Červencový pobyt na chalupě v Deštném je za námi. V prázdninovém tempu jsme navštívili naše oblíbená místa v blízkém i vzdálenějším okolí. První zastávka nás čeká v Neratově, malebné osadě na východní straně orlického hřebene.

P1220372

Obnovená osada

Nejlepší cesta do Neratova je v sedle kola ze Šerlichu přes Orlické Záhoří podél řeky Divoké Orlice. Jedete téměř pořád z kopce, kolem vás se střídá les a posečené louky s roztroušenými chalupami. Dominantou osady je obnovený poutní kostel s moderním skleněným zastřešením. Neratovské křesťanské sdružení je více než činorodé, kromě záchrany kostela se zasadilo o celkové oživení místa. Provozuje například obchod, hospodu, pivovar a zahradnictví. Část personálu tvoří hendikepovaní lidí, kteří našli v Neratově domov. Konají se zde různé kulturní akce. Více informací najdete na stránkách Sdružení Neratov.

P1220359P1220369

Zahradnictví funguje formou samoobsluhy. Platí se do kasičky u vstupu.

P1220361

Koncem loňského roku otevřeli v Neratově minipivovar. Nová budova poutá pozornost moderním pojetím. Na čepu je v nedaleké hospodě desítka a dvanáctka s názvem Prorok. V litrové PET lahvi si můžete pivo koupit v místním obchodě.

Kostel

Příběh neratovského kostela začíná v 18. století, přesněji v roce 1723. Byla to doba vrcholného baroka (shodou okolnostní ve stejném roce umírá v Praze geniální architekt a stavitel Jan Blažej Santini-Aichel). Na rokytnickém panství ale panovaly mnohem skromnější poměry. V horských osadách vznikaly jen malé kostelíky, často dřevěné. Výjimkou je právě neratovský kostel Nanebevzetí Panny Marie, který vznikl na oblíbeném poutním místě s léčivým pramenem. Hlavní loď má délku 48m a šířku 19m. Výška je kolem 20m (původní věže byly ještě vyšší). Jedná se tedy o poměrně monumentální stavbu. Také vnitřní výzdoba se vymykala zdejším poměrům. V interiéru dominoval rozměrný oltářní obraz doplněný malovanou freskou na kruhové klenbě.
Pohnutý osud měla stavba po 2. světové válce. Na jejím konci, 10. května 1945, ostřelovala kostel Rudá armáda. Střela z pancéřové pěsti zapálila střechu. Interiér sice ochránily masivní klenby, ale střechu se již nikdy nepodařilo obnovit a kostel postupně chátral. Po několika letech se promáčené klenby propadly a zbylo jen torzo obvodových zdí. Co nedokázalo místní drsné podnebí, chtěl dokonat bolševik. Kostel unikl demolici na konci 50. let. V 60. letech se krátce mluvilo o obnově, aby přišel další demoliční výměr v době normalizace. Na zbourání kostela naštěstí nezbyly peníze.
Doslova znovuzrození se stavba dočkala po roce 1989. Dobrovolníkům z řad věřících i místních chalupářů se podařilo stavbu vyklidit. Následné opravy financoval místní spolek z církevních zdrojů i veřejné sbírky. Nové zastřešení bylo provedeno v roce 2006 a moc se povedlo. Autory návrhu jsou Ing. Jiří Starý a Ing. arch. Petr Dostál.

P1220379P1220380
Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.
  • 1
    Share