Nová rozhledna na Velké Deštné

autor: | Pro 27, 2018 | Architektura a stavebnictví

Kon­cem listopadu proběh­la na FB stránce obce Dešt­né v Orlick­ých horách zprá­va, že bylo předáno staveniště na Velké Dešt­né, kde má do příštího podz­imu vyrůst rozh­led­na. Stav­ba, o které se mlu­ví již něko­lik let, konečně dosta­la reál­né obrysy.

Nová rozhledna

Rozh­led­na bude mít podobu pěti­bokého hra­nolu opláštěného tenký­mi dřevěný­mi hra­noly, které sym­bol­izu­jí déšť hnaný větrem. Vyh­líd­ková ploši­na bude v 17 metrech, což by mělo zajis­tit dobrý výh­led i poté, co vyros­tou okol­ní smrky. Schodiště a nos­ná kon­strukce budou ocelové. Pro­jekt najdete zde.

Je vidět, že autoři z Architekti.in jsou znal­ci míst­ních pod­mínek, s deštěm a větrem se na vrcholu ve výšce 1115 m.n.m. celkem tre­fili. Ještě bych při­dala sníh, mráz a mlhu jako od Rákos­níč­ka. Brněn­ský ateliér má v okolí již něko­lik real­iza­cí. Nedaleko naší chalupy v Dešt­ném sto­jí ten­to dům. Nad Kounovem narazíte na dům v kra­jině.

Historie

Věže a rozh­led­ny nej­sou na nejvyšším vrcholku Orlick­ých hor novink­ou. Pěkný článek o jejich his­torii najdete zde. Možná si ste­jně jako já pamatu­jete posled­ní rozh­led­nu, která připomí­nala spíš větší posed. Jednoduchá dřevěná stav­ba byla v roce 2010 odstraně­na kvůli havar­i­jní­mu stavu a od té doby je na Velké Dešt­né pouze plácek mezi klečí s rozces­t­níkem. Rozh­led­na se tak stane obnove­nou dom­i­nan­tou hor a cílem let­ních i zim­ních výletů. Když budu děti lákat nejen na razítko od Kačenky, tatranku v nedalekém bufe­tu, kešku ukry­tou v kleči, ale ještě na rozh­led­nu, určitě naho­ru vyšlapou úplně samy:-) A co teprve takový výběh na Velk­ou Dešt­nou, to bude teprve výzva!

Česko-polská hřebenovka

Pláno­vaná stav­ba je součástí pro­jek­tu Česko-pol­ská hřeben­ov­ka – východ­ní část, který je spolu­fi­nan­cov­án Evrop­sk­ou unií. Do roku 2020 by měly být real­i­zovány mimo jiné rozh­led­ny na Feis­tově kop­ci v Olešni­ci (kam jsme letos poněkud nepláno­vaně zaví­tali při cyklovýletě) a na Šibeníku nad Novým Hrád­kem. V Ner­a­tově mají napláno­vanou stavbu mostu do Pol­s­ka přes a Divok­ou Orli­ci a nové infor­mační centrum.

Fotky: Architekti.in, Tisicovky.cz

Stavba roubenky – 1. část | Výběr pozemku

autor: | Lis 29, 2018 | Stavba roubenky

Star­tu­je ser­iál, který Vás provede stavbou roubenky „krok za krokem“. Probereme vše, počí­na­je pozemkem, pro­jek­tem, staveb­ním pov­olením, přes stavbu jed­notlivých částí domu až ke kolau­daci. Články budou vycházet pravidel­ně každé dva týdny.

Každá stav­ba začíná výběrem pozemku. Tedy pokud jste nějaký nedostali nebo nezdědili. V takovém pří­padě vám grat­u­lu­ji, můžete článek směle přeskočit a počkat si na další díl. Vy ostat­ní najdete níže výčet kritérií, která vám pomo­hou zori­en­to­vat se v real­it­ní nabídce.

Lokalita

Lokali­ta je nejdůležitější. Nevy­hovu­jící dům můžete přes­tavět, ale mís­to, na kterém sto­jí, už nikdy nezměníte. Novostav­ba roubenky patří na venkov nebo na okraj měs­ta, kde se zachoval ves­nický ráz. Vyh­něte se cen­trům měst a větších obcí nebo nově vznika­jícím „satelitům“. Rouben­ka dobře zapadne všude tam, kde najdete staré dřevěné chalupy. Jed­ná se přede­vším o horské a pod­horské oblasti, ale tře­ba i Polabí. Naopak min­i­mum his­torick­ých roubených staveb je na Jižní Moravě. Bydlení v roubence mají lidé spo­jené s pěkným přírod­ním prostředím.

