fbpx

Topení v roubence 2 – čištění kamen a komínu

Zima už klepe na dveře a je nejvyšší čas připravit se na další topnou sezonu. V roubence máme kachlová kamna napojená do klasického třívrstvého komínu. A právě o nezbytném čištění a kontrole komínu a kamen bude dnešní článek. Pokud chcete podrobněji znát systém vytápění roubenky, přečtěte si první článek o topení.

Čištění kamen

Uvnitř kamen je zabudována krbová vložka s teplovodním výměníkem. Výměník si můžete představit jako plechovou krabici se soustavou trubek, kterými procházejí spaliny. Přes teplosměnnou plochu trubek je teplo předáváno do topné vody. Trubky výměníku se při proudění spalin zanáší dehtem a je potřeba je pravidelně čistit.

Prvním předpokladem správné údržby výměníku je mít k němu dobrý přístup. Z tohoto důvodu jsme si na přední straně krbové obestavby nechali udělat velká revizní dvířka. Dvířka mají šamotovou výplň v plechovém rámečku. Povrch dvířek je opatřen bílou kamnářskou omítkou, takže nepůsobí nijak nápadně. Na obrázku vidíte sundaná revizní dvířka a za nimi odkrytý výměník. Trubky výměníku jsou schované za ocelovými deflektory, které je třeba vyjmout. Špinavá práce začíná…

Čištění probíhá ocelovým kartáčem. Je potřeba nepočínat si moc urputně, jinak budete mít vše v několikametrovém okruhu kolem kamen pokryté tenkou vrstvou sazí.

Vysmýčit dokonale kamna neznamená jen vybrat popel z topeniště. Výměník se má podle výrobce čistit jednou za měsíc. My topíme hlavně o víkendech, a tak jej čistíme vždy po sezóně. Většinou z něj vymeteme tak třetinu kýble sazí.

Čištění komínu

Z kamen proudí spaliny do nerezového kouřovodu a dál do komínu. Máme klasický třívrstvý komín Eko Universal od firmy Eko komíny. Betonová tvárnice má uvnitř šamotovou trubku potřebného průměru (v našem případě 20cm) obalenou tepelnou izolací. Jednotlivé tvárnice se staví na sebe do potřebné výšky. Nad střechou se přidá opláštění imitující cihelné zdivo, ukončující deska a nerezová stříška.

Komíny u topidel na pevná paliva (tj. na dřevo, brikety apod.) do výkonu 50 kW se musí při sezónním provozu čistit minimálně 2x ročně. Čištění provádí kominík nebo majitel svépomocí. Manžel si na to pořídil ocelovou štětku s plastovými ohebnými tyčemi, které se dají napojovat.

Čištění se provádí shora, takže je nutné mít bezpečný přístup na střechu nejlépe hned vedle komínu. Saze se vybírají dole vybíracím otvorem.

Jak často se čistí a kontroluje komín

Údržba komínů se řídí vyhláškou č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Pro nejčastější typ topidla na tuhá paliva do výkonu 50kW platí povinnost čištění 3x ročně (2x při sezónním provozu) a kontrola kominíkem 1x ročně. U staveb pro rodinnou rekreaci platí čištění minimálně 1x ročně a kontrola jednou za dva roky. Revize komínu se provádí pouze před zapojením topidla do provozu (např. v novostavbě), při výměně topidla za jiné, při stavebních úpravách apod.

Co hrozí, pokud nebudete komín pravidelně čistit a kontrolovat? Především se bude postupně zanášet, špatně potáhne a časem může dojít ke vznícení sazí. Hořící dehet vyvine vyšší teplotu než mají běžné spaliny a komín nebo topidlo se může žárem poškodit (nejčastěji prasknout). Pokud zanedbaný komín způsobí požár, pojišťovna vám bude krátit plnění. Navíc se vystavujete riziku pokuty od hasičů, kteří kontrolují zejména objekty přístupné veřejnosti. V roce 2017 způsobily nevyhovující komíny 1028 požárů (zdroj: HZS ČR).

Roubenka a zahrada v roce 2018

S pořízením roubenky se z nás stali kutilové. Na dovolenou už nejezdíme na závody, nedej bože do zahraničí, ale zásadně na chalupu do Deštného. Protože samo se to neudělá, že jo. Někdo tomu říká i jinak, třeba že jede na VT Deštné (pro mudly uvádím překlad – výcvikový tábor). Princip je ale stejný. Člověk na čas odloží myš a klávesnici a jde dělat něco “normálního”.

