Ohlédnutí za pracovním rokem 2023

Po třech letech se vracím k ohléd­nutí za uplynulým rokem (před­chozí díl je z roku 2020). Ne, že bych snad měla tvůrčí krizi, ale píšu převážně na sociál­ní sítě nebo naopak do časopisu, takže blog zeje prázd­no­tou. Už se ani neod­važu­ju sli­bo­vat, že to někdy bude jinak.

Inspiroval mě tradičně Piškot a nově Mar­tin Jaroš. Na rozdíl od něj mi ale nehrozí, že mě pár hodin po pub­likování vyhodí z práce 🙂 Stále jsem totiž sama sobě šéfovou.

Projekty

Za tři roky se toho zase tolik nezměni­lo. I letos jsem řeši­la rodin­ný dům na Novém Hrad­ci Králové. Za tu dobu se dům dvakrát snížil, jed­nou jsem se setkala s právníkem sousedů, jed­nou jsem překreslo­vala výkresy na staveb­ním úřadě čer­ve­nou fixou a hod­někrát jsem to chtěla vzdát. Už je to snad na dobré ces­tě a hrubá stav­ba sto­jí. Ovšem nikdy neříkej hop, dokud ti nepři­jde souh­las se změ­nou stav­by před dokončením do datové schránky.

V letech 2021 a 2022 jsem nakreslila něko­lik pro­jek­tů, které se v min­ulém roce real­i­zo­valy. Patři­ly mezi ně rouben­ka v Kun­val­durouben­ka ve Vítězné. Prvně jmen­o­vaná je rekon­strukce dvě stě let staré chalupy a druhá je novostav­ba. Architek­ton­ick­ou studii k obě­ma vytvoři­la Kat­ka Novotná.

Téměř hotový je rodin­ný dům ve Světlé. Pří­jem­ná, jednoduchá stav­ba na parcele téměř v lese vznikla opět ve spoluprá­ci s Katk­ou a Lucií Vlčkovou.

Naopak nedávno se zača­lo se stavbou rodin­ného domu v Rašovicích. Má stěny z vápenopískových cihel, sedlovou i plo­chou střechu a je výškově člen­itý. Autorka­mi jsou Šár­ka Dlouhá a Jana Rejsková.

Posled­ním do par­ty real­iza­cí je rodin­ný dům ve Ždír­ni­ci, což je rekon­strukce maleb­ného venkovského stavení v Pod­krkonoší. Studii dělala opět Katka.

Dokud jsou pro­jek­ty jen na papíře, je to poho­da. Když si je vezme do péče stav­ba a staveb­ní dozor, začíná nekončící vodopád dotazů, oprav a úprav. Občas se bojím brát tele­fon nebo číst e‑mail. Ale mám samozře­jmě radost, že nekres­lím do šuplíku a na kon­ci je (snad) spoko­jený klient v novém domově.

V roce 2023 jsem pro­jek­to­vala převážně drob­né stav­by, které jsou sice malé svým rozměrem, ale o to větší jsou s nimi větši­nou prob­lémy na staveb­ním úřadě (speciál­ně v Hrad­ci). Beru to jako službu kamarádům a známým, kter­ou vyplňu­ju mez­ery mezi inspekce­mi. Ale upo­zorňu­ju, že pokud máte dřevě­nou chatku na hrani­ci pozemku, kter­ou potře­bu­jete zle­gal­i­zo­vat, tak vás neznám 🙂

Kunvald_1
Vitezna_2
Rasovice_1
Rasovice_2
Zdirnice

Inspekce

Loňský rok byl reko­rd­ní. Nikdy jsem neudělala tolik inspekcí (33). A to jsem tři měsíce nepra­co­v­ala a dost věcí odřekla (důvod si přečtěte níže). Je vidět, že trh se rozhýbal a lidi začali nakupo­vat. Mak­léři si zvyk­li, že kupu­jící si přivede inspek­to­ra, takže spolupráce běžela větši­nou hlad­ce. Něk­teří mě dokonce doporuču­jí prodá­va­jícím, aby pomocí zprávy z inspekce řád­ně infor­movali o stavu nemovi­tosti a nemuseli se bát pozdější reklamace.

Asi třeti­na zakázek byly pře­jímky novostaveb. Všech­ny ovšem mimo Hradec, kde se sko­ro nes­taví. Nejčastěji jsem jezdi­la do Rodo­va a do Vrch­labí. Prvně jmen­o­vané mís­to proslu­lo laxním přís­tu­pem devel­opera k prob­lémům a bohužel i požárem jed­no­ho z rodin­ných domů od foto­voltaiky. Moje zprá­va z inspekce si tak zahrála i v pořadu Černé ovce.