Navš­tivte lokali­tu nejlépe osob­ně nebo ale­spoň vir­tuál­ně pomocí https://mapy.cz/ nebo https://www.google.com/maps/. Využi­jte satelit­ní snímky a Street View. Užitečným nástro­jem je dig­itál­ní územ­ní plán, který najdete větši­nou na stránkách obce. Dozvíte se z něj, zda je poze­mek vhod­ný pro stavbu rodin­ného nebo rekreačního domu. Pro Královéhradecký kraj můžete využít web http://up.kr-kralovehradecky.cz/, kde jsou na jed­nom místě k dis­pozi­ci územ­ní plány všech obcí v kra­ji. Nejdůležitější­mi část­mi územ­ního plánu jsou „hlavní výkres“ s barevným vyz­načením funkčních ploch a tex­tová část, kde najdete přes­ný popis, co je v dané ploše pří­pust­né stavět.

Cena

Před­běž­nou před­stavu o cenách pozemků v dané lokalitě získáte na real­it­ních serverech. Ceny uve­dené v inz­erátech jsou větši­nou o něko­lik pro­cent vyšší než ceny skutečně obchodované. Není rozho­du­jící, kolik zaplatíte za metr čtverečný pozemku. Porovnáve­jte vždy cenu za parcelu, na které lze postavit jeden dům.

Technická a dopravní infrastruktura

Zajíme­jte se o možnost napo­jení na dis­tribuční síť elek­trické energie, vodovod, kanal­izaci a ply­novod. Bez vyřešení prvních tří přípo­jek se při stavbě domu neobe­jdete. Absence vodovo­du zna­mená nut­nost vybu­dovat vrtanou (čas­to desítky metrů hlubok­ou) studnu. Obdob­ně pokud není k dis­pozi­ci kanal­izace, musíte zřídit jímku, sep­tik nebo domovní čistír­nu. Společnost ČEZ Dis­tribuce, a.s. provozu­je Geo­portál (https://geoportal.cezdistribuce.cz/geoportal/), kde si můžete zažá­dat o infor­ma­ci o exis­ten­ci sítí elek­trické energie. Služ­ba je zdar­ma a odkaz na situ­ační plánek vám při­jde během pár min­ut do mailu. Obdob­nou službu posky­tu­je společnost Inno­gy (dříve RWE) a něk­teří další vlast­ní­ci tech­nické infrastruktury.

Dopravní infra­struk­tu­ra zahrnu­je přís­tupovou ces­tu na poze­mek a vybu­dování sjez­du. Ideál­ní je, pokud je poze­mek přís­tup­ný z míst­ní komu­nikace ve vlast­nictví obce. Někdy je příst­up ze sil­nice ve vlast­nictví kra­je nebo stá­tu. S vlast­níkem přís­tupové ces­ty budete řešit pov­olení nového sjez­du na poze­mek, pokud nebyl dosud zřízen. Je-li příst­up přes soukromý poze­mek, je nut­né ošetřit prá­vo uží­vat ces­tu sep­sáním služeb­nos­ti (dříve věc­ného břemene).

Místní podmínky

Sem patří velikost parce­ly, odstupové vzdálenos­ti, ochran­ná pás­ma, ori­en­tace ke svě­tovým stranám, svaži­tost, geolo­gie a zák­ladové poměry a další. Zde doporuču­ji konzultaci s odborníkem, nejlépe budoucím architek­tem či pro­jek­tan­tem vaše­ho domu. Pokud ještě nevíte, kdo bude váš dům pro­jek­to­vat, mohu pro vás odborné posouzení pozemku zajis­tit. Stačí využít kon­takt na stránce. Doporuču­ji obrátit se na odborní­ka, který je schopen nést zod­pověd­nost za svá rozhod­nutí. Abyste nemuseli později vyčí­tat příbuzné­mu (kamará­dovi, kole­govi, … ), že vám špat­ně poradil.

