Nová rozhledna na Velké Deštné

Kon­cem listopadu proběh­la na FB stránce obce Dešt­né v Orlick­ých horách zprá­va, že bylo předáno staveniště na Velké Dešt­né, kde má do příštího podz­imu vyrůst rozh­led­na. Stav­ba, o které se mlu­ví již něko­lik let, konečně dosta­la reál­né obrysy.

Nová rozhledna

Rozh­led­na bude mít podobu pěti­bokého hra­nolu opláštěného tenký­mi dřevěný­mi hra­noly, které sym­bol­izu­jí déšť hnaný větrem. Vyh­líd­ková ploši­na bude v 17 metrech, což by mělo zajis­tit dobrý výh­led i poté, co vyros­tou okol­ní smrky. Schodiště a nos­ná kon­strukce budou ocelové. Pro­jekt najdete zde.

Je vidět, že autoři z Architekti.in jsou znal­ci míst­ních pod­mínek, s deštěm a větrem se na vrcholu ve výšce 1115 m.n.m. celkem tre­fili. Ještě bych při­dala sníh, mráz a mlhu jako od Rákos­níč­ka. Brněn­ský ateliér má v okolí již něko­lik real­iza­cí. Nedaleko naší chalupy v Dešt­ném sto­jí ten­to dům. Nad Kounovem narazíte na dům v kra­jině.

Historie

Věže a rozh­led­ny nej­sou na nejvyšším vrcholku Orlick­ých hor novink­ou. Pěkný článek o jejich his­torii najdete zde. Možná si ste­jně jako já pamatu­jete posled­ní rozh­led­nu, která připomí­nala spíš větší posed. Jednoduchá dřevěná stav­ba byla v roce 2010 odstraně­na kvůli havar­i­jní­mu stavu a od té doby je na Velké Dešt­né pouze plácek mezi klečí s rozces­t­níkem. Rozh­led­na se tak stane obnove­nou dom­i­nan­tou hor a cílem let­ních i zim­ních výletů. Když budu děti lákat nejen na razítko od Kačenky, tatranku v nedalekém bufe­tu, kešku ukry­tou v kleči, ale ještě na rozh­led­nu, určitě naho­ru vyšlapou úplně samy:-) A co teprve takový výběh na Velk­ou Dešt­nou, to bude teprve výzva!

Česko-polská hřebenovka

Pláno­vaná stav­ba je součástí pro­jek­tu Česko-pol­ská hřeben­ov­ka – východ­ní část, který je spolu­fi­nan­cov­án Evrop­sk­ou unií. Do roku 2020 by měly být real­i­zovány mimo jiné rozh­led­ny na Feis­tově kop­ci v Olešni­ci (kam jsme letos poněkud nepláno­vaně zaví­tali při cyklovýletě) a na Šibeníku nad Novým Hrád­kem. V Ner­a­tově mají napláno­vanou stavbu mostu do Pol­s­ka přes a Divok­ou Orli­ci a nové infor­mační centrum.

Fotky: Architekti.in, Tisicovky.cz

Stavba roubenky – 1. část | Výběr pozemku

Star­tu­je ser­iál, který Vás provede stavbou roubenky „krok za krokem“. Probereme vše, počí­na­je pozemkem, pro­jek­tem, staveb­ním pov­olením, přes stavbu jed­notlivých částí domu až ke kolau­daci. Články budou vycházet pravidel­ně každé dva týdny.

Každá stav­ba začíná výběrem pozemku. Tedy pokud jste nějaký nedostali nebo nezdědili. V takovém pří­padě vám grat­u­lu­ji, můžete článek směle přeskočit a počkat si na další díl. Vy ostat­ní najdete níže výčet kritérií, která vám pomo­hou zori­en­to­vat se v real­it­ní nabídce.

Lokalita

Lokali­ta je nejdůležitější. Nevy­hovu­jící dům můžete přes­tavět, ale mís­to, na kterém sto­jí, už nikdy nezměníte. Novostav­ba roubenky patří na venkov nebo na okraj měs­ta, kde se zachoval ves­nický ráz. Vyh­něte se cen­trům měst a větších obcí nebo nově vznika­jícím „satelitům“. Rouben­ka dobře zapadne všude tam, kde najdete staré dřevěné chalupy. Jed­ná se přede­vším o horské a pod­horské oblasti, ale tře­ba i Polabí. Naopak min­i­mum his­torick­ých roubených staveb je na Jižní Moravě. Bydlení v roubence mají lidé spo­jené s pěkným přírod­ním prostředím.

