Venku udeřily pořádné mrazy, tak se tématicky hodí zařadit článek o topení. Předesílám, že se nebude jednat o vyčerpávající popis všech možných způsobů vytápění roubenek. Dočtete se pouze o jedné z mnoha možností, která se osvědčila u nás.

Na začátku jsme stejně jako všichni ostatní stáli před otázkou, jak budeme chalupu vytápět. Nejprve jsme si shrnuli požadavky, které by mělo topení splňovat. Navštívili jsme známé, kteří mají v roubence stejný typ topení, jaký se nám líbil. Nakonec jsme začali vybírat konkrétní výrobky a sháněli řemeslníky.

Požadavky na topný systém

  • kachlová kamna (která k roubence patří), jednoduchá, bez sporáku a trouby, s pohledem na oheň

  • efektivní rozvod tepla z kamen po celém domě

  • možnost temperovat dům v zimě

  • možnost ovládat topení na dálku

  • jednoduchý systém, vhodný pro víkendový provoz

  • přijatelné pořizovací a provozní náklady

Jak to funguje

Po zvážení různých možností jsme se rozhodli pro teplovodní krbovou vložku Romotop KV 025 W01 obestavěnou kachlemi Hein. Tuším, že obě firmy mají stejného vlastníka, proto k sobě výrobky rozměrově pasují. S původními kachlovými kamny, jak je známe ze starých chalup, to nemá moc společného. Kachle jsou jen estetická záležitost, která ukrývá poměrně účinné topidlo ohřívající vodu v radiátorech a podlahových trubkách. Pro temperování v zimě, když nejsme na chalupě, používáme elektrokotel Protherm Ray 9kW. Elektrokotel lze použít samozřejmě kdykoliv, když by se nám nechtělo zatápět ve vložce, ale to se zatím nestalo:-) Topení regulujeme termostatem Elektrobock s GSM modulem. Zasláním SMS lze zjistit třeba aktuální teplotu v místnosti nebo zvýšit teplotu, na kterou se má interiér vytápět. To používáme v zimě, když se chystáme jet na chalupu.

Oba okruhy, zelený pro teplovodní vložku a červený pro elektrokotel, mají některé prvky společné (např. expanzní nádobu). Přepínání probíhá manuálně zavřením nebo otevřením příslušných kohoutů. Pro názornost jsem přidala i plánek přízemí, kde jsou vidět radiátory a podlahové topení v chodbě a koupelně.

 

Krbová vložka

Zabudování krbové vložky bylo bezesporu nejnáročnější částí celé stavby. Udělala jsem podrobný nákres, podle kterého se vybetonoval sokl v podlaze a objednaly kachle. Vložku dodával topenář, který jí napojil na topnou soustavu. Kamnář jí následně obestavěl. Vložka má externí přívod vzduchu z komínové šachty. Po zatopení se začne ohřívat voda ve výměníku. Když dosáhne teploty nastavené na jednoduchém snímači (máme nastaveno 40 st.), sepne se oběhové čerpadlo a teplá voda začne proudit do radiátorů. Teplotu topné vody lze sledovat na teploměru za bočními revizními dvířky (většinou topíme tak na 60 st.). Velká revizní dvířka na přední straně slouží k čištění výměníku (o tom zase někdy příště). Vložka má už z výroby jištění proti přehřátí, ke kterému by mohlo dojít při výpadku elektrického proudu, kdyby přestalo fungovat oběhové čerpadlo. V takovém případě by se do dochlazovací smyčky začala napouštět studená voda z vodovodu a přebytečná voda by odtékala do kanalizace. Je to ale spíš krajní řešení. Lepší by bylo mít záložní zdroj (baterii) nebo jednoduše netopit, když nejste doma.

 

Elektrokotel a regulace

Elektrokotel je umístěný v technické místnosti za stěnou, ke které přiléhá krbová vložka. Pod ním je expanzní nádoba a oběhové čerpadlo pro vložku (kotel má uvnitř vlastní čerpadlo). Termostat máme na stěně v hlavní obytné místnosti. Další regulační prvky jako termostatické hlavice na radiátorech zatím nepoužíváme. Asi budou potřeba, až bude vložka vytápět i pokoje v podkroví.

Zkušenosti s provozem

Topení používáme třetí zimu a jsme spokojeni. Hlavní předností teplovodní vložky je, že většina výkonu jde do vody, která ohřívá radiátory a podlahové topení v celém přízemí. U běžné vložky by se teplo hromadilo hlavně u zdroje a ve zbytku chalupy by byla zima. Nebo by se muselo rozvádět průduchy, což funguje přirozeně (bez ventilátoru) jen směrem vzhůru. V systému není žádná akumulační nádrž. Na chalupu jezdíme hlavně o víkendech, takže než by se nádrž ohřála, už bychom zase jeli domů. Pokud by se jednalo o stálé bydlení, asi by se uplatnila. Stačilo by topit třeba jen každý druhý den. Jediné, co bych udělala jinak, by bylo větší (hlubší) topení v ložnici. Použili jsme úzký typ kvůli úspoře místa. První den až dva, dokud se neohřejí cihelné stěny, je tam chladněji.

První zimu jsme neměli zapojený elektrokotel na temperování. Několikrát jsme vypouštěli vodu, aby nám nezamrzla, a sypali sůl do záchodvé mísy (babská rada:). Párkrát bylo po našem příjezdu v roubené místnosti pod nulou. Zděná část nikdy nezamrzla, je lépe izolovaná. Temperování a možnost regulovat teplotu na dálku je určitě velké plus. Přitom náklady na provoz jsou překvapivě příznivé. Loni jsme protopili v elektřině asi 6 tis. Kč za zimu. Akorát mě zklamalo, že GSM modul se už dvakrát zasekl, takže příjezd do vytopené chalupy se jaksi nekonal.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.