude tvořit atmosféru jejich budoucího domova. Obliba dřeva jako stavebního materiálu byla pravděpodobně hlavním důvodem, proč se rozhodli pro stavbu roubenky.
Celodřevěná roubenka nebo poloroubenka
Celodřevěná roubenka má obvodové a vnitřní nosné stěny z masivních trámů. Její výhodou je rychlá výstavba. Výroba probíhá většinou v hale, poté jsou stěny rozebrány a převezeny na staveniště. Opětovné smontování je otázkou dní. Tesání trámů přímo na stavbě je dnes již spíše vzácností. V takovém případě se montáž stěn může protáhnout i na dva měsíce.
Naopak poloroubenka má část stěn zděnou. Obvykle se používají cihelné bloky (např. Porotherm) nebo pórobetonové tvárnice (např. Ytong). Zděná část tvoří třetinu až dvě třetiny půdorysu a měla by mít uzavřený obvod, protože volné konce stěn jsou staticky nevýhodné. V roubené části je obvykle umístěna hlavní obytná místnost (světnice). Koupelnu a další místnosti, kde vzniká vyšší vlhkost a jsou zde rozvody instalací, je výhodné situovat do zděné části. Z hlediska orientace na pozemku je lepší zděnou část umístit na sever a do míst s vyšší vlhkostí, kde by dřevo mohlo trpět.
Kombinace dřevěných a bíle omítaných stěn má historickou tradici zejména v Podkrkonoší a v Orlických horách. Kontrast více materiálů na fasádě působí harmonicky a je oblíben i u nových roubenek. Nevýhodou poloroubeného domu je delší výstavba. Nejprve se postaví zdivo, které se zakončí pozedním věncem. Poté se napojí roubené stěny. Pokud je stavba ze syrového dřeva, je třeba umožnit postupné sedání dřevěné části.
Zdivo pro lepší akumulaci tepla
Zdivo má oproti dřevu lepší akumulační vlastnosti a déle si udrží teplo. Proto se i do celodřevěné roubenky dělají vnitřní stěny nebo příčky z cihel. Výborným akumulačním materiálem jsou plné cihly. Specifickým detailem je napojení zděné a roubené stěny. Každá realizační firma na to má svůj postup.
Spáry a spoje
Samostatnou kapitolou je provedení spár mezi trámy. Zde opět platí, že každá stavební firma používá svůj systém. Roubené stěny z lepeného dřeva mohou být bez viditelných spár (spojení trámů je pomocí skrytého pera a drážky). U roubenek z rostlého dřeva se obvykle spáry zakrývají dřevěnými lištami. Ty mohou být buď ve stejné barvě jako trámy nebo v kontrastní bílé barvě. Spáry mezi trámy musí být vyřešeny tak, aby jimi neunikalo teplo. Zároveň musí být zaručena celistvost konstrukce z hlediska požární odolnosti.
V nárožích jsou trámy spojeny bez použití kovových prvků. Nejrozšířenější je tzv. rybinový spoj, který při pohledu z boku připomíná ocas ryby. Méně obvyklý je spoj přeplátováním.
Dřevo syrové, sušené, rostlé a lepené
Roubené stěny se nejčastěji staví z rostlého syrového dřeva. Trámy mají čtvercový nebo mírně obdélníkový průřez. Tloušťka stěny je kolem 24–28 cm. Další možností je použití sušeného rostlého dřeva nebo dřeva lepeného. Lepené hranoly vyřezané na CNC strojích velmi přesně zapadají do sebe. Vhodné jsou však spíše pro moderní masivní dřevostavby, protože postrádají výsušné trhliny a další nepravidelnosti dřeva typické pro tradiční lidovou architekturu.
Stěna ze syrového rostlého dřeva postupně vysychá a sesedá o 10 i více centimetrů. Z tohoto důvodu je nutná technologická přestávka, kdy se hrubá stavba nechá vyschnout (to trvá přibližně rok), nebo se musí ostatní konstrukce přizpůsobit sedání dřevěné části. Naopak u suchého nebo lepeného dřeva je sedání minimální a stavbu lze rovnou dokončit. Další možností, jak se vyhnou sedání, je použití starých trámů z jiné stavby. V takovém případě je třeba důkladné prověření dřeva, zda není napadeno dřevokaznými škůdci (hmyzem, houbami, plísněmi).
Kvůli stále se zpřísňujícím požadavkům na tepelně izolační vlastnosti se začínají prosazovat sendvičové konstrukce stěn. Mezi vnější hranoly a vnitřní fošny je vložena vrstva tepelné izolace z minerální vaty nebo jiného materiálu.
Dřeviny používané ke stavbě roubenky
Nejrozšířenějším materiálem pro stavbu roubenky je u nás smrkové dřevo. Je snadno dostupné a dobře se opracovává. Oblíbenou dřevinou je také borovice, která má intenzivní vůni a obsahuje zdraví prospěšné silice. Méně obvyklými tuzemskými dřevinami jsou jedle, modřín a douglaska.
Z dovážených dřevin je oblíbený kanadský (červený) cedr, který má intenzivní vůni a odolává povětrnosti i bez nátěru. Nutno však dodat, že z hlediska ceny se jedná o luxusní materiál. O něco levnější variantou je sibiřský cedr (borovice limba), který se dováží z Ruska.
Naše zkušenost
Naše roubenka má stěny a strop z borového dřeva. Nebyl to záměr, ale spíš náhoda. Dodavatel tesařských prací sídlí v Bělečku u Hradce Králové, které je obklopeno lesy plnými borovic. Borové dřevo se mi zdá více smolné než smrkové, což se projevuje na jižní straně, kde z trámů vytékají kapky pryskyřice. Výhoda je, že trámy mají málo trhlin a dřevo i po letech krásně voní.