Naše zkušenosti s výběrem pozemku

S hledáním pozemku pro roubenku jsme začali asi jako větši­na na real­it­ních serverech. Bylo to tuším někdy začátkem roku 2011. Zaměřili jsme se na západ­ní stranu Orlick­ých hor. Občas nás něco zau­ja­lo a zajeli jsme se tam podí­vat. Naz­vala bych to „real­it­ní tur­is­tik­ou“, která ale k niče­mu moc neved­la. Po pří­jez­du na mís­to se vždy objevilo nějaké velké ALE. Větši­nou se jed­na­lo o zcela nevhod­ný poze­mek ke stavbě domu nebo se nám nelí­bi­la lokali­ta. Prav­da, naše poža­davky neby­ly nejnižší, chtěli jsme tře­ba, aby byl poze­mek blízko upravo­vaných běžeck­ých stop. Pos­tup­ně jsme poz­nali pěkný kus Orlick­ých hor. Jed­nou jsem odpověděla na inz­erát v Sed­loňově a ozval se mi mak­léř, že by nám mohl ukázat i jiné pozemky, než které jsou na inter­ne­tu. Jed­na­lo se tzv. neveře­jné nabíd­ky. Za půlden jsme s ním objeli asi 10 pozemků a nakonec jsme si jeden vybrali. „Náš“ poze­mek byl čer­stvě určen k zas­tavění novým územ­ním plánem obce Dešt­né. Prodá­val se i přes inz­erát, ale my jsme aspoň získali jis­to­tu, že lep­ší poze­mek tehdy neseženeme.

V součas­né době je hledání vhod­ného pozemku v Orlick­ých horách složitější než před 6–7 lety. Nabíd­ka je omezená, majitelé nema­jí potře­bu pozemky prodá­vat nebo chtějí vysok­ou částku. Ceny pozemků stále mírně stoupa­jí. Zkušený real­it­ní mak­léř, který zná míst­ní pod­mínky, může být tou správ­nou osobou, na kter­ou se obrátit. Další možnos­tí je kon­tak­to­vat pří­mo obec.

Jed­na z prvních návštěv na pozemku proběh­la v zimě roku 2012.

Pohled ze ste­jného mís­ta o pár měsíců později.

Seriál Stavba roubenky

Stav­ba roubenky – 1. část | Výběr pozemku

Stav­ba roubenky – 2. část | Projekt

Stav­ba roubenky – 3. část | Jak navrhnout ideál­ní roubenku

Stav­ba roubenky – 4. část | S fir­mou nebo svépomocí

Stav­ba roubenky — 5. část | Základy

5 tipů na letní výlety v Orlických horách – 3. část | Kačenčina pohádková stezka

autor: | Srp 21, 2018 | Cesty a výlety

Dnešní výlet potěší všech­ny malé (nebo i velké?) sběratele razítek. Kačenči­na pohád­ková stez­ka Vás provede po blízkém i vzdálenějším okolí Dešt­ného. Stačí si v info­cen­tru nebo na jiném místě vyzved­nout hrací kar­tu a lov může začít.

Trasa

V okolí Dešt­ného v Orlick­ých horách na vás čeká 18 stanovišť s razítky. K získání všech je potře­ba ujít asi 15 km v kop­cov­itém terénu. Nepočíte­jte tedy, že s dět­mi vše zvlád­nete za jeden den (i když i takoví bor­ci se s pomocí auta naj­dou). Ideál­ní je rozdělit si sbírání na tři okruhy. Na každém stanovišti najdete nauč­nou ceduli s tex­tem, razítko, (dobro­vol­ný) úkol a dřevě­nou sochu Kačenky. Autork­ou většiny z nich je Jarmi­la Hal­dová ze Sedloňova.

Kačenčina pohádková stezka mapa

Lanovk­ou na Stu­dený vrch

První okruh jsme začali na spod­ní stani­ci lanovky v areálu Mar­ta II, která je v provozu i v létě. Naho­ru nás vyve­zla čtyřsedač­ka. Nedaleko od výs­tup­ní stan­ice je vyh­líd­ka pod Stu­deným. Už po svých jsme vys­toupali na Stu­dený vrch. S pomocí špalků jsme si připom­něli nejvyšší vrcholy Orlick­ých hor. Dál už ved­la ces­ta převážně z kopce ke sjez­dovce Zák­outí a k potoku nad Orlicí. Za parkovištěm napro­ti Orli­ci je nená­pad­ná pěšin­ka, značená mod­rou tur­i­stick­ou znač­nou. Přešli jsme mostek přes řeku Bělou. Mod­rá znač­ka odboči­la do kopce, zatím­co my jsme pokračo­vali podél vody ke kapličce. Už jen kousek to byl k odbočce ke kapličce. Výlet jsem zakončili v nedalekém Ateliéru zvon­aře a hrnčířky. V kar­tičce přiby­lo 8 razítek. V Ateliéru zvon­aře a hrčířky koupíte vkus­nou keramiku a ručně odl­ité zvony. Pořá­da­jí tam i výt­varné workshopy.

