Zatímco posledních pár let se v souvislosti počasím mluví hlavně o suchu, koncem devadesátých let měla řada lidí v Česku docela opačné starosti. V roce 1997 byly rozsáhlé povodně na Moravě a o rok později se velká voda prohnala Východními Čechami. Mezi nejvíce zasažené obce patřilo i Deštné.
Povodeň přišla náhle v noci z 22. na 23. července 1998. Způsobil jí několik hodin trvající přívalový déšť, kterému předcházely odpolední bouřky. V Deštném byl naměřen srážkový úhrn přes 200 mm, na hřebenech údajně dosahoval až 500 mm. To je množství, které běžně naprší na metr čtverečný za necelý rok.

povodne 3

Meteorologická situace

Přesný popis meteorologické situace najdeme v publikaci vydané Povodím Labe v roce 2008: „Postup studené fronty v noci z 22. na 23. července 1998 přes území Čech k severovýchodu se na 10, místy až 12 hodin zastavil nad Orlickými horami a jejich podhůřím. Tato fronta oddělovala velmi teplý tropický od chladnějšího mořského vzduchu. Severovýchodně od Hradce Králové směrem k severozápadní části Orlických hor vyvolaly mohutné výstupní pohyby vzduchu intenzivní bouřkovou činnost a extrémní srážky, které trvaly od pozdních odpoledních hodin dne 22. 7. 1998 do časných ranních hodin dne 23. 7. 1998. Nejvyšší srážkové úhrny byly zaznamenány v Deštném v Orlických horách (203,6 mm), Bílém Újezdě – Hrošce (195,8 mm), Bělči nad Orlicí (162,9 mm), Orlickém Záhoří – Trčkově (110,8 mm), Týništi nad Orlicí (100 mm) a Hradci Králové (89,2 mm). Pro srovnání uvádíme, že v minulosti byly extrémní srážky zaznamenány v Deštném v Orlických horách dne 15. 6. 1910, a to 100,9 mm (měření se zde provádí od roku 1901). To znamená, že ve dnech 22. až 23. 7. 1998 spadlo za 12 hodin dvakrát více srážek, než bylo toto uváděné maximum“.

povodne 1

Průběh povodně

Deštným protéká říčka Bělá, která pramení na hřebeni hor mezi Polomským kopcem a Vrchmezím (značeno odbočkou z turistické stezky). Od Šerlišského Mlýna až k Deštnému – Zákoutí teče potok strmým údolí s velkým spádem bez možnosti rozlít se do šíře. Vzedmutý potok nabral obrovskou sílu a unášel masu kamení a dřeva. Bral s sebou vše, co mu stálo v cestě. V hlubokém údolí stojí domy většinou pár metrů od potoka, proto došlo k velkým škodám. Potok také ucpal a strhl řadu mostů a odnesl kusy silnice. U rozcestí v Šerlišském dole strhl dům pana Zemánka, chalupáře z Prahy, který přitom zahynul. Dnes je na místě pomníček připomínající povodeň. Hodně poškozen byl hotel Alba, který voda z části podemlela. Dál po proudu se Bělá rozlila po loukách a vyplavila níže položené domy. Koryto na několika místech změnilo trasu, všude byly nánosy suti a bahna. Vzedmuté byly také četné přítoky Bělé a Deštenský potok, který se vlévá v Jedlové.

P1220132povodne 4

V noci z 22. na 23. července 1998 šlo doslova o životy, jak dokládá vzpomínka paní starostky Václavy Domšové: „Na křižovatce nás zastavuje Policie, že Cejnarovi volají přes č. 158 o pomoc, že chtějí zachránit. Jedeme tam, ale Pavel si v poslední chvíli všimne lomící se vody uprostřed silnice a říká, že tudy to nepůjde (když voda opadla, dala jsem mu za pravdu - silnice je v půli přetržena). Bohužel to nejde ani z druhé strany, všude je prudká voda a prostě se to nedá. Hrozný pocit“.
Plný rozsah škod se ukázal po rozednění následující den, kdy už zase svítilo slunce. Okolní silnice byly neprůjezdné, nebylo možné dostat se do Dobrušky ani Rychnova. S odstraňováním škod pomáhali dobrovolníci a vojáci celé léto.

povodne 2

Povodňová vlna dorazila záhy do Skuhrova a Kvasin. Pak se průběh zpomalil, došlo k obrovským rozlivům do krajiny na spodním toku Bělé, Kněžné a Orlice. Velké škody vznikly také v povodí Dědiny a Zlatého potoka. Kounov, vzdálený od Deštného necelých 5 kilometrů „přes kopec“, byl označován jako české Troubky (podle nejvíce postižené obce při povodních v roce 1997 na Moravě). Celkový účet za povodeň byl 6 mrtvých a hmotné škody kolem 2 miliard korun.

Dnešní stav

Po 20 letech jsou stopy po povodni v Deštném patrné jen málo. Koryto řeky bylo zrekonstruováno, silnice opraveny, mostky jsou nové. Pár domů v Zákoutí se už nepodařilo obnovit. Dnes jsou z nich ruiny zarostlé náletem. V údolí vzniklo několik nových chalup, některé až nebezpečně blízko u vody. Nad Šerlišským dolem vybudovalo Povodí Labe štěrkovou přepážku a ochrannou hráz, která by měla zadržet především nánosy kamení a bahna při bleskovém přívalu. Nedaleko stojí zmíněný pomníček. Příznivci geocachingu můžou navštívit kešku „Vzpomínka na povodně“.

P1220330P1220317P1220328P1220332P1220333

Zdroje a odkazy

Fotky: Povodí Labe, s. p., Martina Hepnerová

Informace ze stránek obce Deštné v Orlických horách

http://www.obec-destne.cz/turistika/priroda/povodne/

Publikace Povodí Labe, s. p. Katastrofální povodeň v podhůří Orlických hor v roce 1998 - 10 let po povodni

http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/zpravy_vhd/Povodne_1998_po_10_let.pdf

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.
  • 2
    Shares