Zima už klepe na dveře a je nejvyšší čas připrav­it se na další top­nou sezonu. V roubence máme kachlová kam­na napo­jená do kla­sick­ého třívrstvého komínu. A právě o nezbyt­ném čištění a kon­t­role komínu a kamen bude dnešní článek. Pokud chcete podrob­něji znát sys­tém vytápění roubenky, přečtěte si první článek o topení.

Čištění kamen

Uvnitř kamen je zabu­dová­na krbová vlož­ka s teplovod­ním výměníkem. Výměník si můžete před­stavit jako ple­chovou kra­bi­ci se sous­tavou trubek, který­mi procháze­jí spaliny. Přes teplos­měn­nou plochu trubek je tep­lo předáváno do top­né vody. Trubky výměníku se při proudění spalin zanáší dehtem a je potře­ba je pravidel­ně čistit.

Prvním před­pok­la­dem správné údrž­by výměníku je mít k němu dobrý příst­up. Z toho­to důvo­du jsme si na před­ní straně krbové obestav­by nechali udělat velká revizní dvíř­ka. Dvíř­ka mají šamo­tovou výplň v ple­chovém rámečku. Povrch dvířek je opatřen bílou kam­nářsk­ou omítk­ou, takže nepů­sobí nijak nápad­ně. Na obrázku vidíte sun­daná revizní dvíř­ka a za nimi odkry­tý výměník. Trubky výměníku jsou schované za ocelový­mi deflek­to­ry, které je tře­ba vyj­mout. Špinavá práce začíná…

Čištění probíhá ocelovým kartáčem. Je potře­ba nepočí­nat si moc urput­ně, jinak budete mít vše v něko­likametro­vém okruhu kolem kamen pokry­té tenk­ou vrstvou sazí.

Vys­mýčit dokonale kam­na nez­na­mená jen vybrat popel z topeniště. Výměník se má podle výrobce čis­tit jed­nou za měsíc. My topíme hlavně o vík­endech, a tak jej čistíme vždy po sezóně. Větši­nou z něj vymeteme tak třet­inu kýble sazí.

Čištění komínu

Z kamen proudí spaliny do nere­zového kouřovo­du a dál do komínu. Máme kla­sický třívrstvý komín Eko Uni­ver­sal od firmy Eko komíny. Betonová tvár­nice má uvnitř šamo­tovou trubku potřeb­ného průměru (v našem pří­padě 20cm) obale­nou tepel­nou izo­lací. Jed­notlivé tvár­nice se staví na sebe do potřeb­né výšky. Nad stře­chou se přidá opláštění imi­tu­jící cihel­né zdi­vo, ukonču­jící des­ka a nere­zová stříška.

Komíny u top­i­del na pevná pali­va (tj. na dře­vo, brikety apod.) do výkonu 50 kW se musí při sezón­ním provozu čis­tit min­imál­ně 2x ročně. Čištění provádí kom­iník nebo maji­tel svépo­mocí. Manžel si na to pořídil ocelovou štětku s plas­tový­mi oheb­ný­mi tyče­mi, které se dají napojovat.

Čištění se provádí sho­ra, takže je nut­né mít bezpečný příst­up na střechu nejlépe hned vedle komínu. Saze se vybíra­jí dole vybíracím otvorem.

Jak často se čistí a kontroluje komín

Údrž­ba komínů se řídí vyh­lášk­ou č. 34/2016 Sb. o čištění, kon­t­role a revizi spali­nové ces­ty. Pro nejčastější typ top­id­la na tuhá pali­va do výkonu 50kW platí povin­nost čištění 3x ročně (2x při sezón­ním provozu) a kon­tro­la kom­iníkem 1x ročně. U staveb pro rodin­nou rekreaci platí čištění min­imál­ně 1x ročně a kon­tro­la jed­nou za dva roky. Revize komínu se provádí pouze před zapo­jením top­id­la do provozu (např. v novostavbě), při výměně top­id­la za jiné, při staveb­ních úpravách apod.

