Co si před­stavit pod pojmem zák­la­dy domu a proč jsou potře­ba? Jak je provést, aby později nedocháze­lo k poruchám a zák­la­dy vydrže­ly po dlouhá desetiletí? Která řemes­la budete potře­bo­vat a na co si dát pozor při stavbě? Dozvíte se v článku.

Co jsou základy a k čemu je potřebujeme

Zák­la­dy jsou spod­ní část stav­by pod terénem a nej­sou tedy vidět. To však nez­na­mená, že bychom je měli při návrhu domu přehlížet. Jde totiž o kon­struk­ci, která musí vydržet v bez­vad­ném stavu po celou dobu živ­ot­nos­ti stav­by a zároveň se vel­mi složitě opravu­je.

Zák­la­dy přenáší do pod­loží zatížení. Jed­ná se jak o vlast­ní váhu stav­by, tak o váhu pozdějšího vybavení, osob i napřík­lad sněhu, který může napad­nout na střechu. Pod­loží v místě styku se zák­la­dy musí být sta­bil­ní a nepodléhat vlivům počasí, pro­to se zák­la­dy pro rodin­ný dům hloubí nejčastěji  1–1,5 m pod terén.

Nezapomínejte na geologický průzkum

Platí, že zák­la­dy pro roubenku se nijak neliší od zák­ladů běžných rodin­ných domů. Zpravid­la se jed­ná o plošné zák­la­dypasy pod stě­na­mi a patky pod sloupy. Návrh zák­ladů je vždy záleži­tostí staveb­ního pro­jek­tu. Únos­nost a vlast­nos­ti zeminy je nezbyt­né ověřit na místě při geo­log­ick­ém průzku­mu. Větši­nou stačí bargem vykopat son­du v místě budoucího domu, zde ode­bere geolog vzorek. U lev­ných pro­jek­tů se ten­to důležitý krok čas­to opomíjí, takže zák­la­dy jsou zbytečně nad­di­men­zo­vané (za beton navíc zaplatíte násob­ně více než za průzkum) nebo pod­di­men­zo­vané (zde si násled­ky umí každý domyslet).

Vytyčení stavby

Stavbě zák­ladů před­chází vytyčení stav­by geo­de­tem. Polo­ha a zák­lad­ní výš­ka domu se vyz­načí na dřevěné kon­strukce, tzv. lav­ičky. Tím je zaručeno, že dům bude stát přes­ně tam, kde byl zakreslen v pro­jek­tu a tedy pov­olen staveb­ním úřa­dem. Pro­tokol o vytýčení se před­kládá při závěrečné prohlídce.

 Zem­ní práce

Z pozemku je nejprve odstraně­na vrch­ní úrod­ná vrst­va hlíny (ornice) v tloušťce 20–30cm, která se později hodí při zak­ládání zahrady. Pak už násle­du­je hloubení rýh a patek bagrem. Před betonováním se vkládá do výkopu zem­nící pásek, na který je poté napo­jen hro­mosvod ze střechy.

Betonování zák­ladů

Dnes se zák­la­dy čas­to děla­jí dvous­tupňové, kdy se ve spod­ní části použi­je beton a na něj se zdí ztra­cené bed­nění, které se poté opět vyplní betonem. Výhodou je značná úspo­ra betonu, nevýhodou větší pracnost.

Pod­klad­ní beton

Zbylá zem­i­na mezi zák­la­dy se důk­lad­ně zhut­ní a provede se pod­klad­ní beton (zák­ladová des­ka). Zde je hlavním poža­davkem dobré zhut­nění, rovin­nost a správné ošetřování betonu (ochrana pro­ti dešti nebo přímé­mu slun­ci). Bed­nění i des­ka se vyz­tužu­jí ocelový­mi pru­ty a sítě­mi. Při budování zák­ladů se nes­mí zapome­nout na pros­tupy pro tech­nické sítě a leža­tou kanal­izaci pod deskou.

Betonu­jte jako profesionálové

Pokud si o betonování (tře­ba i svépo­mocí) chcete přečíst víc, vřele doporuču­ju články Ing. Jana Vetchého. Inspirací všem betonářům budiž stav­by pohraničního opevnění, které sto­jí neporušené do dnes. Byly vyrobe­ny z napros­to běžného betonu, který byl ručně pěchován.

Naše zkušenost

Jak můžete vidět na fotkách, pod­mínky pro stavbu zák­ladů nej­sou vždy ideál­ní. Naše rouben­ka sto­jí napůl v bažině. Při betonování byla ve výkopu voda a desku jsme museli nad­stan­dard­ně vyz­tužit. To je daň za krás­ný poze­mek uprostřed přírody, ze kterého se dá dojít pěšky všude, kam potřebujeme.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.