Přidala bych k rizikům jednu věc, která se objeví až po nastěhování: vlhkost a to, co se v suterénu dá a nedá skladovat. I dobře izolovaný suterén má v létě jiný režim než zbytek domu — stěny jsou chladné, a když se do něj v horkém dni pustí teplý venkovní vzduch, vlhkost na nich zkondenzuje. Větrání v poledne tedy vlhkost nesnižuje, ale přidává; správně se větrá brzy ráno, kdy je venkovní vzduch chladnější než stěny.

Prakticky z toho plyne, co tam neukládat: čalouněný nábytek, matrace a lůžkoviny. Textil vlhkost natáhne a nikdo si toho nevšimne, dokud věc nezačne cítit plesnivinou — a matraci pak už nezachráníte, protože se vysuší jen povrch. Pokud se do suterénu ukládá sezónní ložní prádlo, jedině do uzavřených boxů a ne přímo na podlahu.

A jestli se v roubence uvažuje o ložnici v suterénu, stojí za to počítat s odvlhčovačem nebo řízeným větráním rovnou v projektu. Dva lidé vydýchají za noc kolem litru vody a v chladné místnosti pod terénem se to projeví na stěnách dřív než kdekoli jinde.

Jak jste nakonec vyřešili větrání suterénu vy? Zajímá mě hlavně to, jestli tam vedete rekuperaci, nebo se spoléháte na okna.