Stavba roubenky – 7. část | Stěny

Po stavbě zák­ladů a betonové desky přichází konečně na řadu dřevěné kon­strukce. Pro mno­ho staveb­níků jsou roubené stěny, strop a krov oprávněně nejdůležitější částí stav­by, která bude tvořit atmos­féru jejich budoucího domo­va. Obli­ba dře­va jako staveb­ního mater­iálu byla pravděpodob­ně hlavním důvo­dem, proč se rozhodli pro stavbu roubenky.

Celodřevěná roubenka nebo poloroubenka

Celodřevěná rouben­ka má obvodové a vnitřní nos­né stěny z masivních trámů. Její výhodou je rych­lá výs­tav­ba. Výro­ba probíhá větši­nou v hale, poté jsou stěny roze­brány a převezeny na staveniště. Opě­tovné smon­tování je otázk­ou dní. Tesání trámů pří­mo na stavbě je dnes již spíše vzác­nos­tí. V takovém pří­padě se mon­táž stěn může pro­táh­nout i na dva měsíce.

Naopak polor­ouben­ka má část stěn zdě­nou. Obvyk­le se použí­va­jí cihel­né bloky (např. Porotherm) nebo póro­betonové tvár­nice (např. Ytong). Zděná část tvoří třet­inu až dvě třetiny půdo­ry­su a měla by mít uza­vřený obvod, pro­tože vol­né konce stěn jsou stat­icky nevýhod­né. V roubené části je obvyk­le umístě­na hlavní obyt­ná míst­nost (svět­nice). Koupel­nu a další míst­nos­ti, kde vzniká vyšší vlhkost a jsou zde rozvody insta­lací, je výhod­né situo­vat do zděné části. Z hlediska ori­en­tace na pozemku je lep­ší zdě­nou část umístit na sev­er a do míst s vyšší vlhkostí, kde by dře­vo moh­lo trpět.

Kom­bi­nace dřevěných a bíle omí­taných stěn má his­torick­ou tradi­ci zejmé­na v Pod­krkonoší a v Orlick­ých horách. Kon­trast více mater­iálů na fasádě působí har­mon­icky a je oblíben i u nových roubenek. Nevýhodou polor­oubeného domu je delší výs­tav­ba. Nejprve se postaví zdi­vo, které se zakončí pozed­ním věncem. Poté se napo­jí roubené stěny. Pokud je stav­ba ze syrového dře­va, je tře­ba umožnit pos­tup­né sedání dřevěné části.

stavba roubenky

Zdivo pro lepší akumulaci tepla

Zdi­vo má opro­ti dře­vu lep­ší aku­mu­lační vlast­nos­ti a déle si udrží tep­lo. Pro­to se i do celodřevěné roubenky děla­jí vnitřní stěny nebo příčky z cihel. Výborným aku­mu­lačním mater­iálem jsou plné cih­ly. Speci­fick­ým detailem je napo­jení zděné a roubené stěny. Každá real­iza­ční fir­ma na to má svůj postup.

Spáry a spoje

Samostat­nou kapi­tolou je prove­dení spár mezi trámy. Zde opět platí, že každá staveb­ní fir­ma používá svůj sys­tém. Roubené stěny z lep­eného dře­va mohou být bez viditel­ných spár (spo­jení trámů je pomocí skry­tého pera a drážky). U roubenek z ros­tlého dře­va se obvyk­le spáry zakrý­va­jí dřevěný­mi liš­ta­mi. Ty mohou být buď ve ste­jné barvě jako trámy nebo v kon­trast­ní bílé barvě. Spáry mezi trámy musí být vyřeše­ny tak, aby jimi neu­nika­lo tep­lo. Zároveň musí být zaruče­na celistvost kon­strukce z hlediska požární odolnosti.

V nárožích jsou trámy spo­je­ny bez použití kovových prvků. Nejrozšířenější je tzv. rybi­nový spoj, který při pohle­du z boku připomíná ocas ryby. Méně obvyk­lý je spoj přeplátováním.

stavba roubenky

Dřevo syrové, sušené, rostlé a lepené

Roubené stěny se nejčastěji staví z ros­tlého syrového dře­va. Trámy mají čtver­cový nebo mírně obdél­níkový průřez. Tloušť­ka stěny je kolem 24–28 cm. Další možnos­tí je použití sušeného ros­tlého dře­va nebo dře­va lep­eného. Lep­ené hra­noly vyřezané na CNC stro­jích vel­mi přes­ně zapada­jí do sebe. Vhod­né jsou však spíše pro mod­erní masivní dřevostav­by, pro­tože postrá­da­jí výsušné trhliny a další nepravidel­nos­ti dře­va typ­ické pro tradiční lidovou architekturu.

