Venku udeři­ly pořád­né mrazy, tak se témat­icky hodí zařa­dit článek o topení. Předesílám, že se neb­ude jed­nat o vyčer­pá­va­jící popis všech možných způ­sobů vytápění roubenek. Dočtete se pouze o jed­né z mno­ha možnos­tí, která se osvědči­la u nás.

Na začátku jsme ste­jně jako všich­ni ostat­ní stáli před otázk­ou, jak budeme chalupu vytápět. Nejprve jsme si shrnuli poža­davky, které by mělo topení splňo­vat. Navštívili jsme známé, kteří mají v roubence ste­jný typ topení, jaký se nám líbil. Nakonec jsme začali vybírat konkrét­ní výrobky a sháněli řemeslníky.

Požadavky na topný systém

• kachlová kam­na (která k roubence patří), jednoduchá, bez sporáku a trou­by, s pohle­dem na oheň
• efek­tivní rozvod tepla z kamen po celém domě
• možnost tem­per­ovat dům v zimě
• možnost ovlá­dat topení na dálku
• jednoduchý sys­tém, vhod­ný pro vík­endový provoz
• při­jatel­né poři­zo­vací a provozní náklady

Jak to funguje

Po zvážení různých možnos­tí jsme se rozhodli pro teplovod­ní krbovou vložku Romo­top KV 025 W01 obestavě­nou kach­le­mi Hein. Tuším, že obě firmy mají ste­jného vlast­ní­ka, pro­to k sobě výrobky rozměrově pasu­jí. S původ­ní­mi kachlový­mi kam­ny, jak je známe ze starých chalup, to nemá moc společného. Kach­le jsou jen estet­ická záleži­tost, která ukrývá poměrně účin­né top­id­lo ohří­va­jící vodu v radiá­torech a pod­la­hových trubkách. Pro tem­per­ování v zimě, když nejsme na chalupě, používáme elek­troko­tel Protherm Ray 9kW. Elek­troko­tel lze použít samozře­jmě kdyko­liv, když by se nám nechtě­lo zatápět ve vložce, ale to se zatím nesta­lo:-) Topení reg­u­lu­jeme ter­mostatem Elek­trobock s GSM mod­ulem. Zasláním SMS lze zjis­tit tře­ba aktuál­ní teplo­tu v míst­nos­ti nebo zvýšit teplo­tu, na kter­ou se má inter­iér vytápět. To používáme v zimě, když se chys­táme jet na chalupu.

Oba okruhy, zelený pro teplovod­ní vložku a čer­vený pro elek­troko­tel, mají něk­teré prvky společné (např. expanzní nádobu). Přepínání probíhá manuál­ně zavřením nebo otevřením přís­lušných kohoutů. Pro názornost jsem při­dala i plánek přízemí, kde jsou vidět radiá­to­ry a pod­la­hové topení v chod­bě a koupelně.

Krbová vložka

Zabu­dování krbové vložky bylo beze­s­poru nejnáročnější částí celé stav­by. Udělala jsem podrob­ný nákres, podle kterého se vybetono­val sokl v pod­laze a objed­naly kach­le. Vložku dodá­val topenář, který jí napo­jil na top­nou sous­tavu. Kam­nář jí násled­ně obestavěl. Vlož­ka má externí přívod vzduchu z komínové šachty. Po zatopení se začne ohří­vat voda ve výměníku. Když dosáhne teplo­ty nas­tavené na jednoduchém sní­mači (máme nas­taveno 50 st.), sep­ne se oběhové čer­pad­lo a teplá voda začne prou­dit do radiá­torů. Teplo­tu top­né vody lze sle­dovat na teploměru za boční­mi revizní­mi dvířky (větši­nou topíme tak na 60 st.). Velká revizní dvíř­ka na před­ní straně slouží k čištění výměníku (o tom zase někdy příště). Vlož­ka má už z výro­by jištění pro­ti pře­hřátí, ke které­mu by moh­lo dojít při výpad­ku elek­trick­ého proudu, kdy­by přesta­lo fun­go­vat oběhové čer­pad­lo. V takovém pří­padě by se do dochla­zo­vací smyčky začala napouštět stu­dená voda z vodovo­du a pře­bytečná voda by odtékala do kanal­izace. Je to ale spíš kra­jní řešení. Lep­ší by bylo mít záložní zdroj (baterii) nebo jednoduše neto­pit, když nejste doma.

Elektrokotel a regulace

Elek­troko­tel je umístěný v tech­nické míst­nos­ti za stě­nou, ke které přiléhá krbová vlož­ka. Pod ním je expanzní nádo­ba a oběhové čer­pad­lo pro vložku (kotel má uvnitř vlast­ní čer­pad­lo). Ter­mo­stat máme na stěně v hlavní obyt­né míst­nos­ti. Další reg­u­lační prvky jako ter­mo­stat­ické hlav­ice na radiá­torech zatím nepoužíváme. Asi budou potře­ba, až bude vlož­ka vytápět i poko­je v podkroví.

 Zkušenos­ti s provozem

Topení používáme třetí zimu a jsme spoko­jeni. Hlavní před­nos­tí teplovod­ní vložky je, že větši­na výkonu jde do vody, která ohřívá radiá­to­ry a pod­la­hové topení v celém přízemí. U běžné vložky by se tep­lo hro­madi­lo hlavně u zdro­je a ve zbytku chalupy by byla zima. Nebo by se muse­lo rozvádět prů­duchy, což fun­gu­je přirozeně (bez ven­tilá­toru) jen směrem vzhůru. V sys­té­mu není žád­ná aku­mu­lační nádrž. Na chalupu jezdíme hlavně o vík­endech, takže než by se nádrž ohřála, už bychom zase jeli domů. Pokud by se jed­na­lo o stálé bydlení, asi by se uplat­ni­la. Stači­lo by top­it tře­ba jen každý druhý den. Jed­iné, co bych udělala jinak, by bylo větší (hlubší) topení v ložni­ci. Použili jsme úzký typ kvůli úspoře mís­ta. První den až dva, dokud se neo­hře­jí cihel­né stěny, je tam chladněji.

První zimu jsme neměli zapo­jený elek­troko­tel na tem­per­ování. Něko­likrát jsme vypouštěli vodu, aby nám nezam­r­zla, a sypali sůl do záchod­vé mísy (bab­ská rada:). Párkrát bylo po našem pří­jez­du v roubené míst­nos­ti pod nulou. Zděná část nikdy nezam­r­zla, je lépe izolo­vaná. Tem­per­ování a možnost reg­ulo­vat teplo­tu na dálku je určitě velké plus. Přit­om nák­la­dy na provoz jsou přek­va­pivě příznivé. Loni jsme pro­topili v elek­třině asi 6 tis. Kč za zimu. Ako­rát mě zkla­ma­lo, že GSM mod­ul se už dvakrát zasekl, takže pří­jezd do vytopené chalupy se jak­si nekonal.

Pokud se chcete dozvědět také něco o údržbě kamen a komínu, přečtěte si druhý článek o topení.