Navš­tivte lokali­tu nejlépe osob­ně nebo ale­spoň vir­tuál­ně pomocí https://mapy.cz/ nebo https://www.google.com/maps/. Využi­jte satelit­ní snímky a Street View. Užitečným nástro­jem je dig­itál­ní územ­ní plán, který najdete větši­nou na stránkách obce. Dozvíte se z něj, zda je poze­mek vhod­ný pro stavbu rodin­ného nebo rekreačního domu. Pro Královéhradecký kraj můžete využít web http://up.kr-kralovehradecky.cz/, kde jsou na jed­nom místě k dis­pozi­ci územ­ní plány všech obcí v kra­ji. Nejdůležitější­mi část­mi územ­ního plánu jsou „hlavní výkres“ s barevným vyz­načením funkčních ploch a tex­tová část, kde najdete přes­ný popis, co je v dané ploše pří­pust­né stavět.

Cena

Před­běž­nou před­stavu o cenách pozemků v dané lokalitě získáte na real­it­ních serverech. Ceny uve­dené v inz­erátech jsou větši­nou o něko­lik pro­cent vyšší než ceny skutečně obchodované. Není rozho­du­jící, kolik zaplatíte za metr čtverečný pozemku. Porovnáve­jte vždy cenu za parcelu, na které lze postavit jeden dům.

Technická a dopravní infrastruktura

Zajíme­jte se o možnost napo­jení na dis­tribuční síť elek­trické energie, vodovod, kanal­izaci a ply­novod. Bez vyřešení prvních tří přípo­jek se při stavbě domu neobe­jdete. Absence vodovo­du zna­mená nut­nost vybu­dovat vrtanou (čas­to desítky metrů hlubok­ou) studnu. Obdob­ně pokud není k dis­pozi­ci kanal­izace, musíte zřídit jímku, sep­tik nebo domovní čistír­nu. Společnost ČEZ Dis­tribuce, a.s. provozu­je Geo­portál (https://geoportal.cezdistribuce.cz/geoportal/), kde si můžete zažá­dat o infor­ma­ci o exis­ten­ci sítí elek­trické energie. Služ­ba je zdar­ma a odkaz na situ­ační plánek vám při­jde během pár min­ut do mailu. Obdob­nou službu posky­tu­je společnost Inno­gy (dříve RWE) a něk­teří další vlast­ní­ci tech­nické infrastruktury.

Dopravní infra­struk­tu­ra zahrnu­je přís­tupovou ces­tu na poze­mek a vybu­dování sjez­du. Ideál­ní je, pokud je poze­mek přís­tup­ný z míst­ní komu­nikace ve vlast­nictví obce. Někdy je příst­up ze sil­nice ve vlast­nictví kra­je nebo stá­tu. S vlast­níkem přís­tupové ces­ty budete řešit pov­olení nového sjez­du na poze­mek, pokud nebyl dosud zřízen. Je-li příst­up přes soukromý poze­mek, je nut­né ošetřit prá­vo uží­vat ces­tu sep­sáním služeb­nos­ti (dříve věc­ného břemene).

Místní podmínky

Sem patří velikost parce­ly, odstupové vzdálenos­ti, ochran­ná pás­ma, ori­en­tace ke svě­tovým stranám, svaži­tost, geolo­gie a zák­ladové poměry a další. Zde doporuču­ji konzultaci s odborníkem, nejlépe budoucím architek­tem či pro­jek­tan­tem vaše­ho domu. Pokud ještě nevíte, kdo bude váš dům pro­jek­to­vat, mohu pro vás odborné posouzení pozemku zajis­tit. Stačí využít kon­takt na stránce. Doporuču­ji obrátit se na odborní­ka, který je schopen nést zod­pověd­nost za svá rozhod­nutí. Abyste nemuseli později vyčí­tat příbuzné­mu (kamará­dovi, kole­govi, … ), že vám špat­ně poradil.