Práce na inspekcích je pestrá, rych­le hotová a dobře pla­cená. Baví mě pozná­vat měs­ta a ves­nice v celém Královéhradeck­ém kra­ji. Opro­ti tomu pro­jek­tování a inženýring jsou posled­ní dobou ubí­je­jící. Ale zase cítím, že odborně je to na vyšší úrovni a asi bych bez toho rych­le zakrněla. Uvidíme, kam budu v příštích letech směřovat.

Rodov

Orienťák, Šatník, politika (?!) a spol.

Mám ráda, když můžu pra­co­v­at na víc věcech najed­nou, nejlépe rozjíždět pořád nové nápady a potká­vat u toho zají­mavé lidi. Někdy je to trochu sebe­destruk­tivní (loni doslo­va), ale větši­nou mě to baví.

Sportovní sezó­na vza­la rych­lý konec, aspoň její první půl­ka. To si takhle jedete na běžkách z kopce, najed­nou ležíte v kupě prašanu a nějak divně vás u toho bolí koleno a kot­ník. Koleno se oprav­i­lo samo (natažený vaz) a zlomený kot­ník sprav­il šikovný chirurg pomocí šroubů. Běžně žiju dost hek­ticky, takže něko­lik týd­nů ležení v posteli byl slušný kon­trast. V prá­ci jsem řeši­la jen to nejnut­nější a jinak spíš odpočí­vala a hlavně odpočítá­vala dny, kdy budu moct zase nor­mál­ně chodit. Sto schodů u nás v domě jsem vyloženě nenáviděla a v horním patře bytu a chalupy jsem pro jis­to­tu něko­lik týd­nů vůbec neby­la. Všech­no mi trva­lo dvakrát tak dlouho, zhubla jsem asi pět kilo (převážně svalů z levé nohy) a napadaly mě zlé myšlenky, že když nemůžu chodit, tak neb­udu moct ani běhat. Už nikdy. 

Doš­lo mi, že bez pohy­bu nemůžu žít a vždy to bude můj koníček čís­lo jed­na. Do prázd­nin jsem se věno­vala přede­vším stavění tratí na počí­tači (Jarní pohár a tréninky pro naši skupinu), procházkám a ježdění na kole. Potom jsem začala zlehka běhat, ale zlepšo­va­lo se to strašně poma­lu. Soustředění ve Švéd­sku jsem vynecha­la a zor­ga­ni­zo­vala mís­to toho pobyt v ČR pro mladé orienťáky z Ukra­jiny. Byli skvělí, snad si to tady užili a trochu zapom­něli na neveselou situaci doma. Ráda bych letos pod­nikla něco podob­ného. Na podz­im už to bylo s běháním lep­ší, ale šetři­la jsem si ho výhrad­ně na vík­endové závody. V listopadu mě čeka­lo ještě vyn­dání šroubů, což šlo naštěstí už hlad­ce (berle neby­ly potře­ba). Tím bych považo­vala exkurzi do českého zdravot­nictví za uzavřenou. 

Naopak v Šat­níku Hradec jsem měla konečně poc­it, že nám to klape. Hlavní podíl na tom mělo, že jsme se nemuse­ly stěho­vat. To nám vždy sebralo hrozně času a energie. A druhá poz­i­tivní věc je sta­bil­ní tým asi deseti dobro­vol­nic a fajn par­ta. Únorový den otevřených dveří jsem sice zmeškala, ale prý to mělo dobrý ohlas. Na jaře jsme měly otevřeno pro veře­jnost sedm týd­nů a na podz­im čtyři. K tomu je potře­ba připočíst admin­is­tra­tivu, třídění věcí a úklid. Navázaly jsem spoluprá­ci s dobro­vol­níky, kteří vozí pomoc na Ukra­jinu, i s další­mi šat­níky. Slušný výkon na to, že to máme všech­ny jako vol­nočasovou aktiv­i­tu k prá­ci, rod­ině a dalším koníčkům.

Přes Šat­ník jsem se dosta­la ke komunál­ní politice v hnutí Rozvíjíme Hradec a odtud do Komise pro dopravu a rozvoj cyk­lis­tiky na městě. Moje hlavní dojmy: 

  • V politice člověk rych­le při­jde o iluze, ale snad ne o ideály
  • Samo­sprá­va i stát­ní sprá­va jsou strašně nepružné a pomalé
  • I tady lze potkat zají­mavé lidi, což je jed­iný důvod (zatím) zůstat

Snad jen poznám­ka ke Komisi dopravy, že je tam dobrá atmos­féra a neřeší se tam poli­ti­ka, ale věc­né prob­lémy (těch je v Hrad­ci požehnaně). Jak jsem později pochopi­la, tak to rozhod­ně není samozře­j­most. Chodit ve vol­ném čase někam, kde se lidi nema­jí rádi, by mě oprav­du nebav­i­lo. Ovšem jestli se mi podaří za čtyři roky prosa­dit upravení jed­né dopravní značky na cyk­lostezce u Hučáku, tak to bude úspěch. Vše ostat­ní bude nad plán.