Co hrozí, pokud neb­udete komín pravidel­ně čis­tit a kon­trolo­vat? Přede­vším se bude pos­tup­ně zanášet, špat­ně potáhne a časem může dojít ke vzní­cení sazí. Hořící dehet vyvine vyšší teplo­tu než mají běžné spaliny a komín nebo top­id­lo se může žárem poškodit (nejčastěji pras­knout). Pokud zaned­baný komín způ­sobí požár, pojišťov­na vám bude krátit plnění. Navíc se vys­tavu­jete riziku poku­ty od hasičů, kteří kon­trolu­jí zejmé­na objek­ty přís­tup­né veře­jnos­ti. V roce 2017 způ­so­bi­ly nevy­hovu­jící komíny 1028 požárů (zdroj: HZS ČR).

S pořízením roubenky se z nás stali kutilové. Na dov­ole­nou už nejezdíme na závody, nedej bože do zahraničí, ale zásad­ně na chalupu do Dešt­ného. Pro­tože samo se to neudělá, že jo. Něk­do tomu říká i jinak, tře­ba že jede na VT Dešt­né (pro mud­ly uvádím překlad — výcvikový tábor). Prin­cip je ale ste­jný. Člověk na čas odloží myš a kláves­ni­ci a jde dělat něco “nor­mál­ního”.

Havárie vody

Letošní zahrád­kářův rok jsme s před­tu­chou velkého sucha zahájili důk­lad­ným zal­itím zahrady. Ne zcela úmyslně nám z vodoměrné šachty vytek­lo asi 200 kubíků vody. Na vině byl prasklý spoj potrubí, jako naschvál hned za vodoměrem. Po vyčer­pání vody a opravě se chvíli nic nedě­lo a pak nám přiš­lo roční vyúč­tování. Usm­lou­vali jsem to na méně než půlku původ­ní částky, takže kromě suchého chle­ba můžeme dětem občas dopřát i suché bram­bo­ry. 

Zahrada

Pak už to šlo jako po drátkách. V květ­nu vykvet­ly na podz­im zasazené jahody a za chvíli už jsme sklízeli šťav­naté plody, které se vůbec neda­jí srov­nat s těmi, co jsem vypěs­to­vala v Hrad­ci na dvoře (ze ste­jných sazenic). Letos na jaře bylo tep­lo a slunečno. Občas zaprše­lo, ale slimá­ci se drželi zpátky. K vyvýšeným dřevěným záhonům jsem přis­toupi­la poněkud pankově. Mís­to sofistiko­vané kon­strukce a promyšlené sklad­by od ple­ti­va pro­ti hrabošům, přes větve, kom­post a kdo ví co, jsem pouze sboucha­la 4 prk­na, posadi­la je na zry­tou zem a pros­tor vyplni­la hlí­nou z okol­ních krt­inců. Aby se neřek­lo, vysy­pala jsem naho­ru jeden 50 l pytel sub­strá­tu. A pro­tože nemám ráda jahody obalené v hlíně, přikry­la jsem záhon černou textilií.

Na potoce jsme postavili hráz, aby­chom měli kde nabírat vodu na zalévání. Jenže i v Dešt­ném je velké sucho. Potok ste­jně jako v roce 2015 vyschnul. Mís­to obvyk­lé bažiny máme teď na pozemku nor­mál­ní louku. Záho­ny musíme zalí­vat vodou z vodovodu.

Další metou byla bohatá květi­nová výz­do­ba na balkóně. Použi­la jsem samoza­vlažo­vací truh­líky, aby květiny přeži­ly naše občas­né vík­endové absence. Zatím­co petúnie byly tak trochu krokem vedle (v zal­itých truh­lících půl­ka uhni­la), pře­vis­lé mušká­ty bohatě kve­tou celé léto. Příští rok je dám do všech čtyř truhlíků.

Terénní úpravy

V červnu vypad­la naše zahra­da tak­to. A pak to zača­lo. Navážení kamenů a hlíny od souse­da, který kousek od nás začal stavět roubenku. Skládání kamenů do zídek, přesývání zeminy a vožení koleček se šterkem a hlí­nou tam, kam bylo potřeba.