Stě­na ze syrového ros­tlého dře­va pos­tup­ně vysy­chá a sesedá o 10 i více cen­timetrů. Z toho­to důvo­du je nut­ná tech­no­log­ická přestáv­ka, kdy se hrubá stav­ba nechá vyschnout (to trvá při­b­ližně rok), nebo se musí ostat­ní kon­strukce přizpů­so­bit sedání dřevěné části. Naopak u suchého nebo lep­eného dře­va je sedání min­imál­ní a stavbu lze rov­nou dokončit. Další možnos­tí, jak se vyh­nou sedání, je použití starých trámů z jiné stav­by. V takovém pří­padě je tře­ba důk­lad­né prověření dře­va, zda není napade­no dře­vokazný­mi škůd­ci (hmyzem, houba­mi, plísněmi).

Kvůli stále se zpřísňu­jícím poža­davkům na tepel­ně izo­lační vlast­nos­ti se začí­na­jí prosazo­vat send­vičové kon­strukce stěn. Mezi vnější hra­noly a vnitřní fošny je vlože­na vrst­va tepel­né izo­lace z min­erál­ní vaty nebo jiného materiálu.

stavba roubenky

Dřeviny používané ke stavbě roubenky

Nejrozšířenějším mater­iálem pro stavbu roubenky je u nás smrkové dře­vo. Je snad­no dos­tup­né a dobře se opra­cov­ává. Oblíbe­nou dřevi­nou je také borovice, která má inten­zivní vůni a obsahu­je zdraví prospěšné sil­ice. Méně obvyk­lý­mi tuzem­ský­mi dřev­ina­mi jsou jedle, mod­řín a dou­glas­ka.

Z dovážených dřevin je oblíbený kanad­ský (čer­vený) cedr, který má inten­zivní vůni a odolává povětrnos­ti i bez nátěru. Nut­no však dodat, že z hlediska ceny se jed­ná o luxu­s­ní mater­iál. O něco lev­nější variantou je sibiřský cedr (borovice lim­ba), který se dováží z Ruska.

Naše zkušenost

Naše rouben­ka má stěny a strop z borového dře­va. Nebyl to záměr, ale spíš náho­da. Doda­va­tel tesařských prací sídlí v Bělečku u Hrad­ce Králové, které je obklopeno lesy plný­mi borovic. Borové dře­vo se mi zdá více smol­né než smrkové, což se pro­je­vu­je na jižní straně, kde z trámů vytéka­jí kap­ky pryskyřice. Výho­da je, že trámy mají málo trhlin a dře­vo i po letech krás­ně voní.

poloroubenka

Stavba roubenky – 6. část | Suterén

Kdy je vhod­né stavět suterén? Jaká jsou rizika a kolik vás bude stav­ba podzem­ního pod­laží stát? Dozvíte se v článku.

Suterén neboli první podzemní podlaží

Podzem­ní pod­laží je defi­nováno vyh­lášk­ou tak, že jeho pod­la­ha je umístě­na více než 80 cm pod úrovní okol­ního terénu. Suterén tedy zdale­ka tedy nemusí být kom­plet­ně zasy­paný zemi­nou a může mít i okna. V praxi se setkáváme také s pojmem dům pod­sklepený a částečně pod­sklepený. Ve druhém pří­padě je podzem­ní pod­laží jen pod částí domu, niko­liv pod celým přízemím.

Kdy stavět suterén?

Stav­ba suterénu dává smysl přede­vším v pří­padě, když je poze­mek v prud­kém svahu a je tře­ba překonat značný výškový rozdíl mezi terénem na opačných stranách domu. V daném pří­padě by ste­jně bylo potře­ba zbu­dovat na jed­né straně hluboké zák­la­dy a svis­lé stěny. Inves­ticí navíc je už „jen“ pod­la­ha, schodiště, pevný strop a vnitřní kon­strukce v suterénu.