ateliér Zvonaře a hrnčířky Deštné

Kos­tel sv. Matouše

Druhý výlet jsme začali u Muzea. Pokud máte chuť, můžete se uvnitř ponořit do his­to­rie zim­ních sportů, tur­is­tiky a řeme­sel. My jsem zamířili pro druhé razítko k restau­raci Kozí chlívek, kde je oblíbená ohrád­ka se (sádrový­mi) zvířátky. Na oběd bylo ještě brzo, pro­to jsme pokračo­vali dál k lanové­mu parku. Pokud nepůjdete dovnitř zdolá­vat lanové překážky, můžete aspoň vyzk­oušet lanovku před vcho­dem. Po sil­ničce naho­ru jsme vyrazili směrem ke kostelu sv. Matouše. Po ces­tě nás čekala zastáv­ka u Huber­ta, patrona mys­livců, který si připrav­il pozná­vačku zvířat. Svatý Matouš je barokní kostelík, který podob­ně jako kos­tel v Ner­a­tově, o kterém jsem psala zde, málem zanikl. Naštěstí i zde se našli dobří lidé, kteří se zasadili o zachování této kra­jin­né dom­i­nan­ty. Ještě kousek vzhůru se špl­há ces­ta k altánu nad Matoušem, nejvyšší­mu bodu dnešního výle­tu. Lesem jsem prošli pro posled­ní razítko ke sjez­dovce Mar­ta. V hrací kartě se zaplni­lo dalších 7 políček.

lanový park Deštné v Orlických horách
u Huberta Deštné v Orlických horách
kostel svatého Matouše v Deštném

Velká Dešt­ná

Nejvzdálenějším stanovištěm je razítko na Velké Dešt­né. Auto­busem jsme vyjeli na Šer­lich, aby­chom ušetřili výškové metry, které nás dělily od Velké Dešt­né s kótou 1115 m. n. m. Z parkoviště jsme šli zkratk­ou přes les, která se napo­ji­la na asfaltku s čer­ve­nou tur­i­stick­ou značk­ou (vrcholovou Jiráskovu ces­tu). Po třech kilo­me­trech jsem byli na místě. Na vrcholu je nová rozh­led­na a připravu­je se kiosek s občer­stvením (zatím fun­gu­je provi­zorní). Původ­ní srub horské služ­by byl zbourán. Dolů jsme se vydali str­mou ces­tou po zelené značce do Luisi­na údolí, kde na nás čeka­lo posled­ní razítko. Výlet se dá absolvo­vat i na kole nebo vyjet autem do zmíněného Luisi­na údolí.

Posled­ní z 18 stanovišť je v Jedlové u ryb­ní­ka Start. Můžete si ho při­dat k druhé­mu výle­tu nebo si k němu zajet zajet samostat­ně. V ryb­níce si můžete ulovit pstruha, kterého vám usmaží v nedaleké restauraci.

Zasloužená odměna

Máte ale­spoň 10 razítek? Výborně, můžete si vybrat odměnu. My doporuču­jeme vst­up na adven­ture golf v Dešt­ném. Na novém 18 jamkovém hřišti vás čeká zába­va s vod­ní­mi prvky. Běžné vstup­né je 250 Kč pro dospělého a 200 Kč pro děti. Obzvláště pil­ní lov­ci razítek, kteří zaplní celou kar­tičku, se mohou zúčast­nit slosování.

Další výle­ty

1. Ner­a­tov

2. Sýp­ka — Muzeum Orlick­ých hor v Rokytnici

3. Kačenči­na pohád­ková stez­ka v Deštném

4. Hřeben Orlick­ých hor

5. Rozh­led­na na Feis­tově kopci

Nová rozh­led­na na Velké Deštné

5 tipů na letní výlety v Orlických horách – 2. část | Sýpka v Rokytnici

autor: | Srp 15, 2018 | Cesty a výlety

Druhý výlet nás zavede do Rokyt­nice v Orlick­ých horách. V budově his­torické sýp­ky z 19. sto­letí zde najdete Muzeum Orlick­ých hor. Zatím­co běžně se do muzea jezdí v deš­tivém počasí, my jsme ho poprvé navštívili v roce 2015, kdy panova­lo ste­jně horké léto jako letos. Uvnitř byl pří­jem­ný chládek díky tlustým kamen­ným zdem a klimatizaci.