Havárie vody

Letošní zahrádkářův rok jsme s předtuchou velkého sucha zahájili důkladným zalitím zahrady. Ne zcela úmyslně nám z vodoměrné šachty vyteklo asi 200 kubíků vody. Na vině byl prasklý spoj potrubí, jako naschvál hned za vodoměrem. Po vyčerpání vody a opravě se chvíli nic nedělo a pak nám přišlo roční vyúčtování. Usmlouvali jsem to na méně než půlku původní částky, takže kromě suchého chleba můžeme dětem občas dopřát i suché brambory. 

Zahrada

Pak už to šlo jako po drátkách. V květnu vykvetly na podzim zasazené jahody a za chvíli už jsme sklízeli šťavnaté plody, které se vůbec nedají srovnat s těmi, co jsem vypěstovala v Hradci na dvoře (ze stejných sazenic). Letos na jaře bylo teplo a slunečno. Občas zapršelo, ale slimáci se drželi zpátky. K vyvýšeným dřevěným záhonům jsem přistoupila poněkud pankově. Místo sofistikované konstrukce a promyšlené skladby od pletiva proti hrabošům, přes větve, kompost a kdo ví co, jsem pouze sbouchala 4 prkna, posadila je na zrytou zem a prostor vyplnila hlínou z okolních krtinců. Aby se neřeklo, vysypala jsem nahoru jeden 50 l pytel substrátu. A protože nemám ráda jahody obalené v hlíně, přikryla jsem záhon černou textilií.

Na potoce jsme postavili hráz, abychom měli kde nabírat vodu na zalévání. Jenže i v Deštném je velké sucho. Potok stejně jako v roce 2015 vyschnul. Místo obvyklé bažiny máme teď na pozemku normální louku. Záhony musíme zalívat vodou z vodovodu.

Další metou byla bohatá květinová výzdoba na balkóně. Použila jsem samozavlažovací truhlíky, aby květiny přežily naše občasné víkendové absence. Zatímco petúnie byly tak trochu krokem vedle (v zalitých truhlících půlka uhnila), převislé muškáty bohatě kvetou celé léto. Příští rok je dám do všech čtyř truhlíků.

Terénní úpravy

V červnu vypadla naše zahrada takto. A pak to začalo. Navážení kamenů a hlíny od souseda, který kousek od nás začal stavět roubenku. Skládání kamenů do zídek, přesývání zeminy a vožení koleček se šterkem a hlínou tam, kam bylo potřeba.

Čas od času jsme si při práci s lopatou vyslechli komentáře od kolemjdoucích turistů. Zaujalo mě třeba “chalupu bych nechtěl ani zanic” nebo “už sem jezdíme několik let a vaše chalupa je tady nejhezčí:)”.

A takhle vypadá naše “skalka”. Nahoře máme v plánu trávník se stolem a lavicemi. A všude kolem budou okrasné záhony s keři a trvalkami. Jednou určitě!:) Letos blokuje zahradnické práce sucho a chybějící plech na soklu. Nechci, aby sazenice pošlapali řemeslníci, až ho konečně (po roce!) přijdou dodělat.

Zídku máme i z druhé strany za domem.

Vylepšení uvnitř

Když nám došly síly a venku bylo vedro, zalezli jsme s kutěním dovnitř. Na oknech přibyly vlastnoručně ušité závěsy a v lyžárně police na všechny věci (a že jich máme).

Také jsme se pustili do malování. Zatím je hotová předsíň a lyžárna. Něco mi říká, že se začátkem školního roku už se moc dalšího nestihne:)

Topení v roubence 1

Venku udeřily pořádné mrazy, tak se tématicky hodí zařadit článek o topení. Předesílám, že se nebude jednat o vyčerpávající popis všech možných způsobů vytápění roubenek. Dočtete se pouze o jedné z mnoha možností, která se osvědčila u nás.

Na začátku jsme stejně jako všichni ostatní stáli před otázkou, jak budeme chalupu vytápět. Nejprve jsme si shrnuli požadavky, které by mělo topení splňovat. Navštívili jsme známé, kteří mají v roubence stejný typ topení, jaký se nám líbil. Nakonec jsme začali vybírat konkrétní výrobky a sháněli řemeslníky.