Využití suterénu

Suterén je zpravid­la tech­nick­ým pod­lažím, kde najdeme tech­nolo­gie (tech­nick­ou míst­nost s kotlem, bojlerem, aku­mu­lační nádobou apod.) a úložné pros­to­ry (kolár­nu, lyžár­nu, sklad apod.). Občas je využit také pro garáž, samostat­ný byt či apart­mán, společen­sk­ou míst­nost, saunu nebo wellness.

Technická úskalí

Stěny suterénu jsou namáhány zem­ním tlakem, pro­to se čas­to staví z tvár­nic ztra­ceného bed­nění vyl­itých betonem. Výz­tuž přechází ze stěn do pod­klad­ní betonové desky a zák­ladů. Zároveň musí být vešk­eré izo­lace ve styku se zemi­nou dokonale izolovány pro­ti zem­ní vlhkosti. Při stavbě podzem­ního pod­laží hra­je důleži­tou roli geo­log­ický průzkum, který mimo jiné stanoví hlad­inu podzem­ní vody. Neméně důležitá je ochrana pro­ti radonu pronika­jící­mu z pod­loží. Musí být opět zajiště­na u všech kon­strukcí ve styku se zeminou.

Kolik stojí stavba sklepa?

Ač se to nezdá, plně pod­sklepené pod­laží pro­draží nevelký dům o zas­tavěné ploše do 100 m² o 1–1,5 mil. Kč. Pokud řešíte finance, doporuču­ji zvážit, zda vás pros­tor pro usklad­nění vína a bram­bor nepři­jde poněkud draho.

Naše zkušenost

Jak správně tušíte, v naší roubence sklep nena­jdete. Poze­mek je sice mírně ve svahu, ale zároveň pod­máčený, takže by vybu­dování podzem­ního pod­laží bylo vel­mi tech­nicky i finančně náročné. Jako ukazu­je před­chozí článek, byly jsme rádi, když se postavi­ly „nor­mál­ní“ základy.

3 dispozice roubenek, které fungují

Návrh dis­poz­ice roubenky je stěže­jní záleži­tost, kter­ou se nevy­platí pod­cen­it. Je tře­ba zohled­nit indi­viduál­ní potře­by majitelů a pod­mínky na pozemku. Blíže se o tom­to tématu rozepisu­ji v článku Jak navrhnout ideál­ní roubenku. Nyní bych se chtěla pře­sunout od teorie k praxi a ukázat vám tři přík­la­dy roubenek, jejichž dis­poz­ice považu­ji za účel­né a dobře vyřešené.

Příklad první

Dispozice 1 - přízemíVelikost této roubenky je 7,5 x 12 m. Zas­tavě­nou plo­chou se řadí mezi menší chalupy, přesto v ní najdeme vše potřeb­né. Přes zád­veří se vstupu­je do malé chod­bičky, ze které jsou přís­tup­né ostat­ní míst­nos­ti: koupel­na, WC, malá ložnice, tech­nická míst­nost a hlavní obyt­ná míst­nost (svět­nice). Ta zabírá přes­ně polov­inu přízemí a najdeme v ní kuchyňsk­ou linku, jídel­ní stůl, pohovku, kam­na a schodiště do pod­kroví. Spo­jení se zahradou zajišťu­je východ na tera­su mezi kuchyní a jídel­nou. Umístěním schodiště do obyt­né míst­nos­ti lze výz­nam­ně ušetřit pros­tor, v domě je min­i­mum komu­nikací. Nevýhodou může být přenos hluku do ložnic v horním patře, které jsou odd­ělené pouze jed­ně­mi dveřmi
Dispozice 1 - podkrovíV pod­kroví jsou tři poko­je a nebyt­né hygien­ické zázemí. Ložnice nej­sou příliš hluboké, pro­to stačí osvětlení okny ve štítech. Absence vikýřů na střeše výz­nam­ně šetří náklady.

Příklad druhý

Dispozice 2 - přízemíTato rouben­ka s rozměry 8 x 11 m je nepa­trně širší a kratší než před­chozí, což přís­ně vza­to není správná pro­porce odpoví­da­jící ves­nick­é­mu domu (poměr šířky a délky by měl být 1 : 1,5 – 2). Dis­poz­ice je však vyřešená dobře. Vst­up z kry­tého zápraží vede přes přís­tavek do schodišťové chod­by. Obyt­ný pros­tor v přízemí je velko­rysý, nabízí kuchyňský kout i dostatek pros­toru pro velký jídel­ní stůl a posezení. Ve stře­du půdo­ry­su jsou kachlová kam­na. Spo­jení se zahradou zajišťu­je dvoukřídlé fran­couzské okno. V přízemí i v pod­kroví je koupelna.

