Zatím­co posled­ních pár let se v sou­vis­losti počasím mlu­ví hlavně o suchu, kon­cem devadesátých let měla řada lidí v Česku docela opačné starosti. V roce 1997 byly rozsáh­lé povod­ně na Moravě a o rok později se velká voda prohnala Východ­ní­mi Čecha­mi. Mezi nejvíce zasažené obce patři­lo i Deštné.

Povodeň přišla náh­le v noci z 22. na 23. čer­vence 1998. Způ­so­bil jí něko­lik hodin trva­jící pří­val­ový déšť, které­mu před­cháze­ly odpoled­ní bouřky. V Dešt­ném byl naměřen srážkový úhrn přes 200 mm, na hřebenech úda­jně dosa­ho­val až 500 mm. To je množství, které běžně naprší na metr čtverečný za necelý rok.

Meteorologická situace

Přes­ný popis mete­o­ro­log­ické situ­ace najdeme v pub­likaci vydané Povodím Labe v roce 2008: „Post­up stu­dené fron­ty v noci z 22. na 23. čer­vence 1998 přes území Čech k severový­chodu se na 10, místy až 12 hodin zas­tavil nad Orlick­ý­mi hora­mi a jejich pod­hůřím. Tato fronta odd­ělo­vala vel­mi teplý trop­ický od chlad­nějšího mořského vzduchu. Severový­chod­ně od Hrad­ce Králové směrem k severozá­pad­ní části Orlick­ých hor vyvolaly mohut­né výs­tup­ní pohy­by vzduchu inten­zivní bouřkovou čin­nost a extrém­ní srážky, které trvaly od pozd­ních odpoled­ních hodin dne 22. 7. 1998 do čas­ných ran­ních hodin dne 23. 7. 1998. Nejvyšší srážkové úhrny byly zaz­na­menány v Dešt­ném v Orlick­ých horách (203,6 mm), Bílém Újezdě – Hrošce (195,8 mm), Bělči nad Orlicí (162,9 mm), Orlick­ém Záhoří – Trčkově (110,8 mm), Týništi nad Orlicí (100 mm) a Hrad­ci Králové (89,2 mm). Pro srovnání uvádíme, že v min­u­losti byly extrém­ní srážky zaz­na­menány v Dešt­ném v Orlick­ých horách dne 15. 6. 1910, a to 100,9 mm (měření se zde provádí od roku 1901). To zna­mená, že ve dnech 22. až 23. 7. 1998 spad­lo za 12 hodin dvakrát více srážek, než bylo toto uváděné maximum“.

Průběh povodně

Dešt­ným pro­téká říč­ka Bělá, která pra­mení na hřebeni hor mezi Polom­ským kopcem a Vrch­mezím (značeno odbočk­ou z tur­i­stické stezky). Od Šer­lišského Mlý­na až k Dešt­né­mu – Zák­outí teče potok str­mým údolí s velkým spá­dem bez možnos­ti rozlít se do šíře. Vzed­mutý potok nabral obrovsk­ou sílu a unášel masu kamení a dře­va. Bral s sebou vše, co mu stá­lo v ces­tě. V hlubokém údolí sto­jí domy větši­nou pár metrů od poto­ka, pro­to doš­lo k velkým škodám. Potok také ucpal a strhl řadu mostů a odnesl kusy sil­nice. U rozces­tí v Šer­lišském dole strhl dům pana Zemán­ka, chalupáře z Prahy, který přit­om zahynul. Dnes je na místě pom­níček připomí­na­jící povodeň. Hod­ně poškozen byl hotel Alba, který voda z části podem­lela. Dál po proudu se Bělá rozlila po loukách a vyplav­i­la níže položené domy. Kory­to na něko­li­ka místech změni­lo tra­su, všude byly nánosy suti a bah­na. Vzed­muté byly také čet­né pří­toky Bělé a Dešten­ský potok, který se vlévá v Jedlové.

V noci z 22. na 23. čer­vence 1998 šlo doslo­va o živ­o­ty, jak dok­ládá vzpomín­ka paní starostky Václavy Domšové: „Na křižo­vatce nás zas­tavu­je Poli­cie, že Cej­narovi vola­jí přes č. 158 o pomoc, že chtějí zachránit. Jedeme tam, ale Pavel si v posled­ní chvíli všimne lomící se vody uprostřed sil­nice a říká, že tudy to nepůjde (když voda opad­la, dala jsem mu za prav­du — sil­nice je v půli přetrže­na). Bohužel to nejde ani z druhé strany, všude je prud­ká voda a prostě se to nedá. Hrozný poc­it“.
Plný rozsah škod se ukázal po rozed­nění násle­du­jící den, kdy už zase svíti­lo slunce. Okol­ní sil­nice byly neprů­jezd­né, neby­lo možné dostat se do Dobrušky ani Rych­no­va. S odstraňováním škod pomáhali dobro­vol­ní­ci a vojá­ci celé léto.

Povodňová vlna dorazi­la záhy do Skuhro­va a Kvasin. Pak se průběh zpo­ma­lil, doš­lo k obrovským rozlivům do kra­jiny na spod­ním toku Bělé, Kněžné a Orlice. Velké škody vznikly také v povodí Dědiny a Zlatého poto­ka. Kounov, vzdálený od Dešt­ného necelých 5 kilo­metrů „přes kopec“, byl označován jako české Troubky (podle nejvíce postižené obce při povod­ních v roce 1997 na Moravě). Celkový účet za povodeň byl 6 mrtvých a hmot­né škody kolem 2 mil­iard korun.

Dnešní stav

Po 20 letech jsou stopy po povod­ni v Dešt­ném patrné jen málo. Kory­to řeky bylo zrekon­struováno, sil­nice oprave­ny, mostky jsou nové. Pár domů v Zák­outí se už nepo­daři­lo obnovit. Dnes jsou z nich ruiny zarostlé náletem. V údolí vzniklo něko­lik nových chalup, něk­teré až nebezpečně blízko u vody. Nad Šer­lišským dolem vybu­dova­lo Povodí Labe štěrkovou přepážku a ochran­nou hráz, která by měla zadržet přede­vším nánosy kamení a bah­na při bleskovém pří­valu. Nedaleko sto­jí zmíněný pom­níček. Přízniv­ci geo­cachin­gu můžou navštívit kešku „Vzpomín­ka na povodně“.

Zdroje a odkazy

Fotky: Povodí Labe, s. p., Mar­ti­na Hepnerová

Infor­ma­ce ze stránek obce Dešt­né v Orlick­ých horách

http://www.obec-destne.cz/turistika/priroda/povodne/

Pub­likace Povodí Labe, s. p. Katas­trofál­ní povodeň v pod­hůří Orlick­ých hor v roce 1998 — 10 let po povodni

http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/zpravy_vhd/Povodne_1998_po_10_let.pdf