Expozice

Muzeum bylo otevřeno na kon­ci roku 2013. Expoz­ice je tedy poměrně nová, mod­erně pojatá a inter­ak­tivní. Zau­jme malé i velké návštěvníky. Jak napovídá název “Přírodou za řemes­ly Orlick­ých hor”, návštěvní­ci mají možnost seznámit se s tradiční­mi řemes­ly zasazený­mi v kulisách přírod­ního prostředí Orlick­ých hor. Nečeke­jte ale nud­né exponá­ty ve vit­rínách. Hned u vstupu vás zau­jme mod­el lesa vysoký přes tři pod­laží. Uvnitř najdete strom s mno­ha vypreparovaný­mi ptáky, jejichž hlasy si můžete přehrát. V přízemí je dále víceúčelový sál a malá badatel­na. Hlavní část expoz­ice je v prvním patře. Zde už dojde na zmíněné vit­ríny, ve kterých můžete napřík­lad sle­dovat, jak se potaš mění na sklářské výrobky. Třetí pod­laží je věnováno prak­tick­ým ukázkám řeme­sel, která si můžete vyzk­oušet buď sami (omezeně) nebo v rám­ci pro­gra­mu “Řemes­la zaniklá, oživo­vaná, živá”. V nabíd­ce je mal­ba na sklo, výro­ba vánočních ozdob, tkaní a další. Stálá expoz­ice je doplně­na aktuál­ní výs­tavou. Větši­nou se jed­ná o fotografie nebo pan­e­ly (my jsme viděli zají­mavou výs­tavu o českých legionářích).

sýpka Muzeum orlických hor interiér
sýpka Muzeum orlických hor interiér

Budo­va sýpky

Budo­va v poloviny 19. sto­letí byla citlivě rekon­struová­na hradeck­ým Ateliérem Šuda — Horský. Velký důraz byl kladen na zachování původ­ních prvků (zdi­vo, krov). Nově vne­sené kon­strukce jsou naopak kon­trast­ní, z mod­erních mater­iálů (výta­hová šach­ta z pohle­dového betonu, prosklený světlík ve střeše atd.). Zají­mavým motivem jsou větrací otvory na fasádě, které se dostaly i do loga muzea.

Praktické informace

Muzeum se nachází nedaleko náměstí, u sil­nice směrem na Bar­tošovice. Zaparko­vat můžete na opačné straně ces­ty u prode­jny potravin. Pře­dem si můžete pros­tu­dovat pěkné webové stránky, kde najdete všech­ny potřeb­né infor­ma­ce. Otvírací doba je od úterý do neděle od 9 do 17 hod. V let­ních měsících a v září je navíc otevřeno i v pondělí. V průběhu roku se kon­a­jí různé před­nášky a akce. Plné vstup­né je 60 Kč, snížené 40 Kč.

Kam dál v Rokytnici

V Rokyt­ni­ci pocho­pitel­ně nemůžete minout náměstí, které je známé his­torick­ý­mi domy s vysoký­mi ští­ty a pod­loubí­mi. Cen­trum je měst­sk­ou památkovou rez­er­vací, avšak celkový dojem kazí něk­teré nevkus­né provo­zovny. Což určitě neplatí o míst­ním pekařství. Navštívit můžete také rokyt­nický zámek nebo malé muzeum železnice v bývalé výtop­ně vedle nádraží.

náměstí Rokytnice v Orlických horách

Další výle­ty

1. Ner­a­tov

2. Sýp­ka — Muzeum Orlick­ých hor v Rokytnici

3. Kačenči­na pohád­ková stez­ka v Deštném

4. Hřeben Orlick­ých hor

5. Rozh­led­na na Feis­tově kopci

Nová rozh­led­na na Velké Deštné

5 tipů na letní výlety v Orlických horách — 1. část | Neratov

autor: | Srp 7, 2018 | Cesty a výlety

pivo Ner­a­tov je malá osa­da za hřeben­em Orlick­ých hor, kam se každý rok ráda vracím. Vždy se tu objeví něco nového, co pozvedne toto duchovní mís­to ještě o kousek výš.