kyiv_region_o_team
šatník hradec
satnik_hradec_2

Dánsko

Novink­ou v týmu Žárov­ka architek­ti byl zahraniční výlet za architek­tur­ou. Vol­ba pad­la na dán­sk­ou Kodaň. Za pět dní jsme nachodili asi sto kilo­metrů a viděli všech­ny mod­erní čtvr­ti, his­torické cen­trum, obyče­jné bydlení (nejen) imi­grantů, cyk­lostezky a moře. Bylo to inspi­ra­tivní, osvěžu­jící, krás­né a někdy trochu bolestivé, pro­tože kot­ník ještě nebyl úplně ve for­mě. Ne, že by mě nebav­i­lo zkoumat ukotvení dvacátého pátého balkonu na fasá­du, ale úplně nejlepší bylo nasát míst­ní atmos­féru a vidět všech­ny ty příběhy kolem včet­ně návštěvy slavného architek­ton­ick­ého stu­dia BIG, kde nás provedl Jan Mag­a­sanik. Mys­lím, že lať­ka byla nasazena proklatě vysoko a už se těším, kam pojedeme letos. Prý Helsin­ki, Por­to nebo dokonce New York?

Dansko_1
Dansko_2
Dansko_3
Dansko_4
Dansko_5
Dansko_6
Dansko_7
Dansko_8

Stavba roubenky – 7. část | Stěny

Po stavbě zák­ladů a betonové desky přichází konečně na řadu dřevěné kon­strukce. Pro mno­ho staveb­níků jsou roubené stěny, strop a krov oprávněně nejdůležitější částí stav­by, která bude tvořit atmos­féru jejich budoucího domo­va. Obli­ba dře­va jako staveb­ního mater­iálu byla pravděpodob­ně hlavním důvo­dem, proč se rozhodli pro stavbu roubenky.

Celodřevěná roubenka nebo poloroubenka

Celodřevěná rouben­ka má obvodové a vnitřní nos­né stěny z masivních trámů. Její výhodou je rych­lá výs­tav­ba. Výro­ba probíhá větši­nou v hale, poté jsou stěny roze­brány a převezeny na staveniště. Opě­tovné smon­tování je otázk­ou dní. Tesání trámů pří­mo na stavbě je dnes již spíše vzác­nos­tí. V takovém pří­padě se mon­táž stěn může pro­táh­nout i na dva měsíce.

Naopak polor­ouben­ka má část stěn zdě­nou. Obvyk­le se použí­va­jí cihel­né bloky (např. Porotherm) nebo póro­betonové tvár­nice (např. Ytong). Zděná část tvoří třet­inu až dvě třetiny půdo­ry­su a měla by mít uza­vřený obvod, pro­tože vol­né konce stěn jsou stat­icky nevýhod­né. V roubené části je obvyk­le umístě­na hlavní obyt­ná míst­nost (svět­nice). Koupel­nu a další míst­nos­ti, kde vzniká vyšší vlhkost a jsou zde rozvody insta­lací, je výhod­né situo­vat do zděné části. Z hlediska ori­en­tace na pozemku je lep­ší zdě­nou část umístit na sev­er a do míst s vyšší vlhkostí, kde by dře­vo moh­lo trpět.

Kom­bi­nace dřevěných a bíle omí­taných stěn má his­torick­ou tradi­ci zejmé­na v Pod­krkonoší a v Orlick­ých horách. Kon­trast více mater­iálů na fasádě působí har­mon­icky a je oblíben i u nových roubenek. Nevýhodou polor­oubeného domu je delší výs­tav­ba. Nejprve se postaví zdi­vo, které se zakončí pozed­ním věncem. Poté se napo­jí roubené stěny. Pokud je stav­ba ze syrového dře­va, je tře­ba umožnit pos­tup­né sedání dřevěné části.

stavba roubenky

Zdivo pro lepší akumulaci tepla

Zdi­vo má opro­ti dře­vu lep­ší aku­mu­lační vlast­nos­ti a déle si udrží tep­lo. Pro­to se i do celodřevěné roubenky děla­jí vnitřní stěny nebo příčky z cihel. Výborným aku­mu­lačním mater­iálem jsou plné cih­ly. Speci­fick­ým detailem je napo­jení zděné a roubené stěny. Každá real­iza­ční fir­ma na to má svůj postup.

