Druhý výlet nás zavede do Rokyt­nice v Orlick­ých horách. V budově his­torické sýp­ky z 19. sto­letí zde najdete Muzeum Orlick­ých hor. Zatím­co běžně se do muzea jezdí v deš­tivém počasí, my jsme ho poprvé navštívili v roce 2015, kdy panova­lo ste­jně horké léto jako letos. Uvnitř byl pří­jem­ný chládek díky tlustým kamen­ným zdem a klimatizaci.

Expozice

Muzeum bylo otevřeno na kon­ci roku 2013. Expoz­ice je tedy poměrně nová, mod­erně pojatá a inter­ak­tivní. Zau­jme malé i velké návštěvníky. Jak napovídá název “Přírodou za řemes­ly Orlick­ých hor”, návštěvní­ci mají možnost seznámit se s tradiční­mi řemes­ly zasazený­mi v kulisách přírod­ního prostředí Orlick­ých hor. Nečeke­jte ale nud­né exponá­ty ve vit­rínách. Hned u vstupu vás zau­jme mod­el lesa vysoký přes tři pod­laží. Uvnitř najdete strom s mno­ha vypreparovaný­mi ptáky, jejichž hlasy si můžete přehrát. V přízemí je dále víceúčelový sál a malá badatel­na. Hlavní část expoz­ice je v prvním patře. Zde už dojde na zmíněné vit­ríny, ve kterých můžete napřík­lad sle­dovat, jak se potaš mění na sklářské výrobky. Třetí pod­laží je věnováno prak­tick­ým ukázkám řeme­sel, která si můžete vyzk­oušet buď sami (omezeně) nebo v rám­ci pro­gra­mu “Řemes­la zaniklá, oživo­vaná, živá”. V nabíd­ce je mal­ba na sklo, výro­ba vánočních ozdob, tkaní a další. Stálá expoz­ice je doplně­na aktuál­ní výs­tavou. Větši­nou se jed­ná o fotografie nebo pan­e­ly (my jsme viděli zají­mavou výs­tavu o českých legionářích).

Budo­va sýpky

Budo­va v poloviny 19. sto­letí byla citlivě rekon­struová­na hradeck­ým Ateliérem Šuda — Horský. Velký důraz byl kladen na zachování původ­ních prvků (zdi­vo, krov). Nově vne­sené kon­strukce jsou naopak kon­trast­ní, z mod­erních mater­iálů (výta­hová šach­ta z pohle­dového betonu, prosklený světlík ve střeše atd.). Zají­mavým motivem jsou větrací otvory na fasádě, které se dostaly i do loga muzea.

Praktické informace

Muzeum se nachází nedaleko náměstí, u sil­nice směrem na Bar­tošovice. Zaparko­vat můžete na opačné straně ces­ty u prode­jny potravin. Pře­dem si můžete pros­tu­dovat pěkné webové stránky, kde najdete všech­ny potřeb­né infor­ma­ce. Otvírací doba je od úterý do neděle od 9 do 17 hod. V let­ních měsících a v září je navíc otevřeno i v pondělí. V průběhu roku se kon­a­jí různé před­nášky a akce. Plné vstup­né je 60 Kč, snížené 40 Kč.

Kam dál v Rokytnici

V Rokyt­ni­ci pocho­pitel­ně nemůžete minout náměstí, které je známé his­torick­ý­mi domy s vysoký­mi ští­ty a pod­loubí­mi. Cen­trum je měst­sk­ou památkovou rez­er­vací, avšak celkový dojem kazí něk­teré nevkus­né provo­zovny. Což určitě neplatí o míst­ním pekařství. Navštívit můžete také rokyt­nický zámek nebo malé muzeum železnice v bývalé výtop­ně vedle nádraží.

Další výle­ty

1. Ner­a­tov

2. Sýp­ka — Muzeum Orlick­ých hor v Rokytnici

3. Kačenči­na pohád­ková stez­ka v Deštném

4. Hřeben Orlick­ých hor

5. Rozh­led­na na Feis­tově kopci

Nová rozh­led­na na Velké Deštné

pivo Ner­a­tov je malá osa­da za hřeben­em Orlick­ých hor, kam se každý rok ráda vracím. Vždy se tu objeví něco nového, co pozvedne toto duchovní mís­to ještě o kousek výš.