Naše zkušenosti s výběrem pozemku

S hledáním pozemku pro roubenku jsme začali asi jako větši­na na real­it­ních serverech. Bylo to tuším někdy začátkem roku 2011. Zaměřili jsme se na západ­ní stranu Orlick­ých hor. Občas nás něco zau­ja­lo a zajeli jsme se tam podí­vat. Naz­vala bych to „real­it­ní tur­is­tik­ou“, která ale k niče­mu moc neved­la. Po pří­jez­du na mís­to se vždy objevilo nějaké velké ALE. Větši­nou se jed­na­lo o zcela nevhod­ný poze­mek ke stavbě domu nebo se nám nelí­bi­la lokali­ta. Prav­da, naše poža­davky neby­ly nejnižší, chtěli jsme tře­ba, aby byl poze­mek blízko upravo­vaných běžeck­ých stop. Pos­tup­ně jsme poz­nali pěkný kus Orlick­ých hor. Jed­nou jsem odpověděla na inz­erát v Sed­loňově a ozval se mi mak­léř, že by nám mohl ukázat i jiné pozemky, než které jsou na inter­ne­tu. Jed­na­lo se tzv. neveře­jné nabíd­ky. Za půlden jsme s ním objeli asi 10 pozemků a nakonec jsme si jeden vybrali. „Náš“ poze­mek byl čer­stvě určen k zas­tavění novým územ­ním plánem obce Dešt­né. Prodá­val se i přes inz­erát, ale my jsme aspoň získali jis­to­tu, že lep­ší poze­mek tehdy neseženeme.

V součas­né době je hledání vhod­ného pozemku v Orlick­ých horách složitější než před 6–7 lety. Nabíd­ka je omezená, majitelé nema­jí potře­bu pozemky prodá­vat nebo chtějí vysok­ou částku. Ceny pozemků stále mírně stoupa­jí. Zkušený real­it­ní mak­léř, který zná míst­ní pod­mínky, může být tou správ­nou osobou, na kter­ou se obrátit. Další možnos­tí je kon­tak­to­vat pří­mo obec.

Jed­na z prvních návštěv na pozemku proběh­la v zimě roku 2012.

Pohled ze ste­jného mís­ta o pár měsíců později.

Topení v roubence 2 — čištění kamen a komínu

Zima už klepe na dveře a je nejvyšší čas připrav­it se na další top­nou sezonu. V roubence máme kachlová kam­na napo­jená do kla­sick­ého třívrstvého komínu. A právě o nezbyt­ném čištění a kon­t­role komínu a kamen bude dnešní článek. Pokud chcete podrob­něji znát sys­tém vytápění roubenky, přečtěte si první článek o topení.

Čištění kamen

Uvnitř kamen je zabu­dová­na krbová vlož­ka s teplovod­ním výměníkem. Výměník si můžete před­stavit jako ple­chovou kra­bi­ci se sous­tavou trubek, který­mi procháze­jí spaliny. Přes teplos­měn­nou plochu trubek je tep­lo předáváno do top­né vody. Trubky výměníku se při proudění spalin zanáší dehtem a je potře­ba je pravidel­ně čistit.

Prvním před­pok­la­dem správné údrž­by výměníku je mít k němu dobrý příst­up. Z toho­to důvo­du jsme si na před­ní straně krbové obestav­by nechali udělat velká revizní dvíř­ka. Dvíř­ka mají šamo­tovou výplň v ple­chovém rámečku. Povrch dvířek je opatřen bílou kam­nářsk­ou omítk­ou, takže nepů­sobí nijak nápad­ně. Na obrázku vidíte sun­daná revizní dvíř­ka a za nimi odkry­tý výměník. Trubky výměníku jsou schované za ocelový­mi deflek­to­ry, které je tře­ba vyj­mout. Špinavá práce začíná…

Čištění probíhá ocelovým kartáčem. Je potře­ba nepočí­nat si moc urput­ně, jinak budete mít vše v něko­likametro­vém okruhu kolem kamen pokry­té tenk­ou vrstvou sazí.

Vys­mýčit dokonale kam­na nez­na­mená jen vybrat popel z topeniště. Výměník se má podle výrobce čis­tit jed­nou za měsíc. My topíme hlavně o vík­endech, a tak jej čistíme vždy po sezóně. Větši­nou z něj vymeteme tak třet­inu kýble sazí.

