pivo Ner­a­tov je malá osa­da za hřeben­em Orlick­ých hor, kam se každý rok ráda vracím. Vždy se tu objeví něco nového, co pozvedne toto duchovní mís­to ještě o kousek výš.

Obnovená osada

Nejlepší ces­ta do Ner­a­to­va je v sedle kola ze Šer­lichu přes Orlické Záhoří podél řeky Divoké Orlice. Jedete téměř pořád z kopce, kolem vás se střídá les a posečené louky s roztroušený­mi chalu­pa­mi. Dom­i­nan­tou osady je obnovený pout­ní kos­tel s mod­erním skleněným zastřešením. Ner­a­tovské křesťan­ské sdružení je více než činorodé, kromě záchrany kostela se zasadi­lo o celkové oživení mís­ta. Provozu­je napřík­lad obchod, hospo­du, pivo­var a zahrad­nictví. Část per­son­álu tvoří hendike­po­vaní lidí, kteří našli v Ner­a­tově domov. Kon­a­jí se zde různé kul­turní akce. Více infor­ma­cí najdete na stránkách Sdružení Ner­a­tov.

Zahrad­nictví fun­gu­je for­mou samoob­sluhy. Platí se do kasičky u vstupu. Hned za ním najdete minip­ivo­var umístěný v nové budově s dřevěný­mi latě­mi na fasádě. Na čepu je 10, 12 a 14 stupňové pivo s názvem Pro­rok, které je stáčeno i do PET lahví.

Hned za pivo­varem je novin­ka roku 2020, obnovený Ján­ský most do Polska. 

zahradnictví a pivovar Neratov
Jánský most Neratov

His­to­rie

Příběh ner­a­tovského kostela začíná v 18. sto­letí, přes­něji v roce 1723. Byla to doba vrchol­ného baro­ka (shodou okol­nos­t­ní ve ste­jném roce umírá v Praze geniál­ní architekt a stavi­tel Jan Blažej San­ti­ni-Aichel). Na rokyt­nick­ém panství ale panovaly mno­hem skrom­nější poměry. V horských osadách vznikaly jen malé kostelíky, čas­to dřevěné. Výjimk­ou je právě ner­a­tovský kos­tel Nanebevzetí Pan­ny Marie, který vznikl na oblíbeném pout­ním místě s léčivým pramen­em. Hlavní loď má délku 48m a šířku 19m. Výš­ka je kolem 20m (původ­ní věže byly ještě vyšší). Jed­ná se tedy o poměrně mon­u­men­tál­ní stavbu. Také vnitřní výz­do­ba se vymykala zde­jším poměrům. V inter­iéru domi­no­val rozměrný oltářní obraz doplněný mal­o­vanou fresk­ou na kruhové klenbě.

Zkáza a obnova kostela

Pohnutý osud měla stav­ba po 2. svě­tové válce. Na jejím kon­ci, 10. květ­na 1945, ostřelo­vala kos­tel Rudá armá­da. Střela z pancéřové pěsti zapálila střechu. Inter­iér sice ochráni­ly masivní klen­by, ale střechu se již nikdy nepo­daři­lo obnovit a kos­tel pos­tup­ně chá­tral. Po něko­li­ka letech se promáčené klen­by propad­ly a zby­lo jen tor­zo obvodových zdí. Co nedokáza­lo míst­ní drsné pod­nebí, chtěl dokonat bolše­vik. Kos­tel unikl demoli­ci na kon­ci 50. let. V 60. letech se krátce mluvi­lo o obnově, aby přišel další demoliční výměr v době nor­mal­izace. Na zbourání kostela naštěstí nezby­ly peníze.
Doslo­va znovuzrození se stav­ba dočkala po roce 1989. Dobro­vol­níkům z řad věřících i míst­ních chalupářů se podaři­lo stavbu vyk­lid­it. Násled­né opravy finan­co­v­al míst­ní spolek z církevních zdro­jů i veře­jné sbírky. Nové prosklené zastřešení bylo prove­de­no v roce 2006. Auto­ry návrhu jsou Ing. Jiří Starý a Ing. arch. Petr Dostál. Kon­cem roku 2018 byly na kostel­ní věže osazeny rep­liky původ­ních barokních bání. Věže jsou zpřís­tup­něny v rám­ci evrop­ského pro­jek­tu His­torické věže klad­ského pomezí. Uvnitř najdete výs­tavu mapu­jící his­torii kostela a dostanete se na horní kůr.

prosklená střecha kostela v Neratově
Věže kostela v Neratově
Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.