Spáry a spoje

Samostat­nou kapi­tolou je prove­dení spár mezi trámy. Zde opět platí, že každá staveb­ní fir­ma používá svůj sys­tém. Roubené stěny z lep­eného dře­va mohou být bez viditel­ných spár (spo­jení trámů je pomocí skry­tého pera a drážky). U roubenek z ros­tlého dře­va se obvyk­le spáry zakrý­va­jí dřevěný­mi liš­ta­mi. Ty mohou být buď ve ste­jné barvě jako trámy nebo v kon­trast­ní bílé barvě. Spáry mezi trámy musí být vyřeše­ny tak, aby jimi neu­nika­lo tep­lo. Zároveň musí být zaruče­na celistvost kon­strukce z hlediska požární odolnosti.

V nárožích jsou trámy spo­je­ny bez použití kovových prvků. Nejrozšířenější je tzv. rybi­nový spoj, který při pohle­du z boku připomíná ocas ryby. Méně obvyk­lý je spoj přeplátováním.

stavba roubenky

Dřevo syrové, sušené, rostlé a lepené

Roubené stěny se nejčastěji staví z ros­tlého syrového dře­va. Trámy mají čtver­cový nebo mírně obdél­níkový průřez. Tloušť­ka stěny je kolem 24–28 cm. Další možnos­tí je použití sušeného ros­tlého dře­va nebo dře­va lep­eného. Lep­ené hra­noly vyřezané na CNC stro­jích vel­mi přes­ně zapada­jí do sebe. Vhod­né jsou však spíše pro mod­erní masivní dřevostav­by, pro­tože postrá­da­jí výsušné trhliny a další nepravidel­nos­ti dře­va typ­ické pro tradiční lidovou architekturu.

Stě­na ze syrového ros­tlého dře­va pos­tup­ně vysy­chá a sesedá o 10 i více cen­timetrů. Z toho­to důvo­du je nut­ná tech­no­log­ická přestáv­ka, kdy se hrubá stav­ba nechá vyschnout (to trvá při­b­ližně rok), nebo se musí ostat­ní kon­strukce přizpů­so­bit sedání dřevěné části. Naopak u suchého nebo lep­eného dře­va je sedání min­imál­ní a stavbu lze rov­nou dokončit. Další možnos­tí, jak se vyh­nou sedání, je použití starých trámů z jiné stav­by. V takovém pří­padě je tře­ba důk­lad­né prověření dře­va, zda není napade­no dře­vokazný­mi škůd­ci (hmyzem, houba­mi, plísněmi).

Kvůli stále se zpřísňu­jícím poža­davkům na tepel­ně izo­lační vlast­nos­ti se začí­na­jí prosazo­vat send­vičové kon­strukce stěn. Mezi vnější hra­noly a vnitřní fošny je vlože­na vrst­va tepel­né izo­lace z min­erál­ní vaty nebo jiného materiálu.

stavba roubenky

Dřeviny používané ke stavbě roubenky

Nejrozšířenějším mater­iálem pro stavbu roubenky je u nás smrkové dře­vo. Je snad­no dos­tup­né a dobře se opra­cov­ává. Oblíbe­nou dřevi­nou je také borovice, která má inten­zivní vůni a obsahu­je zdraví prospěšné sil­ice. Méně obvyk­lý­mi tuzem­ský­mi dřev­ina­mi jsou jedle, mod­řín a dou­glas­ka.

Z dovážených dřevin je oblíbený kanad­ský (čer­vený) cedr, který má inten­zivní vůni a odolává povětrnos­ti i bez nátěru. Nut­no však dodat, že z hlediska ceny se jed­ná o luxu­s­ní mater­iál. O něco lev­nější variantou je sibiřský cedr (borovice lim­ba), který se dováží z Ruska.

Naše zkušenost

Naše rouben­ka má stěny a strop z borového dře­va. Nebyl to záměr, ale spíš náho­da. Doda­va­tel tesařských prací sídlí v Bělečku u Hrad­ce Králové, které je obklopeno lesy plný­mi borovic. Borové dře­vo se mi zdá více smol­né než smrkové, což se pro­je­vu­je na jižní straně, kde z trámů vytéka­jí kap­ky pryskyřice. Výho­da je, že trámy mají málo trhlin a dře­vo i po letech krás­ně voní.

poloroubenka

Ohlédnutí za pracovním rokem 2020

S odstu­pem tří měsíců jsem sep­sala článek o roce, kdy nic neby­lo jako dřív. Inspiraci jsem získala tradičně u Piško­ta. Dobové sou­vis­losti si můžete připome­nout na časové ose Hospodářských novin.

