S pořízením roubenky se z nás stali kutilové. Na dov­ole­nou už nejezdíme na závody, nedej bože do zahraničí, ale zásad­ně na chalupu do Dešt­ného. Pro­tože samo se to neudělá, že jo. Něk­do tomu říká i jinak, tře­ba že jede na VT Dešt­né (pro mud­ly uvádím překlad — výcvikový tábor). Prin­cip je ale ste­jný. Člověk na čas odloží myš a kláves­ni­ci a jde dělat něco “nor­mál­ního”.

Havárie vody

Letošní zahrád­kářův rok jsme s před­tu­chou velkého sucha zahájili důk­lad­ným zal­itím zahrady. Ne zcela úmyslně nám z vodoměrné šachty vytek­lo asi 200 kubíků vody. Na vině byl prasklý spoj potrubí, jako naschvál hned za vodoměrem. Po vyčer­pání vody a opravě se chvíli nic nedě­lo a pak nám přiš­lo roční vyúč­tování. Usm­lou­vali jsem to na méně než půlku původ­ní částky, takže kromě suchého chle­ba můžeme dětem občas dopřát i suché bram­bo­ry. 

Zahrada

Pak už to šlo jako po drátkách. V květ­nu vykvet­ly na podz­im zasazené jahody a za chvíli už jsme sklízeli šťav­naté plody, které se vůbec neda­jí srov­nat s těmi, co jsem vypěs­to­vala v Hrad­ci na dvoře (ze ste­jných sazenic). Letos na jaře bylo tep­lo a slunečno. Občas zaprše­lo, ale slimá­ci se drželi zpátky. K vyvýšeným dřevěným záhonům jsem přis­toupi­la poněkud pankově. Mís­to sofistiko­vané kon­strukce a promyšlené sklad­by od ple­ti­va pro­ti hrabošům, přes větve, kom­post a kdo ví co, jsem pouze sboucha­la 4 prk­na, posadi­la je na zry­tou zem a pros­tor vyplni­la hlí­nou z okol­ních krt­inců. Aby se neřek­lo, vysy­pala jsem naho­ru jeden 50 l pytel sub­strá­tu. A pro­tože nemám ráda jahody obalené v hlíně, přikry­la jsem záhon černou textilií.

Na potoce jsme postavili hráz, aby­chom měli kde nabírat vodu na zalévání. Jenže i v Dešt­ném je velké sucho. Potok ste­jně jako v roce 2015 vyschnul. Mís­to obvyk­lé bažiny máme teď na pozemku nor­mál­ní louku. Záho­ny musíme zalí­vat vodou z vodovodu.

Další metou byla bohatá květi­nová výz­do­ba na balkóně. Použi­la jsem samoza­vlažo­vací truh­líky, aby květiny přeži­ly naše občas­né vík­endové absence. Zatím­co petúnie byly tak trochu krokem vedle (v zal­itých truh­lících půl­ka uhni­la), pře­vis­lé mušká­ty bohatě kve­tou celé léto. Příští rok je dám do všech čtyř truhlíků.

Terénní úpravy

V červnu vypad­la naše zahra­da tak­to. A pak to zača­lo. Navážení kamenů a hlíny od souse­da, který kousek od nás začal stavět roubenku. Skládání kamenů do zídek, přesývání zeminy a vožení koleček se šterkem a hlí­nou tam, kam bylo potřeba.

Čas od času jsme si při prá­ci s lopa­tou vyslech­li komen­táře od kolemj­doucích tur­istů. Zau­ja­lo mě tře­ba “chalupu bych nechtěl ani zan­ic” nebo “už sem jezdíme něko­lik let a vaše chalu­pa je tady nejhezčí:)”.

A takhle vypadá naše “skalka”. Nahoře máme v plánu trávník se stolem a lav­ice­mi. A všude kolem budou okras­né záho­ny s keři a trvalka­mi. Jed­nou určitě!:) Letos bloku­je zahrad­nické práce sucho a chy­bějící plech na sok­lu. Nech­ci, aby sazenice pošla­pali řemeslní­ci, až ho konečně (po roce!) při­j­dou dodělat.

Zíd­ku máme i z druhé strany za domem.

Vylepšení uvnitř

Když nám doš­ly síly a venku bylo vedro, zale­zli jsme s kutěním dovnitř. Na oknech přiby­ly vlast­noručně ušité závěsy a v lyžárně police na všech­ny věci (a že jich máme).

Také jsme se pustili do mal­ování. Zatím je hotová před­síň a lyžár­na. Něco mi říká, že se začátkem škol­ního roku už se moc dalšího nestihne:)

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.