Dispozice 2 - podkrovíV kli­dové zóně v pod­kroví jsou umístěny 3 ložnice. Poko­je na podél­né straně domu by bylo vhod­né přisvětlit pul­tový­mi světlíky nebo střešní­mi okny.

Příklad třetí

Dispozice 3 - přízemíPosled­ní inspiraci můžete načer­pat na naší chalupě v Dešt­ném. Rozměry roubenky jsou 7 x 13 m. Hlavní hmo­ta je doplněná o přís­tavek se zád­veřím a lyžárnou a o kry­tou tera­su. V hlavní obyt­né míst­nos­ti jsou tradičně kam­na, kuchyňská lin­ka, jídel­ní stůl a posezení. Kromě toho najdeme v přízemí tech­nick­ou míst­nost, malý pokoj a koupel­nu se saunou. Schodiště do pod­kroví je umístěno v chodbě.
Dispozice 3 - podkroví

V horním pod­laží jsou 3 ložnice a koupel­na. Míst­nos­ti jsou osvětlené okny ve štítech a dvě­ma vikýři na každé straně střechy.

Návrh dis­poz­ice roubenky je vhod­né svěřit odborníkovi. Více infor­ma­cí o tom, kde ho nalézt, najdete v článku Stav­ba roubenky – 2. část | Pro­jekt. Pokud potře­bu­jete architek­ta a pro­jek­tan­ta, neváhe­jte mě oslovit s poptávkou.

 

Stavba roubenky – 5. část | Základy

Co si před­stavit pod pojmem zák­la­dy domu a proč jsou potře­ba? Jak je provést, aby později nedocháze­lo k poruchám a zák­la­dy vydrže­ly po dlouhá desetiletí? Která řemes­la budete potře­bo­vat a na co si dát pozor při stavbě? Dozvíte se v článku.

Co jsou základy a k čemu je potřebujeme

Zák­la­dy jsou spod­ní část stav­by pod terénem a nej­sou tedy vidět. To však nez­na­mená, že bychom je měli při návrhu domu přehlížet. Jde totiž o kon­struk­ci, která musí vydržet v bez­vad­ném stavu po celou dobu živ­ot­nos­ti stav­by a zároveň se vel­mi složitě opravu­je.

Zák­la­dy přenáší do pod­loží zatížení. Jed­ná se jak o vlast­ní váhu stav­by, tak o váhu pozdějšího vybavení, osob i napřík­lad sněhu, který může napad­nout na střechu. Pod­loží v místě styku se zák­la­dy musí být sta­bil­ní a nepodléhat vlivům počasí, pro­to se zák­la­dy pro rodin­ný dům hloubí nejčastěji  1–1,5 m pod terén.

Nezapomínejte na geologický průzkum

Platí, že zák­la­dy pro roubenku se nijak neliší od zák­ladů běžných rodin­ných domů. Zpravid­la se jed­ná o plošné zák­la­dypasy pod stě­na­mi a patky pod sloupy. Návrh zák­ladů je vždy záleži­tostí staveb­ního pro­jek­tu. Únos­nost a vlast­nos­ti zeminy je nezbyt­né ověřit na místě při geo­log­ick­ém průzku­mu. Větši­nou stačí bargem vykopat son­du v místě budoucího domu, zde ode­bere geolog vzorek. U lev­ných pro­jek­tů se ten­to důležitý krok čas­to opomíjí, takže zák­la­dy jsou zbytečně nad­di­men­zo­vané (za beton navíc zaplatíte násob­ně více než za průzkum) nebo pod­di­men­zo­vané (zde si násled­ky umí každý domyslet).

Vytyčení stavby

Stavbě zák­ladů před­chází vytyčení stav­by geo­de­tem. Polo­ha a zák­lad­ní výš­ka domu se vyz­načí na dřevěné kon­strukce, tzv. lav­ičky. Tím je zaručeno, že dům bude stát přes­ně tam, kde byl zakreslen v pro­jek­tu a tedy pov­olen staveb­ním úřa­dem. Pro­tokol o vytýčení se před­kládá při závěrečné prohlídce.