Jako všech­ny rodiče menších dětí mě nejvíc omezi­la zavřená ško­la, škol­ka a kroužky. Pro­jek­ty běže­ly a já jsem měla ze dne na den zlomek času na prá­ci. Něco jsem zruši­la, něco posunula a zbytek jsem dodělá­vala, když hlí­dali prar­o­diče, po večerech a o vík­endech. Na jarní karan­ténu plynule navázaly let­ní prázd­niny, kdy se mi podaři­lo dohnat pra­cov­ní manko, zatím­co děti byly tři týd­ny pryč. Podz­im už běžel “nor­mál­ně” v pravidel­ném ryt­mu práce, dis­tanční ško­la, prezenční škol­ka, chalupa.

Navz­do­ry tomu byl rok 2020 pra­cov­ně nejúspěšnější, co jsem zaži­la. Ode­vz­dala jsem 4 pro­jek­ty, zajis­ti­la ste­jný počet staveb­ních pov­olení a proved­la 23 inspekcí nemovi­tostí.

projekty-2020

Projekty a inženýring

Téměř všech­ny akce loňského roku připomí­naly nev­er — end­ing sto­ry nebo dokonce absurd­ní dra­ma. Úřed­ní­ci nezříd­ka zvo­lili jako účin­nou obranu pro­ti Covidu zákopovou válku, což spočí­va­lo v tom, že se opevnili na home office a k „zastižení“ byli na pevné lince směřu­jící na úřad nebo na e‑mailu, na který tak­ticky nereago­v­ali. Staveb­ní pov­olení k rodin­né­mu domu v Plotištích jsem vymohli s inve­storem až po koordi­no­vaném tele­fon­ick­ém útoku na vedoucího staveb­ního úřadu, které­mu jsme oba den­ně volali asi týden v kuse. Prak­ticky hned další den se staveb­ní fir­ma pusti­la do práce.

rodinny-dum-plotiste-zahrada
rodinny-dum-plotiste-ulice

Jako vždy se ukáza­lo, že vše je o lidech. Při pov­olení garáže na Slezském Před­městí se ref­er­en­t­ka byla ochot­ná sejít s klien­tem na kon­spir­ační schůzce na parkovišti, aby jí podep­sal vzdání se prá­va na odvolání a celý pro­ces se urychlil (veře­jnost tou dobou do budovy mag­istrá­tu nesměla).

Smut­ným pre­mi­antem byla rouben­ka v Žacléři, kde trva­lo vydání pov­olení 8 měsíců. Paní ref­er­en­t­ka byla stří­davě na ošetřovném, na dov­olené či v karan­téně. Ve slabší chvilce jsem uvažo­vala, že se nechám na staveb­ním úřadě v Žacléři zaměst­nat, napíšu si to zatra­cené pov­olení sama a dám zase výpověď. Jestli něco položí české staveb­nictví, tak to neb­ude Covid ani krize, ale nečin­nost staveb­ních úřadů.

Novou akcí byla rouben­ka v malé obci Prosíč­ka v Železných horách. Pro­jekt jsem stih­la ode­vz­dat na úřad posled­ní den prázd­nin, což byl zároveň posled­ní den plat­nos­ti staré ener­get­ické vyh­lášky, podle které se zpra­cov­ává Průkaz ener­get­ické náročnos­ti budovy (PENB). Správně tušíte, že poža­davky na šetření energií u budov se od 1. 9. 2020 opět zpřís­ni­ly, což roubenkám zrov­na nepře­je. Pov­olení na úřadě v Tře­mošni­ci proběh­lo hlad­ce, ale real­izace se posou­vá, pro­tože investor mezi tím změnil plány.

roubenka-prosicka-1
roubenka-prosicka-2

Posled­ním pro­jek­tem byla demo­lice a novostav­ba rodin­ného domu na Novém Hrad­ci Králové. Inženýring mě čeká letos a nevy­padá to vůbec dobře. Úpravu ply­nové přípo­jky, která je v měst­ském chod­níku, řeším s mag­istrátem už čtvrtý měsíc. Mám poc­it, že inženýring začnu dele­go­v­at, pro­tože už na to nemám nervy.

rodinny-dum-hradec-kralove-3
rodinny-dum-hradec-kralove-2

Abych nekonči­la úplně pes­imi­sticky, podaři­lo se mi dotáh­nout (mimo jiné finančně) pro­jekt bytového domu ve Svi­tavách, který se nyní staví. Mám vždy­cky radost, když nekres­lím do šuplíku.

Rodin­ný dům v Plotištích, roubenku v Prosíčkách a rodin­ný dům na Novém Hrad­ci Králové navrhli Žárov­ka architek­ti, jmen­ovitě Max Vlček, Šár­ka Dlouhá a Jana Rejsková. Díky za možnost podílet se na krás­ných projektech. 