Obnovená osada

Nejlepší ces­ta do Ner­a­to­va je v sedle kola ze Šer­lichu přes Orlické Záhoří podél řeky Divoké Orlice. Jedete téměř pořád z kopce, kolem vás se střídá les a posečené louky s roztroušený­mi chalu­pa­mi. Dom­i­nan­tou osady je obnovený pout­ní kos­tel s mod­erním skleněným zastřešením. Ner­a­tovské křesťan­ské sdružení je více než činorodé, kromě záchrany kostela se zasadi­lo o celkové oživení mís­ta. Provozu­je napřík­lad obchod, hospo­du, pivo­var a zahrad­nictví. Část per­son­álu tvoří hendike­po­vaní lidí, kteří našli v Ner­a­tově domov. Kon­a­jí se zde různé kul­turní akce. Více infor­ma­cí najdete na stránkách Sdružení Ner­a­tov.

Zahrad­nictví fun­gu­je for­mou samoob­sluhy. Platí se do kasičky u vstupu. Hned za ním najdete minip­ivo­var umístěný v nové budově s dřevěný­mi latě­mi na fasádě. Na čepu je 10, 12 a 14 stupňové pivo s názvem Pro­rok, které je stáčeno i do PET lahví.

Hned za pivo­varem je novin­ka roku 2020, obnovený Ján­ský most do Polska. 

zahradnictví a pivovar Neratov
Jánský most Neratov

His­to­rie

Příběh ner­a­tovského kostela začíná v 18. sto­letí, přes­něji v roce 1723. Byla to doba vrchol­ného baro­ka (shodou okol­nos­t­ní ve ste­jném roce umírá v Praze geniál­ní architekt a stavi­tel Jan Blažej San­ti­ni-Aichel). Na rokyt­nick­ém panství ale panovaly mno­hem skrom­nější poměry. V horských osadách vznikaly jen malé kostelíky, čas­to dřevěné. Výjimk­ou je právě ner­a­tovský kos­tel Nanebevzetí Pan­ny Marie, který vznikl na oblíbeném pout­ním místě s léčivým pramen­em. Hlavní loď má délku 48m a šířku 19m. Výš­ka je kolem 20m (původ­ní věže byly ještě vyšší). Jed­ná se tedy o poměrně mon­u­men­tál­ní stavbu. Také vnitřní výz­do­ba se vymykala zde­jším poměrům. V inter­iéru domi­no­val rozměrný oltářní obraz doplněný mal­o­vanou fresk­ou na kruhové klenbě.

Zkáza a obnova kostela

Pohnutý osud měla stav­ba po 2. svě­tové válce. Na jejím kon­ci, 10. květ­na 1945, ostřelo­vala kos­tel Rudá armá­da. Střela z pancéřové pěsti zapálila střechu. Inter­iér sice ochráni­ly masivní klen­by, ale střechu se již nikdy nepo­daři­lo obnovit a kos­tel pos­tup­ně chá­tral. Po něko­li­ka letech se promáčené klen­by propad­ly a zby­lo jen tor­zo obvodových zdí. Co nedokáza­lo míst­ní drsné pod­nebí, chtěl dokonat bolše­vik. Kos­tel unikl demoli­ci na kon­ci 50. let. V 60. letech se krátce mluvi­lo o obnově, aby přišel další demoliční výměr v době nor­mal­izace. Na zbourání kostela naštěstí nezby­ly peníze.
Doslo­va znovuzrození se stav­ba dočkala po roce 1989. Dobro­vol­níkům z řad věřících i míst­ních chalupářů se podaři­lo stavbu vyk­lid­it. Násled­né opravy finan­co­v­al míst­ní spolek z církevních zdro­jů i veře­jné sbírky. Nové prosklené zastřešení bylo prove­de­no v roce 2006. Auto­ry návrhu jsou Ing. Jiří Starý a Ing. arch. Petr Dostál. Kon­cem roku 2018 byly na kostel­ní věže osazeny rep­liky původ­ních barokních bání. Věže jsou zpřís­tup­něny v rám­ci evrop­ského pro­jek­tu His­torické věže klad­ského pomezí. Uvnitř najdete výs­tavu mapu­jící his­torii kostela a dostanete se na horní kůr.

prosklená střecha kostela v Neratově
Věže kostela v Neratově

Další výle­ty

1. Ner­a­tov

2. Sýp­ka — Muzeum Orlick­ých hor v Rokytnici

3. Kačenči­na pohád­ková stez­ka v Deštném

4. Hřeben Orlick­ých hor

5. Rozh­led­na na Feis­tově kopci

Nová rozh­led­na na Velké Deštné