 Zem­ní práce

Z pozemku je nejprve odstraně­na vrch­ní úrod­ná vrst­va hlíny (ornice) v tloušťce 20–30cm, která se později hodí při zak­ládání zahrady. Pak už násle­du­je hloubení rýh a patek bagrem. Před betonováním se vkládá do výkopu zem­nící pásek, na který je poté napo­jen hro­mosvod ze střechy.

Betonování zák­ladů

Dnes se zák­la­dy čas­to děla­jí dvous­tupňové, kdy se ve spod­ní části použi­je beton a na něj se zdí ztra­cené bed­nění, které se poté opět vyplní betonem. Výhodou je značná úspo­ra betonu, nevýhodou větší pracnost.

Pod­klad­ní beton

Zbylá zem­i­na mezi zák­la­dy se důk­lad­ně zhut­ní a provede se pod­klad­ní beton (zák­ladová des­ka). Zde je hlavním poža­davkem dobré zhut­nění, rovin­nost a správné ošetřování betonu (ochrana pro­ti dešti nebo přímé­mu slun­ci). Bed­nění i des­ka se vyz­tužu­jí ocelový­mi pru­ty a sítě­mi. Při budování zák­ladů se nes­mí zapome­nout na pros­tupy pro tech­nické sítě a leža­tou kanal­izaci pod deskou.

Betonu­jte jako profesionálové

Pokud si o betonování (tře­ba i svépo­mocí) chcete přečíst víc, vřele doporuču­ju články Ing. Jana Vetchého. Inspirací všem betonářům budiž stav­by pohraničního opevnění, které sto­jí neporušené do dnes. Byly vyrobe­ny z napros­to běžného betonu, který byl ručně pěchován.

Naše zkušenost

Jak můžete vidět na fotkách, pod­mínky pro stavbu zák­ladů nej­sou vždy ideál­ní. Naše rouben­ka sto­jí napůl v bažině. Při betonování byla ve výkopu voda a desku jsme museli nad­stan­dard­ně vyz­tužit. To je daň za krás­ný poze­mek uprostřed přírody, ze kterého se dá dojít pěšky všude, kam potřebujeme.

Stavba roubenky – 4. část | S firmou nebo svépomocí

Budete stavět? Pak vás asi zajímá, jak vybrat kval­it­ního doda­vatele. Uvažu­jete, že si nějaké práce uděláte sami? Podíváme se, jaké jsou výhody a nevýhody stav­by svépo­mocí. Kde najít dobré řemeslníky nebo jak ušetřit třet­inu nák­ladů na stavbu? Dozvíte se níže v článku.

Stavbu roubenky lze provést třemi způsoby

  • Stav­ba „na klíč“ se staveb­ní fir­mou. Máte jed­no­ho doda­vatele, který má stavbu kom­plet­ně na starost.
  • Pomocí koordi­no­vaných sub­dodávek jed­notlivých řemeslníků. Z pohle­du staveb­ního zákona se jed­ná o stavbu svépo­mocí, i když vlast­ní­ma ruka­ma pra­co­v­at nebudete.
  • Stav­ba svépo­mocí. Většinu staveb­ních prací provedete sami či s pomocí rodiny a přátel.

Na co se zaměřit při výběru stavební firmy

  • Kvali­ta práce
  • Spolehlivost, samostat­nost
  • Cena
  • Osob­ní doporučení
  • Celkový dojem (komu­nikace, his­to­rie, dobrá pověst, bezdlužnost)

Tipy z praxe, jak vybrat kvalitní firmu

S nad­sázk­ou se dá říct, že dobrá fir­ma se dnes pozná tak, že má hod­ně zakázek a nemá hned vol­ný ter­mín. Pro­to doporuču­ji hle­dat doda­vatele s před­sti­hem, ideál­ně už ve fázi studie. Oslovte dvě až tři firmy s dobrou pověstí a dohod­něte si osob­ní schůzku. Ideál­ně si prohléd­něte stavbu, na které fir­ma právě pracu­je. Je na staveništi vzorně ukl­izeno nebo se všude válí staveb­ní odpad a panu­je tam zmatek? Taková návště­va dost napoví, jak to může později vypa­dat u vás. Zepte­jte se na ref­er­ence od zákazníků. Solid­ní fir­ma vám zprostřed­kování kon­tak­tu s bývalý­mi zákazníky neod­mítne (samozře­jmě s jejich souh­lasem). Zvažte, zda bude lep­ší lokál­ní doda­va­tel kvůli pružnější­mu řešení dodělávek a pří­pad­ných reklamací.