Čištění komínu

Z kamen proudí spaliny do nere­zového kouřovo­du a dál do komínu. Máme kla­sický třívrstvý komín Eko Uni­ver­sal od firmy Eko komíny. Betonová tvár­nice má uvnitř šamo­tovou trubku potřeb­ného průměru (v našem pří­padě 20cm) obale­nou tepel­nou izo­lací. Jed­notlivé tvár­nice se staví na sebe do potřeb­né výšky. Nad stře­chou se přidá opláštění imi­tu­jící cihel­né zdi­vo, ukonču­jící des­ka a nere­zová stříška.

Komíny u top­i­del na pevná pali­va (tj. na dře­vo, brikety apod.) do výkonu 50 kW se musí při sezón­ním provozu čis­tit min­imál­ně 2x ročně. Čištění provádí kom­iník nebo maji­tel svépo­mocí. Manžel si na to pořídil ocelovou štětku s plas­tový­mi oheb­ný­mi tyče­mi, které se dají napojovat.

Čištění se provádí sho­ra, takže je nut­né mít bezpečný příst­up na střechu nejlépe hned vedle komínu. Saze se vybíra­jí dole vybíracím otvorem.

Jak často se čistí a kontroluje komín

Údrž­ba komínů se řídí vyh­lášk­ou č. 34/2016 Sb. o čištění, kon­t­role a revizi spali­nové ces­ty. Pro nejčastější typ top­id­la na tuhá pali­va do výkonu 50kW platí povin­nost čištění 3x ročně (2x při sezón­ním provozu) a kon­tro­la kom­iníkem 1x ročně. U staveb pro rodin­nou rekreaci platí čištění min­imál­ně 1x ročně a kon­tro­la jed­nou za dva roky. Revize komínu se provádí pouze před zapo­jením top­id­la do provozu (např. v novostavbě), při výměně top­id­la za jiné, při staveb­ních úpravách apod.

Co hrozí, pokud neb­udete komín pravidel­ně čis­tit a kon­trolo­vat? Přede­vším se bude pos­tup­ně zanášet, špat­ně potáhne a časem může dojít ke vzní­cení sazí. Hořící dehet vyvine vyšší teplo­tu než mají běžné spaliny a komín nebo top­id­lo se může žárem poškodit (nejčastěji pras­knout). Pokud zaned­baný komín způ­sobí požár, pojišťov­na vám bude krátit plnění. Navíc se vys­tavu­jete riziku poku­ty od hasičů, kteří kon­trolu­jí zejmé­na objek­ty přís­tup­né veře­jnos­ti. V roce 2017 způ­so­bi­ly nevy­hovu­jící komíny 1028 požárů (zdroj: HZS ČR).

Roubenka a zahrada v roce 2018

S pořízením roubenky se z nás stali kutilové. Na dov­ole­nou už nejezdíme na závody, nedej bože do zahraničí, ale zásad­ně na chalupu do Dešt­ného. Pro­tože samo se to neudělá, že jo. Něk­do tomu říká i jinak, tře­ba že jede na VT Dešt­né (pro mud­ly uvádím překlad — výcvikový tábor). Prin­cip je ale ste­jný. Člověk na čas odloží myš a kláves­ni­ci a jde dělat něco “nor­mál­ního”.

Havárie vody

Letošní zahrád­kářův rok jsme s před­tu­chou velkého sucha zahájili důk­lad­ným zal­itím zahrady. Ne zcela úmyslně nám z vodoměrné šachty vytek­lo asi 200 kubíků vody. Na vině byl prasklý spoj potrubí, jako naschvál hned za vodoměrem. Po vyčer­pání vody a opravě se chvíli nic nedě­lo a pak nám přiš­lo roční vyúč­tování. Usm­lou­vali jsem to na méně než půlku původ­ní částky, takže kromě suchého chle­ba můžeme dětem občas dopřát i suché bram­bo­ry. 

Zahrada

Pak už to šlo jako po drátkách. V květ­nu vykvet­ly na podz­im zasazené jahody a za chvíli už jsme sklízeli šťav­naté plody, které se vůbec neda­jí srov­nat s těmi, co jsem vypěs­to­vala v Hrad­ci na dvoře (ze ste­jných sazenic). Letos na jaře bylo tep­lo a slunečno. Občas zaprše­lo, ale slimá­ci se drželi zpátky. K vyvýšeným dřevěným záhonům jsem přis­toupi­la poněkud pankově. Mís­to sofistiko­vané kon­strukce a promyšlené sklad­by od ple­ti­va pro­ti hrabošům, přes větve, kom­post a kdo ví co, jsem pouze sboucha­la 4 prk­na, posadi­la je na zry­tou zem a pros­tor vyplni­la hlí­nou z okol­ních krt­inců. Aby se neřek­lo, vysy­pala jsem naho­ru jeden 50 l pytel sub­strá­tu. A pro­tože nemám ráda jahody obalené v hlíně, přikry­la jsem záhon černou textilií.