Obnovená osada

Nejlepší ces­ta do Ner­a­to­va je v sedle kola ze Šer­lichu přes Orlické Záhoří podél řeky Divoké Orlice. Jedete téměř pořád z kopce, kolem vás se střídá les a posečené louky s roztroušený­mi chalu­pa­mi. Dom­i­nan­tou osady je obnovený pout­ní kos­tel s mod­erním skleněným zastřešením. Ner­a­tovské křesťan­ské sdružení je více než činorodé, kromě záchrany kostela se zasadi­lo o celkové oživení mís­ta. Provozu­je napřík­lad obchod, hospo­du, pivo­var a zahrad­nictví. Část per­son­álu tvoří hendike­po­vaní lidí, kteří našli v Ner­a­tově domov. Kon­a­jí se zde různé kul­turní akce. Více infor­ma­cí najdete na stránkách Sdružení Ner­a­tov.

Zahrad­nictví fun­gu­je for­mou samoob­sluhy. Platí se do kasičky u vstupu. Hned za ním najdete minip­ivo­var umístěný v nové budově s dřevěný­mi latě­mi na fasádě. Na čepu je 10, 12 a 14 stupňové pivo s názvem Pro­rok, které je stáčeno i do PET lahví.

Hned za pivo­varem je novin­ka roku 2020, obnovený Ján­ský most do Polska. 

His­to­rie

Příběh ner­a­tovského kostela začíná v 18. sto­letí, přes­něji v roce 1723. Byla to doba vrchol­ného baro­ka (shodou okol­nos­t­ní ve ste­jném roce umírá v Praze geniál­ní architekt a stavi­tel Jan Blažej San­ti­ni-Aichel). Na rokyt­nick­ém panství ale panovaly mno­hem skrom­nější poměry. V horských osadách vznikaly jen malé kostelíky, čas­to dřevěné. Výjimk­ou je právě ner­a­tovský kos­tel Nanebevzetí Pan­ny Marie, který vznikl na oblíbeném pout­ním místě s léčivým pramen­em. Hlavní loď má délku 48m a šířku 19m. Výš­ka je kolem 20m (původ­ní věže byly ještě vyšší). Jed­ná se tedy o poměrně mon­u­men­tál­ní stavbu. Také vnitřní výz­do­ba se vymykala zde­jším poměrům. V inter­iéru domi­no­val rozměrný oltářní obraz doplněný mal­o­vanou fresk­ou na kruhové klenbě.

Zkáza a obnova kostela

Pohnutý osud měla stav­ba po 2. svě­tové válce. Na jejím kon­ci, 10. květ­na 1945, ostřelo­vala kos­tel Rudá armá­da. Střela z pancéřové pěsti zapálila střechu. Inter­iér sice ochráni­ly masivní klen­by, ale střechu se již nikdy nepo­daři­lo obnovit a kos­tel pos­tup­ně chá­tral. Po něko­li­ka letech se promáčené klen­by propad­ly a zby­lo jen tor­zo obvodových zdí. Co nedokáza­lo míst­ní drsné pod­nebí, chtěl dokonat bolše­vik. Kos­tel unikl demoli­ci na kon­ci 50. let. V 60. letech se krátce mluvi­lo o obnově, aby přišel další demoliční výměr v době nor­mal­izace. Na zbourání kostela naštěstí nezby­ly peníze.
Doslo­va znovuzrození se stav­ba dočkala po roce 1989. Dobro­vol­níkům z řad věřících i míst­ních chalupářů se podaři­lo stavbu vyk­lid­it. Násled­né opravy finan­co­v­al míst­ní spolek z církevních zdro­jů i veře­jné sbírky. Nové prosklené zastřešení bylo prove­de­no v roce 2006. Auto­ry návrhu jsou Ing. Jiří Starý a Ing. arch. Petr Dostál. Kon­cem roku 2018 byly na kostel­ní věže osazeny rep­liky původ­ních barokních bání. Věže jsou zpřís­tup­něny v rám­ci evrop­ského pro­jek­tu His­torické věže klad­ského pomezí. Uvnitř najdete výs­tavu mapu­jící his­torii kostela a dostanete se na horní kůr.

Další výle­ty

1. Ner­a­tov

2. Sýp­ka — Muzeum Orlick­ých hor v Rokytnici

3. Kačenči­na pohád­ková stez­ka v Deštném

4. Hřeben Orlick­ých hor

5. Rozh­led­na na Feis­tově kopci

Nová rozh­led­na na Velké Deštné