Před­vy­braným fir­mám před­ložte k ocenění rozpočet, který jste si nechali vypra­co­v­at s pro­jek­tem. Tím máte zaručeno, že budete moci nabíd­ky mezi sebou porovná­vat položku po položce. Nechte si před­ložit návrh smlou­vy o dílo.

Stavební dozor investora

Pokud budete stavět s fir­mou, doporuču­ji naj­mout si staveb­ní dozor investo­ra, který bude zas­tupo­vat vaše zájmy. Bude hlí­dat, zda fir­ma staví podle pro­jek­tu a plat­ných norem a kon­trolo­vat, zda položky na fak­turách odpoví­da­jí skutečnos­ti. Staveb­ní dozor je dobré zapo­jit už ve fázi výběru doda­vatele, kdy zkon­trolu­je napřík­lad smlou­vu o dílo.

Výhody a nevýhody stavby svépomocí

Stav­ba svépo­mocí, myšleno vlast­ní­ma ruka­ma, je dnes už poměrně vzác­ná. Častěji se jed­ná o najímání jed­notlivých řemeslníků, kteří se na stavbě stří­da­jí. Počíte­jte, že v obou pří­padech vás to bude stát hod­ně času a možná i starostí. Budete muset na stavbu jezdit něko­likrát týd­ně, řešit nákupy mater­iálu, vést staveb­ní deník a hlavně hlí­dat ter­míny a návaznost prací.

Neobe­jdete se bez oso­by s odborným vzděláním, která zajistí vedení stav­by svépo­mocí. Doporuču­ji, aby to byl něk­do, kdo vám dá nejen potřeb­né potvrzení, ale také poskytne radu a při­jede na stavbu, kdyko­liv budete potřebovat.

Úskalím sub­dodávek něko­li­ka řemeslníků nebo firem je fakt, že nikdo nenese odpověd­nost za stavbu jako celek. V pří­padě prob­lé­mu mají pra­cov­ní­ci ten­den­ci sval­o­vat vinu jeden na druhého. Pomo­ci může pečlivé vedení staveb­ního deníkufotodoku­men­tace. A kde jsou ty výhody? Značná úspo­ra nák­ladů opro­ti stavbě „na klíč“. V závis­losti na tom, jak moc sami přiložíte ruku k dílu, se může jed­nat o 20–50%.

Kde najít dobrého řemeslníka

Začněte u osob­ního doporučení. Popte­jte se ve svém okolí, zda něk­do nezná potřeb­ného fach­mana. Je to jakási záru­ka, že se vyh­nete pra­cov­níkům nešikovným, nespolehlivým nebo dokonce pod­vod­níkům. Druhá možnost je inz­erce v tisku nebo na inter­ne­tu. Tam už je to s ověřením spolehlivosti horší. Pro­to si nejdříve dohod­něte menší zakázku, sepište písem­nou smlou­vu nebo ale­spoň objed­návku a nikdy neplaťte celou částku dopře­du.

Jak rozložit náklady na stavbu

Stavbu můžete časově rozložit do více etap. U roubenek je možné vybu­dovat nejdříve přízemí a půdu ponechat v první fázi neobyt­nou. Nut­nou pod­mínk­ou je vložit do stropu tepel­nou izo­laci navíc.

Naše zkušenosti se stavebními firmami a řemeslníky

Roubenku jsme stavěli pomocí koordi­no­vaných sub­dodávek něko­li­ka firem a řemeslníků. Většinu z nich jsem díky své pro­fe­si znala osob­ně nebo nám byli doporučeni. Nejdůležitější fir­mu, která dodá­vala tesařské a truh­lářské kon­strukce (roubení, strop, krov, dveře, pod­lahy atd.), jsme si vybrali mimo jiné pro­to, že maji­tel i stavbyve­doucí bydlí v roubenkách. Přiš­lo nám důvěry­hod­né, když něk­do žije v tom, co sám staví a prodává.