Čas od času jsme si při prá­ci s lopa­tou vyslech­li komen­táře od kolemj­doucích tur­istů. Zau­ja­lo mě tře­ba “chalupu bych nechtěl ani zan­ic” nebo “už sem jezdíme něko­lik let a vaše chalu­pa je tady nejhezčí:)”.

A takhle vypadá naše “skalka”. Nahoře máme v plánu trávník se stolem a lav­ice­mi. A všude kolem budou okras­né záho­ny s keři a trvalka­mi. Jed­nou určitě!:) Letos bloku­je zahrad­nické práce sucho a chy­bějící plech na sok­lu. Nech­ci, aby sazenice pošla­pali řemeslní­ci, až ho konečně (po roce!) při­j­dou dodělat.

Zíd­ku máme i z druhé strany za domem.

Vylepšení uvnitř

Když nám doš­ly síly a venku bylo vedro, zale­zli jsme s kutěním dovnitř. Na oknech přiby­ly vlast­noručně ušité závěsy a v lyžárně police na všech­ny věci (a že jich máme).

Také jsme se pustili do mal­ování. Zatím je hotová před­síň a lyžár­na. Něco mi říká, že se začátkem škol­ního roku už se moc dalšího nestihne:)

Venku udeři­ly pořád­né mrazy, tak se témat­icky hodí zařa­dit článek o topení. Předesílám, že se neb­ude jed­nat o vyčer­pá­va­jící popis všech možných způ­sobů vytápění roubenek. Dočtete se pouze o jed­né z mno­ha možnos­tí, která se osvědči­la u nás.

Na začátku jsme ste­jně jako všich­ni ostat­ní stáli před otázk­ou, jak budeme chalupu vytápět. Nejprve jsme si shrnuli poža­davky, které by mělo topení splňo­vat. Navštívili jsme známé, kteří mají v roubence ste­jný typ topení, jaký se nám líbil. Nakonec jsme začali vybírat konkrét­ní výrobky a sháněli řemeslníky.

Požadavky na topný systém

• kachlová kam­na (která k roubence patří), jednoduchá, bez sporáku a trou­by, s pohle­dem na oheň
• efek­tivní rozvod tepla z kamen po celém domě
• možnost tem­per­ovat dům v zimě
• možnost ovlá­dat topení na dálku
• jednoduchý sys­tém, vhod­ný pro vík­endový provoz
• při­jatel­né poři­zo­vací a provozní náklady

Jak to funguje

Po zvážení různých možnos­tí jsme se rozhodli pro teplovod­ní krbovou vložku Romo­top KV 025 W01 obestavě­nou kach­le­mi Hein. Tuším, že obě firmy mají ste­jného vlast­ní­ka, pro­to k sobě výrobky rozměrově pasu­jí. S původ­ní­mi kachlový­mi kam­ny, jak je známe ze starých chalup, to nemá moc společného. Kach­le jsou jen estet­ická záleži­tost, která ukrývá poměrně účin­né top­id­lo ohří­va­jící vodu v radiá­torech a pod­la­hových trubkách. Pro tem­per­ování v zimě, když nejsme na chalupě, používáme elek­troko­tel Protherm Ray 9kW. Elek­troko­tel lze použít samozře­jmě kdyko­liv, když by se nám nechtě­lo zatápět ve vložce, ale to se zatím nesta­lo:-) Topení reg­u­lu­jeme ter­mostatem Elek­trobock s GSM mod­ulem. Zasláním SMS lze zjis­tit tře­ba aktuál­ní teplo­tu v míst­nos­ti nebo zvýšit teplo­tu, na kter­ou se má inter­iér vytápět. To používáme v zimě, když se chys­táme jet na chalupu.

Oba okruhy, zelený pro teplovod­ní vložku a čer­vený pro elek­troko­tel, mají něk­teré prvky společné (např. expanzní nádobu). Přepínání probíhá manuál­ně zavřením nebo otevřením přís­lušných kohoutů. Pro názornost jsem při­dala i plánek přízemí, kde jsou vidět radiá­to­ry a pod­la­hové topení v chod­bě a koupelně.