Na potoce jsme postavili hráz, aby­chom měli kde nabírat vodu na zalévání. Jenže i v Dešt­ném je velké sucho. Potok ste­jně jako v roce 2015 vyschnul. Mís­to obvyk­lé bažiny máme teď na pozemku nor­mál­ní louku. Záho­ny musíme zalí­vat vodou z vodovodu.

Další metou byla bohatá květi­nová výz­do­ba na balkóně. Použi­la jsem samoza­vlažo­vací truh­líky, aby květiny přeži­ly naše občas­né vík­endové absence. Zatím­co petúnie byly tak trochu krokem vedle (v zal­itých truh­lících půl­ka uhni­la), pře­vis­lé mušká­ty bohatě kve­tou celé léto. Příští rok je dám do všech čtyř truhlíků.

Terénní úpravy

V červnu vypad­la naše zahra­da tak­to. A pak to zača­lo. Navážení kamenů a hlíny od souse­da, který kousek od nás začal stavět roubenku. Skládání kamenů do zídek, přesývání zeminy a vožení koleček se šterkem a hlí­nou tam, kam bylo potřeba.

Čas od času jsme si při prá­ci s lopa­tou vyslech­li komen­táře od kolemj­doucích tur­istů. Zau­ja­lo mě tře­ba “chalupu bych nechtěl ani zan­ic” nebo “už sem jezdíme něko­lik let a vaše chalu­pa je tady nejhezčí:)”.

A takhle vypadá naše “skalka”. Nahoře máme v plánu trávník se stolem a lav­ice­mi. A všude kolem budou okras­né záho­ny s keři a trvalka­mi. Jed­nou určitě!:) Letos bloku­je zahrad­nické práce sucho a chy­bějící plech na sok­lu. Nech­ci, aby sazenice pošla­pali řemeslní­ci, až ho konečně (po roce!) při­j­dou dodělat.

Zíd­ku máme i z druhé strany za domem.

Vylepšení uvnitř

Když nám doš­ly síly a venku bylo vedro, zale­zli jsme s kutěním dovnitř. Na oknech přiby­ly vlast­noručně ušité závěsy a v lyžárně police na všech­ny věci (a že jich máme).

Také jsme se pustili do mal­ování. Zatím je hotová před­síň a lyžár­na. Něco mi říká, že se začátkem škol­ního roku už se moc dalšího nestihne:)

5 tipů na letní výlety v Orlických horách – 3. část | Kačenčina pohádková stezka

Dnešní výlet potěší všech­ny malé (nebo i velké?) sběratele razítek. Kačenči­na pohád­ková stez­ka Vás provede po blízkém i vzdálenějším okolí Dešt­ného. Stačí si v info­cen­tru nebo na jiném místě vyzved­nout hrací kar­tu a lov může začít.

Trasa

V okolí Dešt­ného v Orlick­ých horách na vás čeká 18 stanovišť s razítky. K získání všech je potře­ba ujít asi 15 km v kop­cov­itém terénu. Nepočíte­jte tedy, že s dět­mi vše zvlád­nete za jeden den (i když i takoví bor­ci se s pomocí auta naj­dou). Ideál­ní je rozdělit si sbírání na tři okruhy. Na každém stanovišti najdete nauč­nou ceduli s tex­tem, razítko, (dobro­vol­ný) úkol a dřevě­nou sochu Kačenky. Autork­ou většiny z nich je Jarmi­la Hal­dová ze Sedloňova.