Naopak řemeslní­ka na drob­nější staveb­ní práce (betonové pod­lahy, obkla­dy, dlaž­by atd.) jsme zprvu nemohli sehnat. Vyh­ledala jsem na portálu nejremeslnici.cz toho, který měl nejvíc klad­ných ref­er­encí, a poslala mu pop­távku. Při­jel se podí­vat, dohodli jsme se na první zakázce a nakonec z toho byla výborná spolupráce. Žád­né strašidel­né his­torky s nespolehlivý­mi řemeslníky naštěstí nemáme.

Stavba roubenky – 3. část | Jak navrhnout ideální roubenku

Ideál­ní rouben­ka je ta, která je navržená pří­mo pro vás podle vašich indi­viduál­ních potřeb. Zároveň vychází z tradice venkovského domu a souzní s kra­ji­nou, kter­ou je obklopena.

Je lep­ší rouben­ka nebo polor­ouben­ka? Jak velký dům potře­bu­ji? Patří ložnice spíš na západ nebo na východ? Při plánování roubenky musíte zod­povědět mno­ho otázek, ať už sami nebo ve spoluprá­ci s architektem.

Umístění na pozemku

Pokud je poze­mek ve svahu, umísťu­je se dům zpravid­la delší stra­nou rovnoběžně s vrstevnice­mi. Sna­hou je plynulé navázání na původ­ní terén, aby z něj dům netrčel. Dále je tře­ba zohled­nit ori­entaci parce­ly je svě­tovým stranám, příst­up a budoucí využití pozemku.

Velikost domu

Nové roubenky mají zpravid­la přízemíobyt­né pod­kroví. Pokud je poze­mek ve svahu, lze uvažo­vat o vybu­dování suterénu. Ve městech se můžeme setkat i s vyšší­mi stavba­mi, které mají přízemí, patro a podkroví.

Půdo­rys má tvar obdél­níku s poměrem stran při­b­ližně 1:2. Z důvodů výro­by roubené kon­strukce se rozměr volí zpravid­la na celé metry (napřík­lad 6x12m). Větší domy mohou mít půdo­rys­ný tvar pís­mene L nebo T nebo mohou být rozděle­ny do více samostat­ných budov.

Tvar a proporce

Sedlová střecha má sklon 45° nebo blízký této hod­notě (sklon střechy je úhel mezi vodor­ov­nou a střešní rovi­nou). Okna mají tradiční pro­porce a členění, ve ští­tu jsou umístě­na symet­ricky podél osy. Vstup­ní dveře se umísťu­jí v podél­ných stěnách, niko­liv do štítu.

Komín je blízko u hřebene střechy. Osvětlení pod­krovních míst­nos­tí zajišťu­jí okna ve štítech, vikýře, pří­pad­ně střešní okna. Hlavní zásady jsou dobře graficky zpra­cov­ány ve straší, ale stále plat­né brožuře kter­ou vydala CHKO Orlické hory.

Roubenka nebo poloroubenka

Celodřevěná rouben­ka má vnější stěny pouze z masivního roubení. Opro­ti tomu polor­ouben­ka má část přízemí, nejčastěji polov­inu až třet­inu, zdě­nou. Výho­da první vari­anty je snad­nější a rych­le­jší výs­tav­ba. Ve druhém pří­padě hov­oří pro lep­ší aku­mu­lace tepla ve zděné části. Kom­bi­nace dřevěného roubení a bílé omítky na fasádě působí maleb­ně. Do zděné části můžete soustřed­it vlhké provozy jako koupel­nu a saunu, které si nemusí úplně rozumět se dřevem.

Dispozice přízemí

Největší část přízemí zabírá hlavní obyt­ná míst­nost neboli svět­nice, jejíž součástí bývá kuchyňský kout, jídel­ní stůl, posezení, kam­na a někdy i schodiště do pod­kroví. Opti­mál­ní plocha je 30 až 50 m². Další náplň přízemí se odvíjí od celkové velikosti roubenky. Najdeme zde nejčastěji koupel­nu, WC, tech­nick­ou míst­nost, úložné pros­to­ry (šat­nu, lyžár­nu, kolár­nu) a komu­nikace. V chod­bě může být umístěno schodiště do pod­kroví nebo druhé vstup­ní dveře (prů­chod skrz dům). Zejmé­na na horách je nezbyt­né zád­veří. U větších roubenek se najde v přízemí pros­tor i pro ložni­ci, pra­cov­nu nebo tře­ba saunu či well­ness. Něk­teré míst­nos­ti, napřík­lad vst­up se zád­veřím a úložné pros­to­ry, lze vymístit z hlavního půdo­ry­su do tzv. přís­tavku. Ten je zpravid­la na podél­né straně domu a není potře­ba ho vytápět.