Inspekce

Sko­ro půlku prohlídek tvoři­ly nové byty nebo celé bytové domy. Troufám si tvrdit, že mám dobrý přehled o rezi­denčních pro­jek­tech v Hrad­ci Králové i v Pardubicích.

První zjištění je, že v Par­du­bicích se staví výrazně víc. S úsměvem vzpomínám na klien­ta, který při­jel na převzetí bytu z Prahy. Úplně se roz­plý­val, jak je v Par­du­bicích — Ohrazenicích krás­ně a jak lev­ně tam koupil byt 3+kk. Občas prý o vík­endu zajede vlakem do Par­du­bic jen tak na kávu a na procházku. Trochu jsem se zasty­děla a tak­ticky pom­lčela o tom, že jsem z Hrad­ce. Jsem si totiž jistá, že sem by se na kávu dvě hodiny ve starém vagónu nikdo nehrkal.

Druhé zjištění je, že kvali­ta pro­jek­tů a staveb­ních prací je velice různorodá. Můžete naraz­it na devel­opera, který řeší kaž­dou estet­ick­ou nedokon­alost nad rámec norem a oprav­du mu záleží na tom, aby klient odešel spoko­jený. Na druhé straně můžete naraz­it na neser­iózní vykuky, kterým je jed­no, že nere­al­i­zo­vali potřeb­ný počet parko­vacích stání nebo že mají nízké zábradlí na terase v pátém patře.
Zbytek inspekcí tvoři­ly rodin­né domy a také letos tolik žádané rekreační chaty a chalupy.

inspekce-2020

Podnikání

Už jsem naz­nači­la, že rok 2020 byl pra­cov­ně úspěšný a náročný zároveň. Dostávám víc pop­távek, než můžu sti­h­nout. Je pro mě těžké odmí­tat pěkné zakázky, pro­tože jsem zaži­la i dobu, kdy jsem byla ráda za jakýko­liv pro­jekt. Dala jsem hod­ně energie do toho, aby mi pod­nikání fun­go­va­lo. A je frus­tru­jící zjis­tit, že může při­jít impulz z venku, který ho rozbourá jako domeček ze slámy.

Dalším mil­níkem, který jsem překon­ala, jsou média. Do časopisu Sru­by a roubenky píšu ser­iál na pokračování Stav­ba roubenky krok za krokem. Loni vyš­ly čtyři články. Něk­teré najdete i na portálu vyda­vatele Dřevoastavby.cz .

Stav­ba roubenky – 1. část | Výběr pozemku a návrh roubenky

Stav­ba roubenky – 2. část | Pro­jekt a výběr staveb­ní firmy

Stav­ba roubenky – 3. část | Zák­la­dy a suterén

Na zvyšování soft skills nebyl moc pros­tor. Stih­la jsem jen kurz dig­itál­ních doved­nos­tí od Czechi­tas (doporuču­ju).

 

Kde mě můžete potkat (online, jak taky jinak)

Můžete se stát mým spo­jením na LinkedIn tře­ba jako sená­tor Zde­chovský, který mi nedávno nap­sal, že ho zajímá moje práce 🙂

Strán­ka o roubenkách na Face­booku do jisté míry nahradi­la blog na webu. Aktuál­ně tam můžete sle­dovat stavbu pod­kroví v Deštném.

Založi­la jsem také face­bookovou stránku věno­vanou pro­jek­tům a inspekcím, která je zatím spící a primárně vznikla kvůli navázané skupině Stavařky. Ta se nes­měle rozjíždí za přis­pění dalších správkyň. Pokud vás zajímá téma žen ve staveb­nictví, račte vstoupit (muži neklikat 🙂 ).

Kdo by stále neměl dost, může se přih­lásit k odběru novinek na webu. Slibu­ju, že čas­to vám psát oprav­du nebudu.

U mě na stránkách je také možnost stažení dvou pdf.
Check­list 5 kroků k vaší roubence
Check­list tech­nický stav domu před koupí

Na co si dát pozor při koupi chaty nebo chalupy

Spo­jení „koupě chalupy“ před­stih­lo při vyh­ledávání na Googlu všech­ny ostat­ní druhy nemovi­tostí. Karan­té­na a omezené možnos­ti ces­tování přimě­ly Čechy k návratu k oblíbené­mu chalu­paření. Pojďme se podí­vat, na co se zaměřit při výběru rekreačního bydlení, kde něk­teří z nás tráví vík­endy, dov­ole­nou i home office.