Požadavky na topný systém

  • kachlová kamna (která k roubence patří), jednoduchá, bez sporáku a trouby, s pohledem na oheň
  • efektivní rozvod tepla z kamen po celém domě
  • možnost temperovat dům v zimě
  • možnost ovládat topení na dálku
  • jednoduchý systém, vhodný pro víkendový provoz
  • přijatelné pořizovací a provozní náklady

Jak to funguje

Po zvážení různých možností jsme se rozhodli pro teplovodní krbovou vložku Romotop KV 025 W01 obestavěnou kachlemi Hein. Tuším, že obě firmy mají stejného vlastníka, proto k sobě výrobky rozměrově pasují. S původními kachlovými kamny, jak je známe ze starých chalup, to nemá moc společného. Kachle jsou jen estetická záležitost, která ukrývá poměrně účinné topidlo ohřívající vodu v radiátorech a podlahových trubkách. Pro temperování v zimě, když nejsme na chalupě, používáme elektrokotel Protherm Ray 9kW. Elektrokotel lze použít samozřejmě kdykoliv, když by se nám nechtělo zatápět ve vložce, ale to se zatím nestalo:-) Topení regulujeme termostatem Elektrobock s GSM modulem. Zasláním SMS lze zjistit třeba aktuální teplotu v místnosti nebo zvýšit teplotu, na kterou se má interiér vytápět. To používáme v zimě, když se chystáme jet na chalupu.

Oba okruhy, zelený pro teplovodní vložku a červený pro elektrokotel, mají některé prvky společné (např. expanzní nádobu). Přepínání probíhá manuálně zavřením nebo otevřením příslušných kohoutů. Pro názornost jsem přidala i plánek přízemí, kde jsou vidět radiátory a podlahové topení v chodbě a koupelně.

Krbová vložka

Zabudování krbové vložky bylo bezesporu nejnáročnější částí celé stavby. Udělala jsem podrobný nákres, podle kterého se vybetonoval sokl v podlaze a objednaly kachle. Vložku dodával topenář, který jí napojil na topnou soustavu. Kamnář jí následně obestavěl. Vložka má externí přívod vzduchu z komínové šachty. Po zatopení se začne ohřívat voda ve výměníku. Když dosáhne teploty nastavené na jednoduchém snímači (máme nastaveno 50 st.), sepne se oběhové čerpadlo a teplá voda začne proudit do radiátorů. Teplotu topné vody lze sledovat na teploměru za bočními revizními dvířky (většinou topíme tak na 60 st.). Velká revizní dvířka na přední straně slouží k čištění výměníku (o tom zase někdy příště). Vložka má už z výroby jištění proti přehřátí, ke kterému by mohlo dojít při výpadku elektrického proudu, kdyby přestalo fungovat oběhové čerpadlo. V takovém případě by se do dochlazovací smyčky začala napouštět studená voda z vodovodu a přebytečná voda by odtékala do kanalizace. Je to ale spíš krajní řešení. Lepší by bylo mít záložní zdroj (baterii) nebo jednoduše netopit, když nejste doma.

Elektrokotel a regulace

Elektrokotel je umístěný v technické místnosti za stěnou, ke které přiléhá krbová vložka. Pod ním je expanzní nádoba a oběhové čerpadlo pro vložku (kotel má uvnitř vlastní čerpadlo). Termostat máme na stěně v hlavní obytné místnosti. Další regulační prvky jako termostatické hlavice na radiátorech zatím nepoužíváme. Asi budou potřeba, až bude vložka vytápět i pokoje v podkroví.

 Zkušenosti s provozem

Topení používáme třetí zimu a jsme spokojeni. Hlavní předností teplovodní vložky je, že většina výkonu jde do vody, která ohřívá radiátory a podlahové topení v celém přízemí. U běžné vložky by se teplo hromadilo hlavně u zdroje a ve zbytku chalupy by byla zima. Nebo by se muselo rozvádět průduchy, což funguje přirozeně (bez ventilátoru) jen směrem vzhůru. V systému není žádná akumulační nádrž. Na chalupu jezdíme hlavně o víkendech, takže než by se nádrž ohřála, už bychom zase jeli domů. Pokud by se jednalo o stálé bydlení, asi by se uplatnila. Stačilo by topit třeba jen každý druhý den. Jediné, co bych udělala jinak, by bylo větší (hlubší) topení v ložnici. Použili jsme úzký typ kvůli úspoře místa. První den až dva, dokud se neohřejí cihelné stěny, je tam chladněji.

První zimu jsme neměli zapojený elektrokotel na temperování. Několikrát jsme vypouštěli vodu, aby nám nezamrzla, a sypali sůl do záchodvé mísy (babská rada:). Párkrát bylo po našem příjezdu v roubené místnosti pod nulou. Zděná část nikdy nezamrzla, je lépe izolovaná. Temperování a možnost regulovat teplotu na dálku je určitě velké plus. Přitom náklady na provoz jsou překvapivě příznivé. Loni jsme protopili v elektřině asi 6 tis. Kč za zimu. Akorát mě zklamalo, že GSM modul se už dvakrát zasekl, takže příjezd do vytopené chalupy se jaksi nekonal.

Pokud se chcete dozvědět také něco o údržbě kamen a komínu, přečtěte si druhý článek o topení.