Krbová vložka

Zabu­dování krbové vložky bylo beze­s­poru nejnáročnější částí celé stav­by. Udělala jsem podrob­ný nákres, podle kterého se vybetono­val sokl v pod­laze a objed­naly kach­le. Vložku dodá­val topenář, který jí napo­jil na top­nou sous­tavu. Kam­nář jí násled­ně obestavěl. Vlož­ka má externí přívod vzduchu z komínové šachty. Po zatopení se začne ohří­vat voda ve výměníku. Když dosáhne teplo­ty nas­tavené na jednoduchém sní­mači (máme nas­taveno 50 st.), sep­ne se oběhové čer­pad­lo a teplá voda začne prou­dit do radiá­torů. Teplo­tu top­né vody lze sle­dovat na teploměru za boční­mi revizní­mi dvířky (větši­nou topíme tak na 60 st.). Velká revizní dvíř­ka na před­ní straně slouží k čištění výměníku (o tom zase někdy příště). Vlož­ka má už z výro­by jištění pro­ti pře­hřátí, ke které­mu by moh­lo dojít při výpad­ku elek­trick­ého proudu, kdy­by přesta­lo fun­go­vat oběhové čer­pad­lo. V takovém pří­padě by se do dochla­zo­vací smyčky začala napouštět stu­dená voda z vodovo­du a pře­bytečná voda by odtékala do kanal­izace. Je to ale spíš kra­jní řešení. Lep­ší by bylo mít záložní zdroj (baterii) nebo jednoduše neto­pit, když nejste doma.

Elektrokotel a regulace

Elek­troko­tel je umístěný v tech­nické míst­nos­ti za stě­nou, ke které přiléhá krbová vlož­ka. Pod ním je expanzní nádo­ba a oběhové čer­pad­lo pro vložku (kotel má uvnitř vlast­ní čer­pad­lo). Ter­mo­stat máme na stěně v hlavní obyt­né míst­nos­ti. Další reg­u­lační prvky jako ter­mo­stat­ické hlav­ice na radiá­torech zatím nepoužíváme. Asi budou potře­ba, až bude vlož­ka vytápět i poko­je v podkroví.

 Zkušenos­ti s provozem

Topení používáme třetí zimu a jsme spoko­jeni. Hlavní před­nos­tí teplovod­ní vložky je, že větši­na výkonu jde do vody, která ohřívá radiá­to­ry a pod­la­hové topení v celém přízemí. U běžné vložky by se tep­lo hro­madi­lo hlavně u zdro­je a ve zbytku chalupy by byla zima. Nebo by se muse­lo rozvádět prů­duchy, což fun­gu­je přirozeně (bez ven­tilá­toru) jen směrem vzhůru. V sys­té­mu není žád­ná aku­mu­lační nádrž. Na chalupu jezdíme hlavně o vík­endech, takže než by se nádrž ohřála, už bychom zase jeli domů. Pokud by se jed­na­lo o stálé bydlení, asi by se uplat­ni­la. Stači­lo by top­it tře­ba jen každý druhý den. Jed­iné, co bych udělala jinak, by bylo větší (hlubší) topení v ložni­ci. Použili jsme úzký typ kvůli úspoře mís­ta. První den až dva, dokud se neo­hře­jí cihel­né stěny, je tam chladněji.

První zimu jsme neměli zapo­jený elek­troko­tel na tem­per­ování. Něko­likrát jsme vypouštěli vodu, aby nám nezam­r­zla, a sypali sůl do záchod­vé mísy (bab­ská rada:). Párkrát bylo po našem pří­jez­du v roubené míst­nos­ti pod nulou. Zděná část nikdy nezam­r­zla, je lépe izolo­vaná. Tem­per­ování a možnost reg­ulo­vat teplo­tu na dálku je určitě velké plus. Přit­om nák­la­dy na provoz jsou přek­va­pivě příznivé. Loni jsme pro­topili v elek­třině asi 6 tis. Kč za zimu. Ako­rát mě zkla­ma­lo, že GSM mod­ul se už dvakrát zasekl, takže pří­jezd do vytopené chalupy se jak­si nekonal.

Pokud se chcete dozvědět také něco o údržbě kamen a komínu, přečtěte si druhý článek o topení.