Lokalita versus cena

V tur­i­sticky vyh­ledá­vaných oblastech, přede­vším na horách, už prak­ticky nek­oupíte kval­it­ní nemovi­tost pod 5 mil. Kč. Zdán­livě lev­nější stav­by býva­jí ve špat­ném tech­nick­ém stavu a vyžadu­jí inves­tice v řádu jed­notek mil­ionů. Nabíd­ky vždy porovnáve­jte nejen mezi sebou, ale také s cenou pozemku v dané lokalitě a nák­la­dy na nový dům. Nemá smysl platit za opotřebený dům více než za novostavbu, pokud nemá výjimeč­nou hod­no­tu (ta může spočí­vat napřík­lad v tom, že v lokalitě už nej­sou žád­né vol­né staveb­ní pozemky). Cenu za nový dům uvažu­jte od 3,5 mil. Kč výše (inter­ne­tové nabíd­ky „dům za mil­ion“ v reál­ném světě bohužel neexistují).

Dostupnost

Věnu­jte pozornost tomu, po jaké ces­tě se k nemovi­tosti jezdí a komu tato ces­ta patří. Stav ces­ty se může v průběhu roku měnit. Po dešti může být rozblá­cená, v zimě může zapa­dat sněhem a není možné jí pro­ta­ho­vat. Ideál­ní je asfal­tová nebo zpevněná štěrková ces­ta ve veře­jném vlast­nictví (v majetku obce, kra­je nebo stá­tu). Úda­je o vlast­níkovi najdete v katas­tru nemovitostí.

 

dostupnost chalupy

Elektřina

Napo­jení na elek­trick­ou energii je dnes již stan­dar­d­em. Ověřte si, zda je elek­tři­na přive­de­na pomocí zem­ního kabelu nebo vzdušným vedením (to může kom­p­liko­vat rekon­struk­ci střechy) a kde je umístěn elek­troměr. V opti­mál­ním pří­padě se nachází na veře­jně přís­tup­ném místě, napřík­lad v pilíři v oplo­cení. Čas­tou variantou je však zas­taralá elek­troin­sta­lace s hod­i­na­mi ve fasádě.

Pitná voda

S chy­bějícím zdro­jem pit­né vody se potýká řada rekreačních objek­tů. Zdravot­ně nezá­vad­nou vodu získáte buď z veře­jného vodovo­du nebo z vrtané studny (nechte si před­ložit aktuál­ní roz­bor vody). Studny kopané nebo studánky ve sklepech nej­sou spolehlivým zdro­jem pit­né vody, ačko­liv maji­tel možná tvrdí něco jiného. Může být prob­lém s vydat­nos­tí i s pří­pad­ným znečištěním povr­chový­mi voda­mi při velkých deštích, hno­jení na nedalekém poli apod.

Kanalizace

Odve­dení splaškových vod bývá nejs­labším místem staveb na venkově. V mno­ha obcích stále není vybu­dová­na veře­jná kanal­izace a čistír­na odpad­ních vod. V takovém pří­padě máte tři legál­ní možnos­ti, jak likvi­dovat splašky. První je dostatečně velká, těs­ná jím­ka, která je pravidel­ně vyváže­na. Druhou možnos­tí je sep­tik s fil­trem, odkud jsou přečistěné vody odváděny do poto­ka nebo do vsaku. Třetím je domovní čistír­na odpad­ních vod. „Oblíbené“ řešení českých chalupářů – jím­ka s tra­tivo­dem – je z hygien­ick­ého hlediska nepří­pust­né a může dlouhodobě kon­t­a­mino­vat napřík­lad zmíně­nou kopanou studnu.

Technický stav domu

Pop­sat tech­nické vady v jed­nom odstavci nelze. Jed­nu věc bych ale vypích­la. Je jí stav komínů, do kterých jsou zaústěny spotře­biče na tuhá pali­va, tedy krby, kam­na, kotle apod. Čas­to se setkávám se starý­mi zděný­mi komíny, které nema­jí kovovou vložku, zato jsou zane­sené saze­mi a zdi­vo nad stře­chou se roz­padá. Požár takového komí­na, od kterého může chytit celý dům, je jen otázk­ou času. Zák­lad­ní údrž­ba komínu vyplý­va­jící ze zákona je 1x ročně kon­tro­la kom­iníkem a 2x ročně čištění. Nechte si od majitele před­ložit zprávy o kon­t­role a čistění za min­ulé období. O dalších tech­nick­ých vadách se dočtete v článku 8 závad starších rodin­ných domů, které byste při koupi neměli přehléd­nout.

Chalupa ihned k obývání nebo k rekonstrukci

Při koupi chalupy, která vyžadu­je opravy nebo dokonce celkovou rekon­struk­ci, počíte­jte nejen s dodatečný­mi finanční­mi nák­la­dy, ale i s časovou náročnos­tí. Ať už budete pra­co­v­at vlast­ní­ma ruka­ma nebo koordi­no­vat prá­ci řemeslníků na stavbě vzdálené desítky kilo­metrů, zabere vám to stovky hodin. Zvažte, zda vám to vaše pra­cov­ní a rodin­ná situ­ace umožňu­je a konzul­tu­jte záměr se svý­mi blízký­mi. Není nic horšího, než když se chalu­pa nes­tane vys­něným místem odpočinku, ale dalším břemen­em, kam bude rod­i­na s narůs­ta­jícím odporem jezdit vík­end co vík­end brigád­ničit. Pamatu­jte, že i údrž­ba domu a zahrady v dobrém stavu zabere času víc než dost.