Kačenčina pohádková stezka mapa

Lanovk­ou na Stu­dený vrch

První okruh jsme začali na spod­ní stani­ci lanovky v areálu Mar­ta II, která je v provozu i v létě. Naho­ru nás vyve­zla čtyřsedač­ka. Nedaleko od výs­tup­ní stan­ice je vyh­líd­ka pod Stu­deným. Už po svých jsme vys­toupali na Stu­dený vrch. S pomocí špalků jsme si připom­něli nejvyšší vrcholy Orlick­ých hor. Dál už ved­la ces­ta převážně z kopce ke sjez­dovce Zák­outí a k potoku nad Orlicí. Za parkovištěm napro­ti Orli­ci je nená­pad­ná pěšin­ka, značená mod­rou tur­i­stick­ou znač­nou. Přešli jsme mostek přes řeku Bělou. Mod­rá znač­ka odboči­la do kopce, zatím­co my jsme pokračo­vali podél vody ke kapličce. Už jen kousek to byl k odbočce ke kapličce. Výlet jsem zakončili v nedalekém Ateliéru zvon­aře a hrnčířky. V kar­tičce přiby­lo 8 razítek. Ateliéru zvon­aře a hrčířky koupíte vkus­nou keramiku a ručně odl­ité zvony. Pořá­da­jí tam i výt­varné workshopy.

ateliér Zvonaře a hrnčířky Deštné

Kos­tel sv. Matouše

Druhý výlet jsme začali u Muzea. Pokud máte chuť, můžete se uvnitř ponořit do his­to­rie zim­ních sportů, tur­is­tiky a řeme­sel. My jsem zamířili pro druhé razítko k restau­raci Kozí chlívek, kde je oblíbená ohrád­ka se (sádrový­mi) zvířátky. Na oběd bylo ještě brzo, pro­to jsme pokračo­vali dál k lanové­mu parku. Pokud nepůjdete dovnitř zdolá­vat lanové překážky, můžete aspoň vyzk­oušet lanovku před vcho­dem. Po sil­ničce naho­ru jsme vyrazili směrem ke kostelu sv. Matouše. Po ces­tě nás čekala zastáv­ka u Huber­ta, patrona mys­livců, který si připrav­il pozná­vačku zvířat. Svatý Matouš je barokní kostelík, který podob­ně jako kos­tel v Ner­a­tově, o kterém jsem psala zde, málem zanikl. Naštěstí i zde se našli dobří lidé, kteří se zasadili o zachování této kra­jin­né dom­i­nan­ty. Ještě kousek vzhůru se špl­há ces­ta k altánu nad Matoušem, nejvyšší­mu bodu dnešního výle­tu. Lesem jsem prošli pro posled­ní razítko ke sjez­dovce Mar­ta. V hrací kartě se zaplni­lo dalších 7 políček.

lanový park Deštné v Orlických horách
u Huberta Deštné v Orlických horách
kostel svatého Matouše v Deštném

Velká Dešt­ná

Nejvzdálenějším stanovištěm je razítko na Velké Dešt­né. Auto­busem jsme vyjeli na Šer­lich, aby­chom ušetřili výškové metry, které nás dělily od Velké Dešt­né s kótou 1115 m. n. m. Z parkoviště jsme šli zkratk­ou přes les, která se napo­ji­la na asfaltku s čer­ve­nou tur­i­stick­ou značk­ou (vrcholovou Jiráskovu ces­tu). Po třech kilo­me­trech jsem byli na místě. Na vrcholu je nová rozh­led­na a připravu­je se kiosek s občer­stvením (zatím fun­gu­je provi­zorní). Původ­ní srub horské služ­by byl zbourán. Dolů jsme se vydali str­mou ces­tou po zelené značce do Luisi­na údolí, kde na nás čeka­lo posled­ní razítko. Výlet se dá absolvo­vat i na kole nebo vyjet autem do zmíněného Luisi­na údolí.

Posled­ní z 18 stanovišť je v Jedlové u ryb­ní­ka Start. Můžete si ho při­dat k druhé­mu výle­tu nebo si k němu zajet zajet samostat­ně. V ryb­níce si můžete ulovit pstruha, kterého vám usmaží v nedaleké restauraci.

Zasloužená odměna

Máte ale­spoň 10 razítek? Výborně, můžete si vybrat odměnu. My doporuču­jeme vst­up na adven­ture golf v Dešt­ném. Na novém 18 jamkovém hřišti vás čeká zába­va s vod­ní­mi prvky. Běžné vstup­né je 250 Kč pro dospělého a 200 Kč pro děti. Obzvláště pil­ní lov­ci razítek, kteří zaplní celou kar­tičku, se mohou zúčast­nit slosování.