Dispozice podkroví

V pod­kroví je umístě­na kli­dová zóna — ložnice, druhá koupel­na nebo samostat­né WC s umy­vadlem. Občas není potře­ba využít celý půdo­rys pod­kroví. Nepotřeb­nou část lze nechat uza­vře­nou jako neobyt­nou půdu nebo naopak pros­tor zcela otevřít, ponechat bez stropu a umožnit průh­led z hlavní obyt­né míst­nos­ti až do krovu.

Orientace ke světovým stranám

Pokud to okol­nos­ti umožňu­jí, umísťu­jeme svět­ni­ci na jižní nebo západ­ní stranu, kde je v průběhu dne a odpoledne nejvíce svět­la. Na sev­erní stranu je výhod­né dát vst­up, chod­bu, tech­nické a hygien­ické zázemí. Ložnice jsou v ideál­ním pří­padě na východě, kam svítí slunce po ránu.

Materiály

Je zře­jmé, že hlavní úlo­hu bude hrát dře­vo, ať už v podobě roubení nebo prken­ného obkladu. Na rozdíl od vodor­ovných trámů se prk­na u obkladu větši­nou kladou na svis­lo a mohou být překry­ta tenký­mi liš­ta­mi. Ve štítech se prk­na dáva­jí i šik­mo a zdobí se vyřezáváním. Dřevěné prvky se chrání pro­ti povětrnos­ti nátěrem lazurou nebo ole­jem v různých odstínech. Dalším mater­iálem na fasádě je u polor­oubenky omít­ka, nejčastěji v bílé barvě. Na sok­lu se uplatňu­je obklad, ideál­ním mater­iálem je míst­ní kámen. Střešní kry­ti­na na roubence je nejčastěji z plechu, tašek, šablon nebo asfal­tových šin­delů. Barevnost by měla vycházet z přírod­ních odstínů (tmavě čer­vená, šedá, černá).

Jak si utřídit myšlenky

Neb­udu vás nabá­dat, ať si navrhnete roubenku sami. Od toho máte architek­ta nebo pro­jek­tan­ta. Přesto je výhod­né nas­bírat inspiraci a udělat si zák­lad­ní před­stavu o tom, jak by mohla vaše ideál­ní rouben­ka vypa­dat. Čas­tou chy­bou je, že klient zasedne k milimetro­vé­mu papíru a začne pomocí pravít­ka kres­lit dis­poz­ice. To nedělá ani architekt. Když už, tak nejdřív pracu­je ve 3D mod­elu nebo črtá v ruce. Ne, nes­tahu­jte si žád­ný free 3D pro­gram. Mís­to toho doporuču­ji lis­to­vat odborný­mi časopisy a dívat se kolem sebe. V ideál­ním pří­padě navštívit osob­ně něko­lik roubenek a tře­ba v nich i přes­pat (nabíd­ka uby­tování v roubenkách je dnes široká). Pokud už chcete něco dávat na papír, využi­jte pop­ulární myšlenkovou mapu. Doprostřed stránky napište „naše rouben­ka“ a do bublin oko­lo vše, co vás napadne. Zdat­nější mohou bubliny (před­stavu­jící míst­nos­ti nebo vybavení) log­icky propo­jo­vat pomocí šipek.

Nejčastější chyby v návrhu roubenek

  • Špat­né umístění stav­by na pozemku bez celkové koncepce
  • Málo úložných prostor
  • Nedostatek den­ního svět­la v obyt­ných míst­nos­tech, potře­ba celo­den­ního svícení

Co se nám osvědčilo

Pokud bych měla zvolit jed­nu věc, je to jed­noz­načně příst­up z hlavní obyt­né míst­nos­ti ven na tera­su. Co si budeme nam­lou­vat, fran­couzské okno v roubence není úplně v souladu s tradice­mi. Ale pokud je v podél­né stěně a skry­to před hlavní­mi pohledy, je to zejmé­na v létě věc vel­mi prak­tická. Jste venku hned a nemusíte obíhat celý dům.