 

chalupa Orlické Záhoří

Koupě pozemku a novostavba

Nedostatečná nabíd­ka na trhu přivádí zájem­ce o chalu­paření k myš­lence koupit poze­mek a postavit novostavbu. Obdob­ně jako u celkové rekon­strukce je nut­né počí­tat s delším časem, který je potřeb­ný pro zpra­cov­ání pro­jek­tu, získání staveb­ního pov­olení a samot­nou stavbu. Jen zříd­ka to lze sti­h­nout za kratší dobu než jeden rok. Počíte­jte spíše se dvě­ma až tře­mi lety.

Nepodceňujte koupi nemovitosti

Pokud kupu­jete chatu nebo chalupu, nechte si odborně posou­dit její tech­nický stav. Nepodléhe­jte tlaku majitelů, kteří se snaží využít pro ně výhod­ných pod­mínek na trhu a nabíze­jí za hod­ně peněz málo kval­i­ty. S pop­távk­ou na inspekci mě můžete nezá­vazně kon­tak­to­vat.

Stavba roubenky – 6. část | Suterén

Kdy je vhod­né stavět suterén? Jaká jsou rizika a kolik vás bude stav­ba podzem­ního pod­laží stát? Dozvíte se v článku.

Suterén neboli první podzemní podlaží

Podzem­ní pod­laží je defi­nováno vyh­lášk­ou tak, že jeho pod­la­ha je umístě­na více než 80 cm pod úrovní okol­ního terénu. Suterén tedy zdale­ka tedy nemusí být kom­plet­ně zasy­paný zemi­nou a může mít i okna. V praxi se setkáváme také s pojmem dům pod­sklepený a částečně pod­sklepený. Ve druhém pří­padě je podzem­ní pod­laží jen pod částí domu, niko­liv pod celým přízemím.

Kdy stavět suterén?

Stav­ba suterénu dává smysl přede­vším v pří­padě, když je poze­mek v prud­kém svahu a je tře­ba překonat značný výškový rozdíl mezi terénem na opačných stranách domu. V daném pří­padě by ste­jně bylo potře­ba zbu­dovat na jed­né straně hluboké zák­la­dy a svis­lé stěny. Inves­ticí navíc je už „jen“ pod­la­ha, schodiště, pevný strop a vnitřní kon­strukce v suterénu.

Využití suterénu

Suterén je zpravid­la tech­nick­ým pod­lažím, kde najdeme tech­nolo­gie (tech­nick­ou míst­nost s kotlem, bojlerem, aku­mu­lační nádobou apod.) a úložné pros­to­ry (kolár­nu, lyžár­nu, sklad apod.). Občas je využit také pro garáž, samostat­ný byt či apart­mán, společen­sk­ou míst­nost, saunu nebo wellness.

Technická úskalí

Stěny suterénu jsou namáhány zem­ním tlakem, pro­to se čas­to staví z tvár­nic ztra­ceného bed­nění vyl­itých betonem. Výz­tuž přechází ze stěn do pod­klad­ní betonové desky a zák­ladů. Zároveň musí být vešk­eré izo­lace ve styku se zemi­nou dokonale izolovány pro­ti zem­ní vlhkosti. Při stavbě podzem­ního pod­laží hra­je důleži­tou roli geo­log­ický průzkum, který mimo jiné stanoví hlad­inu podzem­ní vody. Neméně důležitá je ochrana pro­ti radonu pronika­jící­mu z pod­loží. Musí být opět zajiště­na u všech kon­strukcí ve styku se zeminou.

Kolik stojí stavba sklepa?

Ač se to nezdá, plně pod­sklepené pod­laží pro­draží nevelký dům o zas­tavěné ploše do 100 m² o 1–1,5 mil. Kč. Pokud řešíte finance, doporuču­ji zvážit, zda vás pros­tor pro usklad­nění vína a bram­bor nepři­jde poněkud draho.

Naše zkušenost

Jak správně tušíte, v naší roubence sklep nena­jdete. Poze­mek je sice mírně ve svahu, ale zároveň pod­máčený, takže by vybu­dování podzem­ního pod­laží bylo vel­mi tech­nicky i finančně náročné. Jako ukazu­je před­chozí článek, byly jsme rádi, když se postavi­ly „nor­mál­ní“ základy.